Pokémon

Bože muj... tady je to zas samej intelektuální odborník. Odpad? Ani náhodou! Tohle je seriál mýho dětství, seriál na kterym sem vyrůstal, je to pro mě zkrátka nesmrtelná legenda kterou sem miloval. Nenechal jsem si ujít ani jeden jedinej díl, vstával jsem kvůli tomu vždycky v 7 ráno abych to neprošvih. To tu nikdo nebyl do tohohle seriálu stejnej blázen jako já? Nikdo permanentně neprosil rodiče o nový samolepky, pokeball, pokémony v plyšový podobě a tak? Já dávám jasnejch pět hvězd a pro mě za mě se z toho klidně poserte. /viděno v TV: 100% a 5*/ (06.03.2011)

Jako malej jsem měl vždy nařízený budík, abych nezmeškal jediný díl. Tyhle dětské kulty bývají s přibývajícím věkem kontroverzní (viz taktéž legendární Strážci vesmíru, na které se koukat nedá), ale na pár dílů Pokémonů jsem se před časem znova podíval na youtube a víte vy co - pořád mě to celkem bavilo. Tady je ta averze naprosto přehnaná, seriál jako takový opravdu není třeba nenávidět. Čtyřhvězdičkové hodnocení berte jako vzpomínku na mladší léta a protiváhu k odpadům - Pikaču si je nezaslouží :-) (05.09.2010)

Kdykoli slyším o Pokémonech, vybaví se mi taková drobná příhoda. Někdy v době jejich největší slávy jsem čekal na tramvajové refýži a všiml si, že jedno opodál stojící dítě má na batůžku tu hlavní žlutou příšerku (natištěnou, ne lezoucí). Pak jsem si všiml, že totéž trochu závistivě pozoruje asi pětiletý kluk a pokouší se upoutat pozornost své matky stejným směrem. Pořád do ní hučel, že by chtěl taky takový batůžek, ale musí na něm být stejný obrázek. Matka stále nechápala, o co se mu jedná, tak se zeptala "Co že bys to chtěl mít na batůžku, Petříčku?" "Pikaču!", odpověděl prosebně a dostal pohlavek, neboť se matka přeslechla. Z toho, milé děti, vidíte, jak jsou Pokémoni nebezpeční. 0% (03.08.2007)

Ono mě vlastně iritovala ta bezobsažnost (hlavně product placement), schopnost kocoura mluvit (jak???) a vůbec směšní Rakeťáci. Poprvé mě překvapilo množství odpadů, vzhledem k tomu, jaká značka to byla (že se to pár let po Nově najednou nastěhovalo na Liščata) a pořád je, ale dochází mi, že víc nechápu ten pozitivní kult, zejména od her neznalých. Ale svůj účel v kontextu tohoto anime subžánru to vlastně plní, narozdíl od pozdějších Beyblade šmejdů, které se stejně rychle rozbily. P.S. Je fascinující, jak v ostatních šónenech - ať už pro starší či mladší - nechají hlavní postavu vyrůst, ale zdejší šulín furt přeskakuje na místě. Tu dojnou krávu už musí bolet vemeno. (29.09.2019)

To se mi vážně nehce věřit, že na to tehdy koukalo tak málo zdejších uživatelů. Já měl kvůli tomu ráno natažený budík. Snad žádný díl jsem si nenechal ujít a prožíval jsem dobrodržství společně s Ešem a jeho přáteli. Když o tom tady tak píšu, tak se klidně může stát, že si všech 200 dílů některé odpoledne zopakuji. Srdeční záležitost dob minulých. Nostalgické 3*. (30.09.2012)