Rebeka

Romantickému žánru neholduji, ale sympatické dvojici jsem happyend přála už od začátku a díky zápletce byl film zajímavý a koukatelný. Zrochu mi Rebecca připomněla Janu Eyrovou nebo Purpurový vrch. Je mi záhadou proč je Armie Hammer tak málo obsazován. V hlavní roli se objevil jen zde, v Osamělém jezdci a Sněhurce a ostatní ani nestojí za shlédnutí a Sněhurku už si nikdy nepustím. (23.12.2020)

Od začátku jsem kvitovala s potěšením, jak věrně se nová Rebecca drží knihy. Vše se ubíralo tím správným tempem a i hlavní představitelé dělali, co je v jejich silách. Ale od chvíle, kdy se na scéně objevila démonická hospodyně, jakoby všichni pohasli. Kristin Scott Thomas je převálcovala všechny! S tím by ještě tak velký problém nebyl, ale když v ději nastane zvrat, který mi v knize přišel jako breathtaking, tak u filmu toho se mnou mnoho neudělalo a i závěr samotný mi přišel jako slaboučký odvar. Najednou to nemělo šťávu, jiskru, navíc tam udělali odchylky od knihy zrovna tak... necitlivě, takže chápu zdejší hodnocení, obzvláště těch, kteří příběh neznají. Cítila jsem trochu i rozpor v hlavní hrdince, která má být taková Popelka oproti své mrtvé sokyni Rebecce, ale oni oblékli Lily James v každé scéně tak dokonale, že to nebylo moc uvěřitelné. Takže stále vede o hodně verze z roku 1940, kterou vřele doporučuji. Byť krása panství Manderley je srovnatelná. 3,5* (25.06.2021)

Príznačné pre tento film bolo (a som rád, že sa tvorcovia ubralit ým smerom) ísť inakšou cestou než tú, ktorú nalíčil Selznick s Hitchcockom. Tam operovala tajomná čiernobiela textúra a očná hra pani Denversovej vyvolávajúca nepokoj a neurčitý strach z následkov minulých krokov. Táto, modernejšie prešpekulovaná romanca alá Buz Luhrmann postráda chémiu a zmysel pre príčetnú autentickosť. Vidno to najmä v pokročilejších pasážach, kde sa dramatický vývin kryje s kŕčovitým prednesením riadkov du Maurierovej. Niekedy do perfektne zapadajúceho domina zapadnú všetky potrebné skladačky a niekedy sa vzájomne kryjú a zavadzajúci si. V tomto prípade ide o dramaturgický chaos a zbytočnú vyumelkovanosť. (28.10.2020)

K Rebecce mám tři zásadní výtky. Za prvé. Zvolené tempo vyprávění je od první až do poslední minuty velice vlažné, a i když v některých jiných filmových případech tato pozvolná forma spádu napomáhá třeba alespoň k budování atmosféry, či napětí, zde se na ničem takovém nepodílí a prostě skutečně jen celou tu podívanou brzdí. Za druhé. Za celé ty dvě hodiny jsem se tu nedočkal jediné, opravdu výrazné scény, která by dokázala film jakkoliv oživit, „rozsvítit“, či diváka vyloženě zaujmout, a to i včetně hlavního zvratu, který se též nese v takovém obyčejném, pohodlném duchu, prostě takový „tady ho máte, no a jde se dál.“. Za třetí. Ústřední postava Rebecci je vážně mizerně napsaná, po celou dobu mě svým naivním, až hloupým chováním strašně vytáčela a její přeměna v poslední třetině filmu je vyloženě nepřesvědčivá, ovšem zároveň tu nechci z tohoto svého dojmu vinit její představitelku, Lily James, jenž tedy tomu svým výrazem a výkonem také zrovna nepomohla, ale opakuji, ta její postava je zralá fakt akorát tak napřesdržku a s tím by nejspíš neudělala ani žádná jiná herečka nic. Z těchto důvodů mě Rebecca nedokázala skutečně zaujmout, natož pak strhnout, přestože ale samotná zápletka ovšem nevyznívá vůbec zle, a nemohu tak tvrdit, že bych se u tohoto snímku opravdu nudil, jen jeho zpracování zkrátka nedovoluje diváka skutečně vtáhnout do oné hry a celé to tak působí jen jako film s poutavým pozlátkem, ale nefunkčním vnitřkem. (01.05.2021)