Icarus XB 1
Voyage to the End of the Universe
Réžia:
Jindřich PolákKamera:
Jan KališHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček, František Smolík, Jiří Vršťala, Svatava Hubeňáková, Otto Lackovič, Jaroslav Mareš (viac)Obsahy(1)
Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...
Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (348)
No, tak tuhle klasiku jsem odkládal dlouho. Samozřejmě je to na tu dobu naprostý klenot. Dost možná nejlepší český film a jedno z nejlepších sci-fi z 60. let. V době, kdy se ještě v 50s točili Robot Monstři, Plan 9 a podobné vyloženě obskurnosti tu asi tolik prostoru pro vážné a chtré sci-fi nebylo. Mnohé věci jsou dneska samozřejmě k pousmání, ale celkově má film spoustu solidních sci-fi momentů, ale aj takřka horrorových. Zkrátka atmosféra toho, že jsou kdesi v hlubinách vesmíru tu je. Máme tu všechny důležité atributy správného sci-fíčka. V podstatě je zde nastavená šablona, kterou potom převzalo i 2001, Vetřelec a vlastně všechny sci-fi flicks až do současnosti. Roboti, mimozemšťani, průzkum cizího ve vesmíru, nákaza atd. atd. Což je naprosto fascinující, že tyto dnešní klišé se tehdy podařilo takto natočit v Československu. A je ostuda, že dnes se točí taková hovna. Lidé si tehdy představovali, že v dnešní době budeme mít běžně k dispozici roboty a budeme cestovat na Alfa Centauri a místo toho nejsme ani schopni natočit lepší filmy, než byly v 60. No, co by se dalo vytknout, tak je to nuda. Sestříhat by tomu bodlo, anebo prostě to napěchovat víc a dát tomu směrodatnou linku. Ovšem je to fakt rok 1963 v Československu, kdy se tyhle dnešní šablony na které jsme zvyklí, zase tolik nenosili. Vidět to v kině v té době, nenudil bych se, dneska trochu jo. ()
Po mnoha stránkách tato dnes skoro kultovní sci-fi beznadějně zastarala. Vizuální podoba je poplatná době vzniku, a více než budoucnost připomíná výstřelky designu 60. let. Film je velmi pomalý, vlastně bezkonfliktní: všichni bez námitek sledují určitý cíl, střídají se ve službě, relaxují při divné hudbě, a když se objeví zádrhelík, pasivně čekají, až opět odezní. Jediné dramatičtější místo je objev a průzkum starobylého kosmického plavidla. Výkřik "Byli to lidé!" si pamatuji od dětství. Myslím, že postavení jakéhosi milníku české sci-fi je trochu nezasloužené (Vávrův Krakatit je rozhodně lepší), ale další pokusy o podobný žánr dopadly mnohem hůře. ()
Nadčasové dílko z české dílny. ()
Pokud se dostane tento snímek do rukou hodně movitých pánů, tak mají o úspěch vystaráno. Stačí původní verzi nadupat efektama a k tomu přidat hromovou hudbu. S příběhem se už hýbat nemusí, protože ten už je sakra dobrý. A hurá, na světě bude konkurenceschopný snímek i slavnému Hollywoodu;-) ()
Už vím z jakého filmu se inspirovali snímky vesmírná odysea a horizont události :) Pěkné překvapení, které vzhledem k době realizace značně předběhlo svou dobu. ()
Naivní? Samozřejmě. Ale v mnoha ohledech vysoce moderní a průkopnické. Zápletka a první část filmu dobrá. Druhá polovina s vyvrcholením však spíše marná. Napětí mě minulo. Škoda. ()
Slabších pět hvězdiček, které patří skutečnému science-fiction a jehož děj je založen na skutečných vědeckých předpokladech dalšího vývoje (průmyslová televize, nepředvídané možnosti, které nastávají při letu vesmírem, porod) a nikoliv na laciných, byť technicky dokonalých efektech. Zvlášť cenné vzhledem k tomu, že se jedná o dílo staré 55 let. A výborné herecké obsazení, kdy v netradičních rolích se objevují Mistři Štěpánek a Smolík, Medřická, Radovan Lukavský tu hrál jednu ze svých rolí nejvýraznějších, představuje se tu netradičně vlasatý a mladičký Macháček. Možná jsou některé pasáže trošku zdlouhavější, ale díky celkové stopáži se dá na film vydržet koukat. ()
Na začátek musím říct, že to zestárlo minimálně. Samozřejmě pominu-li triky a výpravu. Ale herecké výkony a celkově vyznění filmu je neskutečně svěží, těžko pochopit, že Ikarie vznikla před téměř šedesáti lety. Jediná výtka je nakonec velmi subjektivní, protože jsem čekal (a doufal) v trochu víc filozofična, mystična a nějaký mind-fuck. Mít to trochu víc ze mnou nepochopeného a ne zcela doceněného Solarisu, slintal bych blahem. Takhle jenom musím smeknout před kvalitní sci-fi peckou, která ve své době musela být totální bombou a která je tak parádně napsaná a zrežírovaná, že se z toho člověk až dojme. Začínám podezírat Pavla Juráčka, že byl opravdu neuvěřitelné nadaný scénárista a že je obrovská škoda, že nemohl pracovat víc. Navíc je to ze začátku i docela vtipný a strašně civilní. A jediný, co mi nakonec přišlo trochu k smíchu byly futuristické taneční kreace, které jsou ale zase tak dobře natočený, že se člověk pousměje, ale z děje ho to nevytrhne. Prostě dlouhý příběh krátce (= anglofilně-překladatelská vsuvka), pokud doplňovat filmovou historii, tak takto! Čtyři silně vyzařující temný hvězdy. ()
Američani mají v tomhle žánru "2001 v.o." a my máme tenhle krásný film. škoda že ho tak málo lidí zná. ()
Pét hvézdiček vzhledem k době vzniku. Ve své době určitě souměřitelný s o něco pozdějším Star Trekem a rozhodně lepší než většina tehdejších filmu sci-fi. Trochu to sice kazila ideologie, ale opravdu jen trochu. A skvělé je i herecké obsazení - tehdejší česká herecká špička. Někomu sice role ve sci-fi moc nesedla, ale jako celek byl film velmi dobrý. A ještě něco - byl to náš první opravdový sci-fi film. ()
Docela zajímavá sci-fi z doby, kdy se v českých filmových luzích tento žánr příliš nenosil, maximálně jako parodie. ()
pokud nekdo kouka na filmy jako archeolog, zna limity a souvislosti doby, kdy tento film vznikl, tak bude spokojen. film je na svou dobu hodne dobry. ja ocekavam od filmu zabavu, zazitek, pouceni nebo i zahadu, ale rozhodne ne archeologii. takze krome docela dobreho herectvi, ktere lze akceptovat i v dnesni dobe, mi tento film naprosto nic nemohl nabidnout. ubohe triky, hnusna experimentalni hudba, trapna zapletka, komunisticka propaganda... doporucuji jen pro archeology ! ()
Prostor lodi jakoby místy vytvořen průmyslově děrovaným plechem za vydatné pomoci světel a stínů. Geniální. Zajímavá sešlost československých herců. Zvuky generované bůhví čím ale naprosto nezaměnitelné. Futuristické tanečky na mejdanu. Robot Patrik a na dno svých duševních sil zahnaný Oto Lackovič. Podle motivů Stanislawa Lema. Co dodat? Pro mne jeden z nejsilnějších klukovských zážitků. Ale uchvácen jsem i dnes a myslím, že nejen z nostalgie. Model Ikarie jsem před drahnými lety viděl zavěšen v Technickém muzeu v Praze. ()
Pastva pro oči. Polák se obklopil výbornými architekty a ty mu vytvořili nadčasovou designovou lahůdku. Pastva pro uši. Liška napsal neskutečnou hudbu a v podání filmového symfonického orchestru je to absolutně nadčasové. O hereckých výkonech a temné atmosféře není pochyb. Pastva pro smysly... ()
Tento film je v celé historii české kinematografie naprostým unikátem ! Je to jedinný film z produkce Barrandova, který se plnohodnotně věnuje žánru SCIFI. To co dokázali tvůrci je až neuvěřitelně realistické a to se psal rok 1963. Samozřejmě nelze tento film srovnávat s dnešními produkcemi, kdy u vchodu do kina divák "fasuje" 3D brýle, ale na svou dobu byl tento projekt zcela jedinečný. Režie se ujal Jindřich Polák, hudba Zdeněk Liška, kostýmní výtvarnice Ester Krumbachová, pomocný režisér Hynek Bočan. A to nemluvím o hvězdném hereckém obsazení v čele se Zdeňkem Štěpánkem. ()
A co dělalo lidstvo mezi první a druhou expedicí na AC? Válelo si šunky v pražských krčmách! Diváci pozemské reality show přepínají na Výměnu astro-manželek. ()
Tohle je absolutní klasika československé scifi. Prvotřídní herecké obsazení s odpovídajícími výkony na plátně, zajímavý námět. ()
silena liskova hudba k silenemu vizualu. ()
Lidství v hlubokém vesmíru a hluboké v sobě sama, přitom mimozemské. Reakce člověka na střet s neznámem a zároveň se známými na stejné lodi. Mimochodem, scéna mejdanu s přehlídkou postmoderních tanců je zvláště povedená a pozor, gravitace je stále přítomna, tedy alespoň k podlaze, a místo alkoholu se pije spíš vitaminový koncentrát s kapkou poplatnosti době vzniku snímku, ačkoliv ji předběhl o několik světelných let. ()
Krásy českého filmu v minulém čase. Poezie obrazu i obsahu. ()