Smrt stopařek

Zejména pokud jste měli někdy mokré prostěradlo po předchozím sledování Arabely, oceníte záběry, ve kterých má Jana Nagyová kozy venku, poněvadž to v Arabele potom už chybělo. Jinak film taky potěší diváky, kteří rádi a se zájmem sledují, jak komunistická policie neváhá vynaložit značné úsilí na rekonstrukci, kde jde o to, aby si svědek vzpomněl, jaké auto vlastně viděl, a za tím účelem se sjedou náklaďáky z půl okresu. Když se pak přihlásí jiný svědek, ani se ho na totéž neobtěžují zeptat. Nakonec ale typicky socialistický šlendrián v policejních řadách všechno v dobré obrátí. (25.11.2013)

Solidně natočené krimi podle skutečných událostí, kterého se zajímavě zhostil režisér Jindřich Polák. V titulní roli polský herec Marek Perepeczko předvádí solidní studii muže, který vraždí pro svou potřebu, ale ve skrytu duše si je vědom, že udělal něco moc špatného. V rolích obětí Dagmar Patrasová a Jana Nagyová a v roli vrahovi sousedky nic netušící Jaroslava Obermaierová, roli vyšetřovatele ztvárnil zesnulý Zdeněk Buchvaldek. Vyšetřovací postupy i metody jsou celkem autentické, nic moc přehnaného ani nepravděpodobného ve filmu není, až na ten komunistický úlevný závěr po dopadení vraha, je to zručně odvedené krimi. Nevadil lehký odklon od reality skutečných událostí, v rámci zlepšení dramatičnosti filmového děje, jako spíše absence diváckých emocí. U takového filmu jsou potřeba ve velké míře. 60% (03.12.2009)

Jindřich Polák byl velký perfekcionista a Smrt stopařek podle toho vypadá. Napřed nás důkladně seznámý s tragickým nitrem hlavního padoucha, pomocí velmi naturalistických vražd nám ho dokonale zhnusí a na závěr vše vyřeší napínavě natočenou policejní akcí. Výslednému dojmu pomáhá ruční kamera (která se ale neklepe jako pes vyhnaný na mráz, jak bývá zvykem dnes), neokoukaný Marek Perepeczko v titulní roli a také Svobodova místy tak trochu morriconeovská hudba. (08.11.2015)

Kdyby to mělo trochu inteligentní konec, scény, v níž Charvát uteče ze závodu by nebyly tak úděsně odfláknuté, nehrál by tam Zdeněk Buchvaldek, postavy by nemluvily tak odporně spisovnou češtinou a Vilém Besser by Charváta i hrál a ne jen daboval (Marek Perepeczko sice hraje dost dobře, ale Besserův zamyšlený hlas se k poněkud buransky působícímu Perepeczkově zevnějšku moc nehodí - mimochodem, Besser měl podobně jako Václav Voska na filmy prostě smůlu, hrál jen v několika blbých agitkách a ze slušných rolí ho znají spíše rozhlasoví posluchači a zatvrzelí příznivci dabingu) a nebyly by tam zbytečné a špatné scény s tím fakanem, kterého Charvát unese, byl by to špičkový thriller s vynikající atmosférou a dobře vystavěným dějem, ne o moc horší než světové filmy. Psychologie postavy řidiče Charváta, který znásilňuje a zabíjí stopařky, je výborně propracovaná a scény s ním většinou nemají chybu, stejně jako špinavé a temné prostředí, které má tehdejšímu Československu nepochybně dost blízko. Film byl na svou dobu dost odvážný, nejen kvůli vraždícím a znásilňovacím scénám a docela krvavému snajprování na konci, ale i kvůli absenci jakéhokoliv agitkování, které se nevyhnulo ani nejoceňovanějším filmům té doby - Smrti stopařek překvapivě ano. Film, který má sice nějaké mouchy, ale přesto patří k nejpodceňovanějším českým filmům, který by si zasloužil podstatně větší pozornost. (12.09.2009)

Arabela, vlhký sen tehdejších náctiletých chlapců, se ukazuje v celé své kráse. Nu což, zbývá jen litovat, že se totéž nepovedlo i u Patrasové. Na filmu mě lehce vadí dost nepravděpodobný scénář - kombinace náklaďáku, autobusu, dědečka a skládky mi přijde extrémně náhodná (a teď si představte, že by tam žádný autobus nejel, hm?). A ještě trochu víc mi vadí nepřizrozený soudruh Buchvaldek v roli komisaře. Na druhou stranu byl tento film tehdy velice odvážný, dnes by byl s tímto scénářem nenatočitelný - dívčina, která se zkamarádí s násilníkem, aby si u něj vymohla nějaké protislužby, a které se to asi i líbí, by dnes opravdu neprošla. A Perepeczko? Z něho jsem byl neklidný i u sebe doma. 85% (05.01.2021)