Seryje volki
The Grey Wolves
Réžia:
Igor GostevScenár:
Vladimir ValuckijObsahy(1)
Píše se první polovina 60. let a vláda generálního tajemníka Ústředního výboru komunistické strany Sovětského svazu Nikity Sergejeviče Chruščova se rychle chýlí ke konci. V nejvyšších politických kruzích vypuká zuřivý boj o uchvácení moci nad stranou a vládou a tím i nad celou zemí. Na scénu vstupuje jeden z nejsilnějších členů "smečky", který brzy ukáže, jak ostré má zuby - Leonid Iljič Brežněv... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (17)
"Kdo by nás odposlouchával? My jsme kontrarozvědka!" Tak tyhle věty si na pásce z odposlechu pouští velitel KGB. Tento film je asi jediným opravdu "špionským" filmem. Snímek krásně rekonstruuje pro nás celkem neznámý kus sovětské historie, na kterém je moc tajných služeb a skutečná špionáž vidět rozhodně lépe než na všech bondovkách dohromady. V místech, kde se tvůrci pokoušejí a nějakou akčnost, film sice působí komicky a dost amatérsky, ale jinak je velmi působivý; politikaření, intrikánství, vraždy, všudypřítomná tajná policie a jedna loutka, která má být dosazena k moci. Jenže jak už to tak bývá, takovéto loutky se loutkařům často vysmekají z rukou. A jak se na konci filmu z titulků dozvíme, Leonid Iljič Brežněv se vysmeknul pořádně. ()
Takřka historický dokument o konci kariéry Nikity Chruščova a nástupu ještě o kus většího šmejda. Dobře natočeno, ale člověku neznalému politických špiček sovětského Ruska to mnoho nedá, ptoorže se v těch jménech prostě a jednoduše ztratí. Ale i tak jsem se kupodivu nenudil. ()
Vlčí smečka se zabývá rekonstrukcí zajímavých a typicky "socialistických" událostí z roku 1964, kdy spiknutí špiček KSSS, KGB a dalších mocipánů sesadilo z "trůnu" Nikitu "Kukuřici" Chruščova a dosadilo na něj na oko nevýrazného a zdrženlivého Leonida "Chlupatce" Brežněva, který ovšem záhy dokázal obecně platné pravidlo komunistických dějin – čím tišší před tím, tím větší svině potom. Režisér a scénárista Gostěv se nepokouší o akční thriller, ale spíše o přesnou rekonstrukci (výklad) událostí, podepřenou o odtajněné spisy KGB. To je zřejmě hlavní úskalí filmu pro mnohé diváky. Postav je ve Vlčí smečce jako mužiků na širé matičce Rusi a v orientaci nepomáhají ani titulky "kdo je kdo", v českém překladu navíc často ignorované. Panoptikum jednajících anonymních soudruhů je tak matoucí, že jsem v první polovině filmu byl vůbec rád, že poznám Břežněva podle jeho huňatiny nad očima. Také se spádem to není žádná sláva, Gostěv se snaží nic podstatného nevynechat a tempo zrychlí až ve druhé části, kdy konečně dojde i na ty thrillerovější vsuvky a logické rozuzlení, v němž se téměř všichni vyjeví jako bezpáteřní svině a Brežněv jako jejich král. Vlčí smečka je nasnímaná s takřka dokumentární nevýbojností a precizností (herci mají dokonce typicky zelený nádech, který známe z televizních přenosů sjezdu strany z let 70. a 80.), což mu ubírá na divácké atraktivitě, avšak přidává na věrohodnosti. Jakmile dojde na akci, je zle, protože Gostěv neví, jak na ní (pohled na groteskně zrychleného Moskviče byl vskutku tristní), hudba stojí za starou bačkoru (jen úvodní hammondový rockec je fajn, ale čekal bych ho spíš ve filmu o Vietnamu). Metafora s lovem vlků, která se prolíná celým filmem, je v důsledku velmi působivá, ale ne tolik, aby se Vlčí smečka stala něčím víc, než zajímavým dokumentem událostí roku 1964 a lehce nadprůměrným filmem s opravdu skvostným výkonem Rolanda Bykova v roli starého a pochybujícího vůdce Chruščova. ()
Politika je téměř vždy svinstvo .. A Brežněv byl jedna z těch větších sviní .. ()
,,My jsme Mičurini!" --- Říká se, že kdo má moc, má obvykle na mále. V RuSSku tohle myslím platilo dvojnásob v kterékoliv z jeho epoch a zejména v té bolševicko-komunistické. Chruščov byl bestie a těžko lze v tomto filmu s kýmkoliv sympatizovat. Divák se ocitá přímo uprostřed mocenského boje, kdy se zprvu nerozhodný Brežněv ujímá vlády v SSSR. A Brežněva už pamatuji i já. Odpornou ruskou bestii se srostlým obočím, která byla při pohřbu tak vyžraná, že propadla při nesení dnem rakve. V devadesátkách se kupodivu i v RuSSku točily zajímavé filmy, pravdivě referující o časech minulých bez příkras a patosu. Vzniklo jich spousta a mne by docela zajímalo co je s nimi dnes. Zda nejsou někde v trezorech. A co filmy, ale co je se scénáristou Valuckim a režisérem Gostevem... Žijí? Nezmizeli? Nevypadli z oken koupelen ve druhém patře se svázanýma rukama za zády a dvakrát prostřeleným zátylkem nešťastnou náhodou po uklouznutí? Nebo kácí někde daleko na východě statné smrky? Dávím za 3 štěnice. * * * ()
V boji o moc neznají bratra. 1) 64letý Ukrajinec Rolan Bykov (Chruščov) odvedl mimořádně pěkný výkon. 2) Akční prvky ve filmu byly poněkud nefunkční, i když vzhledem ke snaze o dokumentární přesnost by snímek bez nich byl jenom pásmem rozhovorů, vhodných tak pro rozhlas nebo divadelní inscenaci. 3) Představa, že zobrazený mocenský boj byl typický jenom pro Sovětský svaz, je scestná. Tak to bylo a bude všude na světě bez ohledu na společenské zřízení. ()
Dobře natočený film z historie o odstavení Nikity Chruščova z nejvyšší pozice ve Svazu. Perfektně zahrané Rolanem Bykovem. Zajímavý vývoj osobnosti Brežněva, který byl tak trochu přitlačen k převzetí moci. Celkově film zpracován dobře, včetně exteriérů i hudby. ()
Představitel vděčné filmové odrůdy politického thrilleru z nejvyšších bolševických kruhů, tentokrát z doby nástupu Brežněva k moci. Velká převelká škoda, že Igor Gostěv není stejně schopný režisér jako scénárista, protože díky jeho amatérské reži, hudbě a kameře film vypadá jako laciná německá detektivka ze 70. let. Naštěstí jej táhne obstojně vystavěný scénář a především výborně napsaný a ještě lépe zahraný Chruščov. Rozhodně stojí za vidění. ()
Historicky zajímavý, filmově už tolik ne. ()
Pozoruhodná retrospektíva do chruštovovsko-brežnevovských čias a tiež pre 2-ročné samostatné Rusko nečakane rýchle zdrkadlo do sovietskych čias. Akčný žáner je silne prehnaný, ide skôr o historickú drámu o chystaní akejsi formy prevratu. Herci s poctivými výkonmi jasne triumfujú nad spracovaním - napr. nasadený špionský nákladiak na osobné auto, ktorý luftuje a vybuchuje vo vzduchu pôsobí komične. Scéna full frontal nahoty zasa trochu prekvapila. ()
Často se mi nestává, abych na podobný film z politického prostředí, tak dlouho myslel. "Vlčí smečka" byla zřejmě trochu jiná. Naivita, sebejistota a pocit neohroženosti, jako Nikita S. Chruščov měl, ho stála post. To, jak si člověk nemohl být jistý spojenectví s nikým, jak důležité bylo pojistit si vlastně kohokoliv, kdo mohl být někdy užitečný v budoucnu či spíše nebezpečný ... moc se to od současnosti neliší. V prostředí Sovětského svazu to má, ale tak trochu jiný rozměr. Opravdu povedený historický film! ()
Velice povedený film, jeden z nejlepších ruských či sovětských, které jsem kdy viděl (no zrovna moc jich nebylo). Politický thriller s akčními prvky, kde se stále něco děje, byť jde většinou o zákulisní intriky a jejich odposlech dalšími intrikány. Jedná se o autorskou verzi příběhu, určitě ne všechno bylo tak, jak je to ve filmu. Úplnou pravdu se však nikdo nikdy nedozví. Souhlasím s výborným hodnocením Rolanda Bykova v roli Chruščova. Akční scény se mi celkem líbily, až na to zrychlení moskviče... Škoda, že filmů z historie SSSR na této úrovni není více. Točit by bylo opravdu co, např. odstavení a likvidace Beriji Chruščovem, etnické čistky za Stalina, filmy na pozadí občanské či velké vlastenecké války, atd. atd. atd. ()
Výborná studie fungování komunistického aparátu. Boj o moc, intriky, lži a vraždy. I když filmařské podání není nijak úchvatně chytlavé, mě to nedovolilo spustit oči z obrazovky. „Jsme kontrarozvědka, kdo by nás odposlouchával?!“ ()
Velmi slušná adaptace knížky Sergeje Chruščova "Jak politik odchází do důchodu". Akční pasáže (hrdinný rozvědčík a jeho obnažená slečna, přestřelka, potapěči) se tam vůbec nehodily. Politická rošáda se sesazením Chruščova byla zajímavá a dramatická sama o sobě. Hezký byl doslav o koncích účastníků převratu. Na ten jsem se vlasně těšil nejvíc a scénárista mně nezklamal. ()
Příliš mnoho postav politiků mi silně znepříjemňovalo orientaci v ději. Chvílema jsem opravdu netušil "Who is who" a jedině jsem rozeznal Ljoňu Brežněva a Nikitu Chruščova. No, ale stejně to všechno byly svině, tak je to vlastně jedno... ()
Vskutku je to spíše hraný dokument, postav je tam tolik, že jsem průběžně film zastavoval a procházel Wikipedii, ale má to cosi do sebe. Včetně té starotelevizní barevnosti. Bykov coby Chruščov byl opravdu vynikající. Líbilo se mi to. Jen mi u takových filmů vadí, že předem vím, jak to dopadne, takže ani nemá cenu nikomu fandit ;-) ()
Co si budu z filmu dlouho pamatovat? Jednoznačně autentické ztvárnění Nikity Sergejeviče! Film se opírá o velmi dobrý scénář, který nám ukazuje pád jednoho z pohlavárů a pozdějšího kritika Stalina. Až se nechce věřit, že snímek vznikl v ruské režii...no, je vidět, že se točilo v raných letech po pádu SSSR, kdy v Rusku padaly všeobecně všechna tabu. Film by mohl být lépe propracovaný, co se týká dynamiky děje a akčních scén (které byly ve výsledku dosti komické...). ()