Afrika na Pionieri

Presne to, čo sa od filmu dalo ćakať, teda zaujímavá krajina, opravy motorky a problémy s úradmi, ale s dvoma prídavkami naviac. Prvým sú skvostné zábery kameramana, a nielen z dronu, ktorými film zabŕda až do serióznej dokumentaristiky a nie je to len komédia. Komédia to prestáva byť aj v momentoch skutočného boja o život účastníkov, keď sa kamera na pár dní aj vypne. Vďaka aj za ďalšie dve situäcie s vážnou témou, a to neskutočná bieda v slume v Nairobi a naopak, optimistická osada s postarším pánom so snom o detskom centre. (21.03.2022)

Nebýt malárie a starého vysloužilého děduly, co se stará o děti a studoval v Británii, byl by to takový průměr, na který se díky skvělé mobilní kameře dobře kouká. malárie ale byla dost drsnou sondou do Afrického zdravotnictví. Závěr, který patřil zmíněnému dědulovi byl zase dost emotivní sondou do hlubin lidského patriotismu. (07.07.2021)

Nádherná reklama na svobodu organizována Marekem s příznačným příjmením a partou jeho sympatických pankáčů. Tam, kde se z trabantů v posledních letech stala vysoce organizovaná záležitost s přesnými termíny a otravnými cestujícími spěchajícími, aby stihli být u porodu, protože bez jejich účasti se škvrně nenarodí, tak tam pionýři zaujmou svojí svobodou a nesvázanýma rukama. Z tohoto úhlu pohledu je to tedy rozhodně lepší než žlutý cirkus. Dalším skvělým rozhodnutím byla zvolená destinace. Afrika bude vždycky naprosto jednoznačně nejzajímavější destinací. Je tam tolik nevyzpytatelností a nebezpečí, že žádný jiný kontinent tomu nemůže konkurovat. Jsou to velcí frajeři, že si na něco takového troufli. Záběry jsou opravdu delikátní a jako dokument o Africe to má prostě úplně všechno a kluci zachytili černý kontinent v plné komplexnosti. Nesmírně sympatický mi byl všudepřítomný humor i naprosto dokonale svobodný přístup zúčastněných. Úplně na vás dýchla ta nádherná atmosféra z toho sálající. Přesto je všechno oblečeno do naprosto profesionálního kabátu a ani po technické stránce si netroufnu mít výtky. Nejsilnějším momentem pro mě osobně ovšem byla vsuvka s malárií a nezištná pomoc tonoucím od portugalského páru. Tam se přiznám, že mi i slzička ukápla (přestože jsem tvrdý borec), když jsem viděl, jak vypadají poslední zbytky andělů současnosti. Moc rád uvidím další výpravu v této sestavě, protože to je prostě naprostý strop cestovatelských dokumentů. Přesně o tomhle to celé je. Ta vášeň Mareka a spol je úplně inspirativní a vtahující. (12.04.2020)

Existuje-li v současné době overtourismu a zvyšujících se globálních sociálních rozdílů a z toho vyplývajících migračních vln, zbytečnější typ dokumentu, je to cestopis bílého Evropana. V Česku a Slovensku nicméně vymysleli lišáckou metodu, jak si onen cestopis obhájit jakožto staromilské nebezpečné dobrodružství a to tím, že se limitují archaickými dopravními prostředky. Skrze to naberou sponzory na cestu, pro ty pak musí natočit dokument z výpravy, kde jsou jejich značky vidět a zbytek lidí jsou konzumenti motivačních videí a těch pár Othellů, co se na tyhle věci dívají, aby byli zkrátka v obraze. Ať už to jsou trabanty, tatry, nějaký zarezlý motorky a vůbec, výsledek je stejný - je to pořád cestopis, akorát obohacený tím, že se jim každou chvilku vysere technika. Jedinou spásou by pak mohlo být charisma zúčastněných (což je věc, která pro mě zachraňuje Přibáň), nicméně v tomto případě to padá na hubu šíleně, protože zdejší cestovatelé jsou... no prostě hrozný Slováci. Permanentně se tam mátožej jak rozmazlený děcka v zoo, nejsou schopný se naučit alespoň základní fráze jazyka země do který jedou, zato když mají možnost, tak si vezmou od místního misijního kněze jídlo, které má pro místní bezdomovce a ty pak s ním jdou nakrmit jak kůzlátka v lesoparku, u čehož rozumují "Keby alespoň nefetovali..." Bože v tý bandě nechybí ani nesnesitelnej týpek, co hraje na ukulele! Ze stránky formy je to hodně lo-fi, protože krom obligátních dronových a gopro záběrů (zííív uááá) má většina obrazů nezajímavý kompozice a je hrozně halabala na sebe nastříhaná, což ještě vyniká v pitomém využití hudby, kterou objevíte v jakékoli hudební databance pod tagy "africa" a "adventure". Poslední kapka vody do pančovaného benzínu je pak ten fakin overvoice, který zní jak z nějakého korporátního team buildingového videa a regulérně jsem během něj zjistil, že mi ve filmu chybí Adam Lelek. Ale dozvíte se z něj něco o tom, že svoboda je důležitá a pro všechny. Jsem zvědavej, kam se tyhle cestopisy se sebelimitujícími výletníky nakonec dostanou, nicméně nemůžu úplně slíbit, že až někdo zase bude natáčet, jak jde pěšky do Pekingu se zavázanejma tkaničkama nebo napříč Nepálem na kolečkových bruslích, budu u toho. V jeho vlastním zájmu. (12.08.2020)

nakonec tomu ty čtyři hvězdy dám,nicméně dávám je spíš proto,že mám podobné "cestopisy" rád (a ano je to hlavně díky Trabantům).Afrikou na pionýru totiž v mých očích není tak dobré jako již zmíněné kusy Trabantí skvadry.Nebo možná je,ale má blíže spíš k prvním,ne ještě tak vystajlovaným dokumentům a těch víc jak 100 minut se v jednu chvilku lehce vleklo.Každopádně je opravdu třeba ocenit že tlupa kolem Marka Slobodníka se toho vážně nebojí (a to včetně vážnějších momentů) a hlavně že je vidět,že tenhle dokument nevzniknul z nějakého kalukulu,ale spíš jako památka na místy hodně drsnou cestu...70% (16.04.2020)