V pasti

První řada je velice dobrá. Atmosféra sněhové bouře a postupné rozktývání faktů dělá svoje. Za jedinou špatnou věc snad lze považovat nechání volných konců. Scénář totiž použil k bohatosti děje několik postav a linek, které jsou ve výslednu zbytečné a nedotažené (cokoli ve spojitosti s trajektem). Druhá řada se “rozjela” ve všech směrech a ničemu to neprospělo. Tím jak se zlepšilo počasí, rozbředl i celý děj. Některé zvraty jsou doslova debilní a nedávají smysl. Posledních pár epizod obzvlášť. Samo o sobě je druhá řada stále solidní práce, ale v kontextu s první řadou je ten propad přiliš vidět. (04.07.2020)

Islanďané, stejně jako většina skutečně rodilých seveřanů, jsou podle mého elitou lidstva, zatímco za spodinu považuji vše od El Pasa po Patagonii, Afriku pak vůbec nezačleňuji v porovnání. Morální kvalitu národa určuje víc než-li co jiné míra násilných trestných činů, respektive jejich co nejminimálnější zastoupení v životě občanů země. V téhle sérii se charakter severu prokazuje dvojím způsobem. Jednak tím pozitivním ve smyslu citlivého, lidského a seversky uvěřitelného ztvárnění postav příběhu, druhdy pak i maličko negativním ve smyslu, že i ti zlí mají v sobě dost citu a výčitek na to, abyste z nich měli pocit adekvátní vrahům skutečně temného thrilleru, o nějž se tvůrci místy snaží a to ne zcela úspěšně. Pokud jsem ale seriál dosledoval do konce, je to ode mne už samo osobě projevem uznání. Pomohla k tomu určitě i zvláštní pseudoromantika prostředí sněhu a odříznutí od světa, příjemně patetická ve své podstatě a hlavně pak herci, k nimž se poměrně snadno přimknete a to je to nejzásadnější. Pokud jde o scénář, i ten je silnější v dialozích rodinných svárů, nevěr-(bylo jich trochu moc, ne?)-, rozepří či usmíření, než v hlavní kriminální rovinně, která je sice solidní-(až na klasicky debilně vyhrocený závěr)-ale ani neudiví požadovanou kombinací logického překvapení. Klasický mustr, spiknutí, kdy ze všech podezřelých jsou v tom skoro všichni i namočeni, byl očekávatelný. Nicméně pořád je třeba uznat, že Ófærð napětí vlastní a umí jej ve správných dávkách i předat. Výtka míří jen k úplnému závěru s Maggim, mrazákem, který jako by vzalo do ruky hollywoodské hovado a v cestě za vyhroceností ztratilo soudnost. 80% (10.08.2016)

Opravdu ti závidím. / Proč? / Nepocházíš z tohoto města. Nemusíš se dívat do té propasti. Ófærð navazuje na dlouhou tradici filmů a seriálů přibližujících bezedné hrůzy maloměsta - místa, z něhož se těžko uniká, i když právě nezuří sněžná bouře či nepadají laviny. Pod povrchem rustikální idyly tlí rašelinné vrstvy podrazů, zločinů, zvrhlostí, malosti a těl. A když se hnilobné plyny nashromáždí v jisté hraniční hustotě, někoho odkráglují a v různém stupni rozkladu vyplave úplně všechno. V takové chvíli by se jeden nejraději okamžitě přestěhoval do alespoň středně velkého sídla, třeba Reykjavíku. Možná není důvod vše srovnávat s Twin Peaks, ale zde opět nutno: Jde v počátku o mrtvou dívku, falešná obvinění, oheň, který s leckým leckam zajde. I zde je hotel, menší podnik na zpracování ryb a stopy vedoucí vysoko; nikoliv snad až kamsi do temného iglů, ale skoro. A mistr vikingských žalozpěvů místy cituje Angela Badalamentiho doslovně. Fascinující zjištění, že drsní Islanďané si ani v tom nejhorším počasí nezapínají bundy. (15.12.2019)

Ani islandská príroda, jazyk a atmosféra nezachránia vlečúci sa dej. Na mňa je aj zápletka príliš jednoduchá, až klišé. Druhý dej vytvára samotná príroda a počasie, a to stojí za pozretie viac ako dej zinscenovaný. Ale aj tak... mala som neustále nutkanie preskakovať, možno som pri tom aj niekoľkokrát zaspala. Keby to bol film, nie seriál, bol by oveľa lepší. (20.03.2016)

Všichni tady na ČSFD vzdycháme nad slabou úrovní českého krimi-seriálu a jako příklad často uvádíme severské země, které dokážou přitáhnout diváka mrazivou atmosférou, napětím a syrovostí. Tohle všechno je pravda, ale neudělá za ně půlku práce to klima? Když v malém městečku na Islandu udeří sněhová bouře, odřízne jej od zbytku světa tak, že nikdo nemůže odjet ani přijet, je zaděláno na pořádné drama. A když se právě v onen den najde torzo těla po brutální vraždě jde už pak všechno samo. Takovou situaci u nás nenatočíte ani za nic na světě! 9 dílů jsem chrochtal blahem a těšil se na rozuzlení v poslední části. Ta však byla podle mého názoru nezvládnuta. Hlavně ta pasáž ve fabrice na ryby byla špatná a nelogická. Nechci " spoilerovat", ale policie jde na nebezpečného zločince beze zbraně, zločinec chce zdrhnout, ale odloží pušku a utíká jen s nožem a dva chlapi si v mrazáku všimnou protipožárního čidla až když jsou zmrzlí na kost. Škoda, jinak by to bylo za 5! (14.06.2016)