Píseň za chudého chlapce

Filmov s totožným obsahom som videl už niekoľko, preto som sa snažil nájsť odlišnosti. Vnímal som ho dosť čiernobielo, tí dobrí sú príliš dobrí a zlí naopak príliš zlí. Nepopletie to nikto. Prekvapiť však môže, že chovanci sa ako delikventi nesprávajú a z cirkvou spravovanej polepšovne je zakrátko Hviezdoslavov Kubín. To už zaváňa Makarenkom. Sadista a aj ten pedofil sú zasa takí odporní, že ich určite po premiére prestali susedia zdraviť. A hoci sa nerád starám o technické detaily, myslím si, že umlátiť chlapca remeňom na smrť nebude také jednoduché, ani pre renomovaného sadistu. (02.08.2009)

Nevím, jak moc věřit extrémnosti násilí a zneužívání ze strany dvou bratrů v kápi - trochu se bojím, že to bití bylo přehnané. Ale co já můžu vědět. Zasáhlo mě to docela silně a je jedno, jestli to tak opravdu bylo. Náboženství je totiž jedno z největších zel na světě a lidi by měli přestat být blbí a úplně ho vymýtit. Dělá totiž z lidí kretény a v tomhle případě i sadisty a zvrhlíky. A tak když přijede irskej Igor Hnízdo, možná by se mohlo něco změnit. Církev ale zůstává němá a stojí opodál, tiše souhlasíc s ponižováním a zavržením dětských duší. Takže boji učitele i chlapců s tímto monstrem držíme palce a víme, že to spěje k nečemu moc moc špatnému. Dojalo mě to. Teda až na ten českej dabing. (24.09.2019)

Tohle není žádná obecná škola. I když se občas najde nějaká dobrá duše, pořád zde budou sadistické svině, které buď nikdy, anebo příliš často zakusily bolest, jakou způsobují svým svěřencům. Bít chlapce koženým páskem přes obličej, tomu se říká špatná výchova a nezbývá doufat, že se najde nějaký princ bez království, který – i za cenu vlastního utrpení – otevře ostatním oči. A pak z toho logicky bude skandál v katolické škole. Píseň za chudého chlapce není prvním ani poslední filmem, který se zaobírá nekalými praktikami některých „bratrů“ v různých nábožensky orientovaných školách, čím se tedy liší od ostatních? Řekněme, že odlišnost není nezbytnou součástí úspěchu. :-) Snadno odhadnete, která postava se ve které chvíli zachová jakým způsobem a kam celý film směřuje (těch posledních pár vteřin jsem však stejně byl napjatý jako struna). S trochou nadsázky můžeme hovořit o dobře zrežírovaném klišé. Scény veselejší jsou umně střídány s těmi méně veselými až depresivními. Na naše emoce není příliš naléháno, tak nějak se očekává, že přijdou samy. V mém případě skutečně přišly, film mě i díky věrohodným hereckým výkonům záhy vtáhnul a emočně vyždímal do úplného dna. Místy je to celkem drsné a po skončení se asi nebudete cítit úplně svěže, ostatně jako po málokterém irském, či Irskem poznamenaném filmu (Moje levá noha, Krvavá neděle…). 85% (17.02.2008)

„STUDENTI, KTERÉ BUDETE UČIT, NEJSOU INTELIGENTNÍ BYTOSTI“…  Výchova (chudejch) chlapců v Irsku. Církevní pasťák, do kterýho nastupuje učitel s trochu jinejma metodama, než je bič a bič. Jeden proti církevním výchovným stereotypům, sám za výchovu „s lidskou tváří“. Vzbuzuje to emoce – hlavně proti církvi. Film ocení pracovníci ve školství a nasere zastánce církve. ALE, kurva… zase si to neidealizujme. Jo, je to fajn, ale čekal jsem větší pecku! ///   -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film je natočen podle stejnojmenné knihy irského básníka, zpěváka, dramatika a scénáristy Patricka Galvina, která vyšla v roce 1991. Popisuje v ní své osobní zážitky…  ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (18.04.2023)

To je tak, když se v církvi ukáže, na jedné straně, debil a na straně druhé, dobrý člověk. Film totiž vypráví o jedné církevní škole, kde vládne jeden církevní hodnostář, který má k debilovi hodně blízko. Pak tam ale dorazí církevní učitel a církevní rozepře můžou začít. Důkaz toho, že víra není předmětem církve, ale lidí. Především ti jí dávají obraz, kterým církev žije. (09.05.2011)