Spomienky z Afriky

Jestli je film, už něhož se v mém srdci předhání o první místo estetično s myšlenkou, tak je to tento. Nemůžu se na něj vynadívat, krásná krajina, propracované kostýmy Mileny Canonero, rekvizity.... vše ještě podtrženo překrásnou hudbou.... a v TO zasazen příběh ženy, která se - ač sňatkem aristokratka - sžila s exotickou zemí, domorodci i prací na plantáži. Postava Roberta Redforda, nespoutaného hrdého chlapa, to je další lahůdka. Miluju nejvíc dvě scény: když má Meryl od pušky zraněný ret, to gesto, které Robert udělá, a tu mohutnou jiskru, která přeskočí, a pak Meryl s hlínou v třesoucí se ruce .... nádherné. (26.07.2005)

Jak český překlad názvu napovídá, jedná se o vzpomínky, tedy o zachycení životních osudů několika postav a ne o ucelený dramatický celek. To však vůbec není ke škodě, protože Vzpomínky na Afirku jsou velice příjemnou a milou záležitostí. Sydney Pollack vytvořil pro filmové plátno Afriku doby, kdy byla ještě panenská, nezkažená a nedotčená genocidami, hladomorem, válkami o nerostné bohatství a tím vším, kvůli čemu ji už dnes nelze považovat za romantické místo. Dokázal skvěle zachytit ducha doby, ve které ještě mohlo být pro bohatšího evropana krásné, zde žít a podařilo se mu to tak dobře, že snad každý musí závidět lety dvojplošníkem nad nedotčenou krajinou. Výraznou složkou jsou také zajímavé diskuze o smyslech vztahů, o tenké hranici mezi nezávislostí a sobectvím, které však nic neřeší a vlastně ani nemohou. Vzpomínky na Afirku jsou vcelku lehkým nenáročným filmem, který ale mohutně potěší a zahřeje. (31.03.2011)

Neskutečně podmanivé "realistické melodrama" o ženě z těch nejsilnějších, o naplnění života, rozdílech mezi ženským a mužským chápáním lásky a v neposlední řadě o nedotčené Africe. A všechno snímáno překrásnou kamerou a podbarveno nádherně jímavou hudbou - samozřejmě úplně bez jakéhokoliv náznaku laciné romantiky. (30.08.2005)

Určitě tehdy nebylo snadné vystříhat velké množství materiálu, případně přeskočit mnohé linie z knihy. Výsledek není „pouhým“ velkofilmem postaveným na jasné milostné zápletce, dokonalé hudbě a nádherných záběrech africké krajiny, jak by se mohlo na první pohled zdát. Chemie mezi dvěma hereckými esy fungovala, emocí bych si přesto dokázal představit víc. Do nějakého blaženého pomlaskávání to mělo přeci jenom daleko. Legenda, kterou ale stavím úplně jinam než svoje skutečně oblíbené velkofilmy. (18.12.2016)

Další davové šílenství? S trochou nadsázky si troufám tvrdit, že kdybych těch 150minut strávil raději díváním se na zeď, tak je těch 150 minut strávených příjemněji. Na Afriku se kouká dobře, to se musí prostě uznat, ale je to na tomhle to jediné povedené. Ne, není. Hudba je také slušná. Celý film se však dívat na škaredou Meryl Streep je jen pro silné povahy. Na Roberta Redford se koukat dá, když ovšem hraje nějakou ,,normální" roli, což nebyl případ tohoto filmu. Český dabing, především Maryl Streep byl prostě otřesný, ale ten se pokusím do svého hodnocení nezapočítat. Za naprosto největší kámen úrazu ovšem považuji DĚJ. 2 a půl hodiny o ničem. Pokud byl tento oscar udělen za nejdelší vyprodukovanou nudu, tak byl udělen správně. Romantické filmy vyloženě nesnáším a na tento jsem se podíval jen kvůli oscaru a teď toho musím litovat. Čeho ovšem nelituji a litovat nehodlám je udělení tohoto odpadu. Jenom si na závěr dovolím vsuvku pro obdivovatele Afriky, kdybych si teď pustil televizi a jen tak letmo problikal všechny dokumentární programy, které mám k dispozici, tak jsem si zcela jistý, že se tam najde dokument o Africe, který bude disponovat záběry několikanásobně povedenějšími a hlavně chytlavějšími. Takže si tento film vesele obdivujte i nadále, jen by nebylo na škodu si uvědomit, že není obdivovat co. (25.08.2011)