Kačenka a strašidla

Jestli si dobře vzpomínám, tak je Kačenka a strašidla vůbec prvním filmem, na kterém jsem byl v kině. Jedná se o typickou českou moderní pohádku. Místy je vtipná, příjemně se na ní po letech kouká a filmové triky jsou na tu dobu slušné. Velkým kamenem úrazu je však Helena Vítovská, kterou jsem neměl a nemám rád v ničem, v čem kdy hrála. Z nostalgického hlediska však dvě hvězdy dám a asi se nebudu ani divit tomu, pokud se někdo rozhodně dát i hvězd víc. (13.09.2020)

Jako dítě jsem to zbožňovala a doteď se mi to stále líbí. Vždycky jsem toužila stát se Kačenkou, dostat Dům hrůzy a spřátelit se s takhle dokonalými strašidly. Nejraději jsem měla dr. Caligariho, ale Evíra a Berta byly samozřejmě také perfektní. Film nepostrádá vtip ani napětí a mile pobaví. P.S.: Skvělá úvodní znělka! (30.11.2008)

Tato československo-německá koprodukce se moc nepovedla a jako dítě mě vůbec nezaujala. Kačenka byla nějaká moc chytrá, strašidla divně praštěná (ani mě nevystrašila, ani nepobavila), dospělí herci přehrávali a vůbec celá atmosféra byla zvláštně rozkolísaná a spíš nepříjemná, než nějak hravá a veselá. Druhý díl jsem ani neviděl, stejně jako seriál, který byl z těch dvou filmů nasekaný. Jako dospělý jsem si to lehce připomenul, abych se ujistil, že to dětem pouštět nepotřebuju. (01.09.2023)

Jindřich Polák uměl natáčet filmy. Především rodinné komedie, na které se dá dívat i v dnešní době. Tato je toho jasným důkazem. Je o malé Kačence, které starej děda Svoboda z nemocnice odkáže strašidelný dům v Prátru. Při prohlídce je krásný, děsivý, figuríny jsou parádní. Pak z nich tři oživnou, Svatopluk Beneš jako magický doktor Caligari, Eva Vejmělková jako jeho médium Elvíra a Jiřina Bohdalová jako čarodějnice Berta měnící se ve psa. Je doplňovaly dvojice Schmitzer - Pehrová jako rodiče Kačenky, kteří hráli velice lidsky a dvojice Nový - Jandák coby gauneři, kteří místo domu hrůzy chtějí kasino. [8178. hodnocení, 73. komentář, 54%] (09.12.2020)

Moderní pojetí pohádky s mnohem silnějším morálně-výchovným vlivem, než mají mnohé pohádky klasické. Díky tomu, že si ji oblíbily naše děti, jsem oba díly viděl opravdu mnohokrát, a ani po páté či šesté se neomrzí. Vynikající L.Kostelka, solidní J.Schmitzer, J.Krausová nebo S.Beneš a naopak velmi toporný, až ochotnický Jan Jiráň. Atraktivní lokace videňského Prateru. Plus v Česku v té době nezvyklé zasazení drobných vtipů pro dospělé do dětské pohádky - dnes v tzv. rodinných filmech celkem běžné. Na rozdíl od jiných filmů sledovatelné s i odstupem dlouhých let. (12.10.2014)