Jeremiah Johnson

Na můj vkus na podobný typ filmu příliš ukecané, ale když se zrovna Redford nepromenáduje divočinou v červeném pruhovaném županu či po něm tvůrci nemetají atrapy vlků (ve stínu čehož i Lugosiho souboj s chobotnicí působí jako reálný), tak zbývá posmutnělý traperský (ne)western o nemožnosti uniknout svému osudu. Sympatické je, že se Pollack nenechal zlákat divácky vděčnou legendy inspirující částí života Johnsona a tak na pasáž o pomstě samotné zbývá sotva finální půlhodina a devadesát minut předtím se věnuje čistě útěku před civilizací a přežívání v podhůří skalních velikánů za každého nečasu. A jak moc je to nezvyklé, tak o to je to lepší. (14.04.2014)

Teď už je mi celkem jasný, kde se Kevin Costner nechal inspirovat na jeho Tanec s vlky, ale v jeho podání to byl opravdu velkofilm ,kdežto v podání Pollacka to je "jen" skvělej dobrodružnej film a to z jedinýho prostýho důvodu - že to nedokázal natolik rozvést, aby to nepůsobilo trošku chudě, zejména konec je složenej zejména ze sestříhanejch soubojů a ač to je taky skvělý, tak to prostě působí zbytečně zbrkle urychlený a celkově ukončený, nicméně pro Roberta Redforda je tohle jedna z jeho tří, možná jenom dvou, nejlepších rolí vůbec (01.07.2009)

Způsob, jakým hledáš, je způsob, který si vybereš. Den, kdy otálíš, je den, kdy prohraješ. Sluníčko nebo hrom, člověk se bude vždycky divit. Tam, kde fouká spravedlivý vítr. Indián říká, že marně hledáte to, co nemůžete najít. Říká, že najdeš tisíc způsobů, jak si utéct. Indián to nekřičel, řekl to v písni. (31.08.2020)

Balada o šťastném Jeremiáši, poutníku na cestě kterou si zvolil, horalu, kterému vál dobrý vítr, legenda o muži, který zapoměl na všechny strasti a nikdy nezemřel... . . . Sydneymu Pollackovi se díky minimalistickému přístupu podařilo bez zbytečných žánrových klišé navodit skvělou atmosféru filmu a netradičně tak zpodobnit fatální osudovost cest prvních osadníků na Daleký Západ... To vše umocněno úžasnými záběry na dodnes uchované ostrovy panenské přírody, jaká tehdy ještě pokrývala širé pláně a hory Ameriky. Vskutku podmanivý zážitek pro filmové labužníky napříč žánry... - - - - - (Poprvé viděno 31.7.2011 /v původním znění s č. titulky, bohužel však s ignorantským českotelevizáckým ořezem obrazu na formát 4:3/ na >antiwesternovém prostoru< , hodnocení 952., komentář zde jako pětaosmdesátý - 31.7.2011) (31.07.2011)

Niektorých divákov môže odradiť nedostatok priamočiareho deja, epizodické scény a opakujúci sa charakter filmu alebo dlhé úseky ticha, no práve z týchto vecí si film berie svoju silu. JJ si príde na svoje v tých malých chvíľach ticha, v Johnsonových tichých stretnutiach s indiánmi, v nemilosrdných pustinách skalnatých hôr, ktoré tak dobre odrážajú psychológiu postáv blúdiacich v ich tieni, v jemných, srdečných interakciách, ktoré Johnson má. Napríklad s indiánkou, ktorú považoval za manželku, a chlapcom ktorý nerozprával, ktorého považoval za syna. Počas celého filmu sa medzi touto zvláštnou rodinou nevysloví takmer ani slovo, no spôsob, akým sa učia prekonávať bariéry, ktoré ich oddeľujú, je krásny dojemný pohľad. 8/10 (18.09.2022)