Pokémon

Jo jistě, každému to teď příjde hloupé, ale musíme uznat, že v letech 2000 a 2001 to byl megahit a děti to masově sledovaly. I já jsem tomuto fenoménu neunikl a sledoval to pokaždé. Ještě teď si vzpomínám na to fanatické sbírání a vyměňování všelijakých samolepek a kartiček s motivy Pokémonů. Pika Pika Pikačůůů. (11.01.2008)

tento seriál není zas tak moc na pikaču, jak by se mohlo na prvni pohled zdát ...vetsina zvás nechápe spletitou problematiku jednotlivých osudů a tak nedokáže docenit kvalitu individuélních hereckých výkonů...proto ste neprávem zařadili tyto barevně vyblité zrůdičky na úroveň odpadu, tedy co do snesitelnosti někam mezi lupénku a pravé oko polité francovkou... a to je až příliš přísné....přátelé nesuďme.....nesuďme a vzpomeňmě na dobu kdy sme byli malí, ohavní a žlutí my......jednotlivé příběhy nejsou sice žádná extra třída ale dokážou doknale vyplnit časovou mezeru mezi stříháním nechtů štípačkama a čicháním vlastních prdů ....navíc pikaču nebyl žlutej, poněvač by si to sám vybral, ale protože měl nemocný játra (15.12.2006)

Poprvé jsem se s Pokémony setkal už na dovolené v Itálii, což bylo ještě asi dva roky před tím než dorazili i k nám do České Republiky. Už tehdy jsem se divil proč jsou všude na tričkách, peněženkách a jiných podobných serepetičkách obrázky žluté potvůrky s rohy. Ja vím, že to jsou uši, ale první dojmy byly takové, že se jedná o nějakého žlutého veselého čertíka. Ostatně uběhly ty dva roky a už mi bylo vše jasné, houby čertík ale Pikachu to je!!§ Mám tu kliku, že patřím mezi tu generaci, která ještě vyrůstala, jak na stařičkých původních Teenage Mutant Ninja Turtles, Disneyovkách, tak i Pokémonech, takže jsem se na té vlně samolepek svezl i já. Nedávno jsem si pustil z nostalgie nějaký díly a nemohl jsem uvěřit, že jsem někdy tohle dokázal sledovat a ještě kvůli tomu brzo vstával z postele. Zatímco zmíněné Želvy Ninja si drží i dnes nějakou koukatelnou hranici, Pokémoni jsou úplně mimo mísu vkusu a kdybych tu mánii tehda neprožíval, byla by vysledná známka v mém hodnocení daleko nižšího rázu. (22.11.2010)

Kdykoli slyším o Pokémonech, vybaví se mi taková drobná příhoda. Někdy v době jejich největší slávy jsem čekal na tramvajové refýži a všiml si, že jedno opodál stojící dítě má na batůžku tu hlavní žlutou příšerku (natištěnou, ne lezoucí). Pak jsem si všiml, že totéž trochu závistivě pozoruje asi pětiletý kluk a pokouší se upoutat pozornost své matky stejným směrem. Pořád do ní hučel, že by chtěl taky takový batůžek, ale musí na něm být stejný obrázek. Matka stále nechápala, o co se mu jedná, tak se zeptala "Co že bys to chtěl mít na batůžku, Petříčku?" "Pikaču!", odpověděl prosebně a dostal pohlavek, neboť se matka přeslechla. Z toho, milé děti, vidíte, jak jsou Pokémoni nebezpeční. 0% (03.08.2007)

Hodnotím-li Pokémony českými měřítky, jedná se o naprosto zvrhlý hnus, na který jsem byl v době po jeho uvedení doslova alergický. Navíc jsem nikdy nepochopil, co je tak úžasného na téhle manga-animaci, jež mi připomíná videa z YouTube, která jsem se snažil pouštět na svém zastaralém počítači. Po kém oni sú? "Zlí rakeťáci už jsou zase tady a zmaří vám všechny vaše snahy!" (60.) (20.10.2006)