Buldog

Polanski stojí v žebříčku mých oblíbených režisérů hodně vysoko a jeho filmu jsem ještě nikdy potřebu dát méně než 3*, ale když si promítnu jeho filmografii, musím přiznat, že 48 hodin v Paříži považuju nikoliv snad nutně za vůbec nejslabší, ale pro mě osobně za nejméně zajímavý snímek z jeho tvůrčí dílny. Problém není v režii, i když zde atmosféru v pravém slova smyslu nenacházím a Polanského virtuóznost spatřuji jen v pár záběrech ze střech domů, ale pořád jde o velmi slušné a v každém případě nadstandardní řemeslo. Problém mám ale se scénářem, který mi přijde tak nějak rutinní, nepřekvapující a řekněme nedotažený. Polanksi scénárista zkrátka nedosahuje úrovně Polanského coby režiséra. Na filmu je nejzajímavější profesionální výkon Harrisona Forda, který je v tomhle druhu thrilleru jako doma a hravě zvládá jak polohu usedlého seriózního měšťáka, tak i chlapa, který skáče po střechách domů a je ochoten riskovat tváří v tvář profesionálním zabijákům. A nesmím zapomenout na půvaby Emmanuelle Seigner, jakkoliv mám pocit, že právě interakce mezi Fordovou postavou a tou její jsou trochu nucené a Polanski chtěl prostě udělat radost své životní partnerce. Celkový dojem: 55 %. (19.01.2015)

Jak Ford tak Polanski mají výrazně na více než-li na skrz na skrz průměrný thiller v atraktivních lokacích Paříže, kde první polovina snímku je výrazně lepší druhé části. Krom tohoto není moc co vytknout, ale ani není moc co chválit. Prostě solidní průměr na víkendový večer u TV. Což vzhledem k dvojici výše zmíněné je málo. (26.04.2005)

Únos manželky se snaží vypátrat v ulicích Paříže americký lékař, který bohužel neumí ani slovo francouzsky. Postupuje podle nenápadných indicií na vlastní pěst, když mu policie nevychází v ničem vstříc. Poměrně slušný krimi thriller s průhlednou zápletkou, který však notně okořenil Harrison Ford a především krásná Emmanuelle Seigner. Rozhodně neurazí a ze starších dílek je to dozajista nadprůměr. 70% (27.01.2015)

Polanski je maestro atmosféry a práve atmosféra a napätie bolo to čo som najviac očakával. Bol som spokojný, ale od môjho TOP5 režiséra som predsa len čakal viac. Po tom ako v iných filmoch geniálne zobrazil paranoiu, schizofréniu, tak tentokrát prišlo na rad zobrazenie čistej frustrácie cudzinca v Paríži. Prvá polka excelentno-hitchockovská, v tej druhej som čakal väčší tlak na diváka a jeho nervy a bohužiaľ opak sa dostavil. Polanski nerezignoval ani na svoj ironický humor, čo len poteší. Enniova hudba je v celku nevýrazná, asi najslabší soundtrack čo som od tohto hudobného barda počul. Ten záver je trošku diskutabilný, ale aj tak sa jedná v mojich očiach o nadštandartný triler s vynikajúcim (!) Harrisonom Fordom. (19.07.2007)

Rozporuplný Polanského výkon plný strhujúcich momentov, no aj zakopnutí. Akoby sa pán majster nevedeli rozhodnúť, či točia realistický thriller alebo žánrovú hračičku, či sa chcú viac sústrediť na príbeh alebo na formu, akou ho vyrozprávať. Ono je to potom pri sledovaní podobný pocit, ako na húsenkovej dráhe a na uplakanom konci čaká znechucujúca závrať. To všetko by ešte bolo ospravedlniteľné, keby sa dal Frantic označiť za alegóriu na tému "ženatý chlap v zrelom veku a jeho náhodná známosť", lenže ani táto línia, i keď to chvíľami vyzeralo presne tak (ten tanec v arabskom klube nemal chybu), nikam nedošla. Čo je úplne najhoršie, kvôli tejto nekoncepčnosti a nedotiahnutosti je to film, ktorý starne. (október 2009) (10.08.2005)