Ulice strachu – 1. část: 1994

Bohužel na můj vkus je scénář tohohle filmu až moc stupidní a logické lapsy a podivné chování hlavních charakterů každou chvíli odváděly mou pozornost od filmu k myšlence, jak fajn by to mohlo být, kdyby to napsal někdo s víc nadhledem. Protože základní myšlenka je fajn a ve filmu je i spousta cool nápadů. Prý jsou další dva díly lepší, tak uvidíme... (19.08.2021)

Já si nemůžu pomoci, ale já jsem se u tohoto rádoby hororu vůbec nebál a už vůbec jsem nebyl napnutej. Možná párkrát jo, ale to bylo spíš dnešním obědem, kde jsem to asi přepískl s mým milovaným kysaným zelím. Po pravdě řečeno jsme zde mohli vidět skoro všechny klišé, které se dají vidět v podobných snímcích hororového typu. Ale zde mi byly všechny postavy, kterým jsem měl fandit silně nesympatické a to ať už se jedná o malýho černýho koblihu u kterýho mi silně nesedělo to, že poslouchal metalovou muziku a to zejména Iron Maiden, ale taktéž dvě šeredný lesby, který když si to rádoby začaly rozdávat, tak jsem začal hledat poblíž nějakej kbelík do kterého bych se mohl vyzvracet. On celkově ten příběh byl založen na dětských představitelích, které našli asi někde v pomocné mateřské škole, protože ty amatérské herecké výkony se nedaly přehlédnout. A to jejich pátrání na vlastní pěst, to byl vrchol neprofesionality a špatně napsaného scénáře. A je to celkem škoda, protože vyvražďovací komando bylo vcelku sympatické a legenda o čtyřistalet staré čarodějnici taky nebyla k zahození. Způsoby zabíjení byly taktéž podle mého gusta a lokace a humorné vsuvky vraždících maniaků mě taktéž bavily. Ale nudné dialogy lesbických dětských hrdinek mi fakt lezly nervy a taky přechytralé děti, které měli odpověď téměř na všechno mě vůbec nebavili. Ale musím vyzdvihnout hudební stránku tohoto filmařského počinu, protože rok 1994 byl velice kvalitní, co se týče mého hudebního vkusu a to zejména píseň Nine Inch Nails - Closer (hudební videoklip) (1994), ale taktéž známé písně od Garbage, The Prodigy a od mnoha dalších hudebních fenoménů devadesátých let. Taktéž jsme na konci tohoto vyvražďovacího snímku mohli vidět lákadlo na druhý díl této trilogie a musím podotknout, že se na to celkem těším, protože už podle těch ksichtů si myslím, že to bude to pravé ořechové. Za slušný základ této hororové trilogie, kterou mírně zprznily herecké výkony hlavních dětských představitelů, ale zase jsme viděli dostatek krve a slyšeli dostatek kvalitní muziky musím dát necelých 60%. (11.07.2021)

Tieto teen horory pokúrované dnešnými normami sú všetky na jedno kopyto. Spočiatku je to fajn, potom to ale nabere tendenciu píčoviny a tak to ide až do konca. Hlavne ten záver v supermarkete a logika s krvou ma dorazili. Super Netflix, poď a narvi do nás ešte ďalšie 2 pokračovania. Dúfam že aj v trojke budú zberači na každom kroku a niekto niekomu v stodole na sene vyfaja lolofóna. 1 z 5 (04.07.2021)

Samozřejmě trocha nostalgie, protože který z mileniálů si k hororu poprvé nepřičuchl právě díky Ulici strachu a neblahým osudům obyvatel městečka Shadyside, kde lidé umírají násilnou smrtí skoro stejně často jako v Midsomeru. A když se k té nostalgii přidá obstojný příběh, spousta modrých a červených světel, dobrá hudba, čarodějnice, magor se sekerou, šílená holka s břitvou, trocha toho dětského dobrodružství a sem tam nějaká netuctová hláška, nemůžu se nebavit. (16.07.2021)

Netflix mě nalákal zase na nějaký rádoby originální nápad roztřídit slashery podle historického období a přiznám se, že si už ani nepamatuju, co se v tom filmu dělo, že si zbylé dva díly dám ráda ujít a nechám prostor nadějnějším filmům. Vím, že mě strašně vytáčel fakt, že to mělo neustále a po celou stopáž nějaký hudební podkres a víc tam hrála hudba, než se tam dělo něco zásadního. Taky mě štval celkový prvoplánový teenage vizuál a zpracování a target na young adults, což já už pravděpodobně skoro nejsem. Nevím, nepamatuju si z toho nic, byla to nuda a nic, co bych už stokrát neviděla. Thank you, next. (24.10.2021)