Riders in the Sky
Réžia:
Jindřich PolákKamera:
Jan NěmečekHudba:
Evžen IllínHrajú:
Jiří Bednář, Jiří Hrzán, Svatopluk Matyáš, Elsie Randolph, Joan Seton, Charles Cameron, Jana Nováková, Gunter Schoß, Winston Chrislock, Vojtěch Holý (viac)Obsahy(1)
Na jeseň roku 1942 sa v posádke bombardéru stretávajú prvý pilot Čechoslovák Pavel (Svatopluk Matyáš), druhý pilot Angličan Frank (Josef Váša), navigátor Angličan George (Vojtěch Holý), telegrafista Kanaďan Tommy (Winston Chrislock) a palubní strelci Študent (Jiří Bednář) a Prcek (Jiří Hrzán), obaja Čechoslováci. Po úspešnom nálete na Düsseldorf sa vracajú na základňu, no posádka druhého lietadla už nemala také šťastie a musela núdzovo pristáť na mori. Naopak, na ich letisku pre zmenu núdzovo pristála poľská posádka... (RTVS)
(viac)Recenzie (343)
Určite jeden z top československých vojnových filmov, ktorý svojmu úspechu, popularite a nespornej kvalite vďačí hlavne svojim tvorcom a ich realistickému prístupu k danej téme. Film síce nezdobia akčné scény, aj keď ich tu pár je, ale dokonale zoznámenie s posádkou, lietadlom, každým detailom a hlavne úlohou každého na palube. Najviac mi sedelo, že vo filme každý príslušník národa hovorí svojim jazykom. Všetci sa snažia porozumieť si ako sa dá a často sa tu strieda čeština, slovenčina, angličtina, poľština i nemčina. Práve záverečná scéna so zostreleným nemeckým vojakom je jedna z naj. Porovnávanie Tmavomodrého sveta s týmto starším kultom je na mieste, pretože dej je veľmi podobný, ale Svěrák jeho kvality prekonať nedokázal. Rozmýšľal som nad plným hodnotením, ale ušlo mu len pre absenciu nejakej poctivej akčnej scény. Inak veľmi dobrý film. 80%. ()
K diskuzi zde: Mně se Tmavomodrý svět líbil o dost víc nežli svět Nebeských jezdců. A není to jen těmi barvami a není to jen můj názor. Když to vezmeme statisticky a podíváme se na databázi IMDb, tak Svěrákův Tmavomodrý svět hodnotilo 2805 diváků (k 7.2.2009), zatímco starší Nebeské jezdce jen 90 hodnotitelů; byť celkové hodnocení je i na IMDb o něco ve prospěch Polákova filmu (7,7 ku 7,3), bude Tmavomodrý svět pro mnohem víc diváků přitažlivější. Ovšem Jirka Hrzán dokazuje, že byl pan herec. Ukázky z filmu Nebeští jezdci : http://www.youtube.com/watch?v=i6AkY1cDLcc&feature=related ()
Částečné uvolnění politického napětí v Československu v roce 68' přineslo úrodnou půdu i pro vznik tohoto filmu. V žádné jiné době si tohle asi nikdo ani nedovolil natočit. Souboj českých letců, ve službách anglické RAF, proti Německu je oslavou civilního hrdinství. Hrdinství takového jaké bylo. Režisér Jindřich Polák vzdává hold těm, kteří bojovali za něco, co už dnes málokdo dokáže pochopit. Po formální stránce je film našlapaný až po okraj. Jistě téměř 40 let od vzniku se na něm podepsalo poměrně silně, ale i tak zůstávají letecké souboje nebo bombardování strategických cílů stále působivé. Práce s kamerou Jana Němečka je vynikající. Ale tady v tomto filmu nejde o válčení. Jde zde o válku a hlavně o lidi v ní. Jeden charakter vedle druhého. Většina diváků si asi okamžitě zamiluje Prcka v naprosto famózním podání Jiřího Hrzána. Jeho hláškování sice vyvolá úsměv, ale přece jenom ten úsměv trošku tuhne a mrazí při pomyšlení, že všude kolem je válka. Zprvu jsem uvažoval nad tím, na kolik lze srovnat Nebeské jezdce s (o třicet let mladším) Tmavomodrým světem . Jenomže to není nejlepší nápad, protože oba vyprávějí sice o jednom, ale každý jinak a Nebeští jedzci by to navíc "prohráli" na poli formy. Nechme Svěrákům co je Svěrákovo a važme si toho, že Jindřich Polák natočil tento film. Film, který by měl vidět nejenom každý správný Čech... ()
Už sugestivní začátek na hřbitově ukazuje, že nepůjde o jen tak ledajakou válečnou podívanou! Ne, půjde totiž o Nebeské jezdce, jeden z nejlepších flmů českovenské kinematografie! Jiří Hrzán, kterého tak nemám rád, ukázal, že hrát umí výborně a přepínat mezi vážnými a vtipnými scénami mu jde na jedničku. Tohle střídání mi nepříjde vůbec samoúčelné a ani nic podobného. ()
Galéria (2)
Zaujímavosti (35)
Súvisiace novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (viac)
Nafta v plicích. (.......................................................................................) //Dodatek aneb něco zbytečných slov pro Beastmastera: Ve svém průběhu průměrný až lehce nadprůměrný sympatický film, silný dvojím: Zaprvé už tím, že byl natočen, kdy a proč byl natočen a jak přistupuje k tématu. Což bych vše shrnul jako „integrální kontrastnost“, míněno následovně: Napětí mezi názvem, opakujícím se „hrdinským“ hudebním motivem a prostou skutečností, že ti kluci dobrovolně chcípali za svobodu vlasti a celé Evropy na jedné straně a jejich nesmlouvavým zobrazením jako obyčejných „neuvědomělých“ vojclů, se vším, co k tomu patří (a co netřeba vykládat nikomu, kdo byl na vojně) (čemuž je zase jinak kontrastní epizoda se zrcátkem) na druhé straně, dodávající poctě těmto národním hrdinům zvláštní a velmi silnou působivost (čímž se vymyká nejen dobově propagandisticky idealistickým hrdinským epopejím, nýbrž i obecně retušovacím tendencím pohledu na národní hrdiny, srov. Tmavomodrý svět), je situováno (totiž to napětí) ještě jako jeden z členů napětí dalšího, vnějšího, jež vytváří s tím, co všechno po roce 1948 konotovalo s pojmy „anglán“, „angličtí letci“, „311. peruť“ apod., a že tato tématika byla vlastně tabu. K dosavadnímu mi stojí za připomenutí neokázalost zmíněného hudebního motivu a scéna na tancovačce, když anglický band povstane a HRAJE DÁL, nebo kontrast rozdělování dědictví (David se koupe) a salutování (Kdo? Tomík.). Zadruhé je tento film silný svým závěrem (SPOILER): Ta finální situace zdaleka není jen morálním protiválečným výkřikem; vzhledem k celému dosavadnímu průběhu (především vzhledem k tomu, co ve filmu není, co netématizuje, čeho si nevšímá) působí jako facka, jako šok, jako přechod do jiné dimenze. Najednou se nacházíme v úplně jiném patře skutečnosti, což platí doslovně. Až dosud se vše střídavě odehrávalo na zemi a ve vzduchu: země je zázemí, pohodlí, bezpečí, život, odpočinek. Ve vzduchu probíhá boj a neustálá hra se smrtí. Tu potom představuje moře. Kdybychom po sestřelení našich chlapců viděli prostě jen jejich pád do moře a smrt, bylo by vše „v intencích“. Jenomže tím se nekončí, pohled je přinucen do této nemožné dimenze, v níž jsou s nepřítelem „na jedné lodi“. Pád do moře tak vytváří přeryv, jímž posledních pět minut odsouvá celý předešlý film kamsi do zadní komory paměti, najednou vidíme celé dění jaksi zespoda (kterýžto dojem je podpořen i tím, že v dosud dvojjazyčném filmu náhle zní němčina). Tedy ještě jeden, a sice naprostý, kontrast. Snad způsobem, jakým se dívá kamera nebo nevím čím (nerozumím těmto věcem) zasahuje film diváka (mne) podivnou atmosférou této scény; nemám samozřejmě pocit, že „jsem tam s nimi“, obestírá mě to však něčím tajuplně známým. Jakobych už někdy sám byl takto ve člunu na pustém moři, sám se soudruhem nepřítelem.// KONEC SPOILERU (Poznámka k Hrzánovi: Škoda, že nemá víc silných filmových rolí než jednoho retarda a jednoho kašpara. I po zhlédnutí Nebeských jezdců nicméně zůstává Hlídač největším filmovým Hrzánem, to je bez debaty.) () (menej) (viac)