Démon zatratenia

Stále častěji se na mě někteří uživatelé obracejí s otázkou, zda-li je hororová odbornost odvozena od množství zhlédnutých hororů? Takovou představu považuji za neskutečně naivní. Hororový expert musí chápat širší kontext, v kterém dílo funguje, čehož nelze dosáhnout bez perfektní znalosti psychologie, literatury, mytologie, religionistiky, folkloristiky a vlastně téměř každé oblasti moderní kultury. I proto dokážu u snímku The Wretched zcela bez problému identifikovat předobraz antagonisty. Tvůrci se nepochybně inspirovali Černou Annis, čarodějnou bytostí z anglického folkloru, a také hrůznou Boo Hag, která straší příslušníky etnické skupiny Gullah na americkém pobřeží. Syntézou zmíněných entit vznikla The Wretch, postava s opravdu děsivým vzezřením, kterou jsem si okamžitě oblíbil. Režisérské dvojici se vyplatila sázka na praktické efekty a neokoukaný příběh. Její práci tak hodnotím pozitivně, a to i přesto, že se mi během snímku až nečekaně dobře dýchalo a že mám určité výhrady k poněkud kvapnému závěru. The Wretched ode mě získává čtyři slabší hvězdy. (02.05.2020)

Ben se po rozvodu rodičů stěhuje do malého města, kde má žít se svým otcem. Brzy ale zjistí, že v místních lesích se skrývá tajemné zlo, které si brousí zuby na jeho malého souseda. Povede se mu ho zastavit? The Wretched je horor s dobrými lekačkami, zajímavými hrdiny i fajn děsivou atmosférou. O to víc zamrzí, že se tvůrci rozhodli prakticky vše podstatné vykecat divákům v první čtvrthodině a pak nechají hlavního hrdinu, aby hodinu odhaloval to, co už dávno divák ví. Škoda. Jinak je totiž The Wretched vážně dost fajn. (26.05.2020)

Ve smyslu stylu jsem v The Wretched nezaznamenal vlastně nic jakkoli zajímavého, působilo to na mě jak natočené na nějaký režijní hororový setrvačník. Všechno jakoby obstojně, ale nepříliš kreativně či objevně realizované. Na průměrné a lehce pochvalné hodnocení to nicméně stačí s přehledem, jedná se o neurážející spotřební hororové béčko, které asi málokterého fanouška něčím urazí. Za pochvalnou zmínku pak určitě stojí jedno malé dějové překvápko související s nespolehlivým vypravěčem, to mi přišlo hezky vymyšlené, až jsem se na chvilku zarazil, protože jsem ho v tomto ne vyloženě ambiciózním typu filmu nečekal. (03.05.2020)

Čekal jsem trochu něco jiného. Myslel jsem si, že Démon zatracení bude temným hororem ve stylu V zajetí démonů nebo Insidious, ale místo toho se jedná spíše o teen horor. To však není vyloženě špatně. Jedná se spíše o lehčí horor, ale v rámci srovnání s podobnými filmy, je tento povedený a přece jenom brutálnější a temnější. Chybělo opravdu málo, abych se přiklonil k vyššímu hodnocení. Herci byli fajn, zápletka byla zajímavá a samotné monstrum je opravdu děsivé. Ja jsem uvedl, tak asi ve mě v tuto chvíli převládá to zklamání z očekávání jiného druhu hororu. Musím se jednou k tomuto filmu vrátit a možná, že uznám, že si zaslouží lepší hodnocení. (07.11.2022)

Chtěl jsem být smířlivější, když se Piercovi vykašlali povětšinou na lekačky, ta holka křupavá v závěru je docela fajn a prolézání podzemních tunelů s bouchačkou mi vždycky vrátí flashbacky na Vietcong. Ale ono to fakt nemá cenu. Většinu času film tráví tím, že se snaží vybudovat nějaké vzájemné vztahy mezi postavami, čímž odhaluje jak strašná herecká dřeva jsou všichni zúčastnění. Navíc třetina dialogů je o jídle, protože jiný témata lidi dneska nejspíš nemaj. Asi v polovině se mohl film ukončit, kdyby protagonista nezačal blábolit úplný nesmysly a místo toho se prostě zmínil o zmizelém dítěti sousedů. Působí to uměle, protože polodetaily a detaily mají přepísklou hloubku ostrosti, která vytrhává postavy z prostředí a pokud se snažím vytvořit iluzi hrozby přicházející z lesa, prostě to nefunguje, pokud nedokážu natočit les tak, aby nepůsobil jako městský park. (27.10.2020)