Prověrka osudem
Prověrka na dorogach
Trial on the Road
Obsahy(1)
Svůj debut natočil Alexej German podle povídky Operace Šťastný nový rok (Operacija S novym godom, 1971), do kin se však dostal s patnáctiletým zpožděním pod názvem Prověrka osudem, a to kvůli údajně svérázně podanému tématu viny a trestu ve složitých podmínkách partyzánské války. Na vztahu k provinilému zajatci, který se ale mezi partyzány ocitl ze své vůle, jsou postaveny odlišné životní principy dvou zkušených válečníků: Lokotkovova otevřenost a chápavost pro lidská selhání a Petuškova nedůvěra a vybičovaný smysl pro povinnost. Film i dnes upoutá jak nekonvenčním podáním tématu, tak moderním režijním rukopisem, jež German, malíř černobílého filmového plátna, rozvinul ve svých dalších dílech věnovaných válečnému období. Na kritice i cenzuře se režisérovi podařilo za 30 let vyvzdorovat jen čtyři filmy. Pro zajímavost - v Prověrce osudem se objevují všichni hlavní představitelé z Andreje Rubleva Andreje Tarkovského. (MFF Karlovy Vary) (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (21)
Film široký jak ruská duša ťažko hodnotiteľný merítkami platnými pre iné vojnové filmy. Previerka osudom na jednu stranu je "umeleckým filmom", ktorý má toho evidentne veľa spoločného s filmami napríklad Tarkovského, či Sokurova, na druhú stranu sú v ňom aj akčné scény a pôdorys scenára nie je vôbec inkohorentný ako je to zvykom vo východoeurópských kinematografiách a čo je vlastné práve aj Germanovým ďalším filmom. Naratív nenechá žiadne otázky nezodpovedané a všetky motívy sa zbiehajú k ústrednej téme, v štruktúre rozprávania sa vytyčujú jednotlivé dielčie ciele, stotožnenie s postavami nie je nijako extra sťažované a divák je priebežne uspokojovaný pravidelnými dávkami akcie, či napätia ako to poznáme aj z amerických či iných žánrových filmov (úvodná prestrelka medzi partyzánmi a fašistami, bitka v tábore, prepadnutie nemeckej hliadky, záverečná akcia v tábore). Nad rámec šestákovej akčnej historky film posúva jeho revizionistický prístup k téme partyzánskeho boja, keď ospravedlňuje kolaboranta s fašizmom (vďaka čomu išiel v dobe vzniku automaticky do trezora) a ono štylové spracovanie, ktoré by divák čakal skôr u spomenutého Tarkovského (vysoká priemerná dĺžka záberu, širokouhlý formát, dôraz na exteriéry) či Sokurova ("Odpojený zvuk" - keď napríklad dialóg namiesto prichádzania z úst postavy prichádza akoby niekde z priestoru a nadobúda tak subjektívnu povahu. Síce vidíme kto začal rozprávať ale následne sa nositeľ dialogu buď kvôli pohybu kamery, alebo vlastnému presunu stratí z obrazu, jeho prehovor však zostáva vo zvukovej stope akoby bol stále prítomný. Pôsobí to ako také brblanie, ako keby postava niečo hovorila aj ostatným ale zároveň akoby si to šomrala sama pre sebe, akoby vyslovila svoj vnútorný monológ. Technika, ktorá je do šialených rozmerov dovedená napríklad v Sokurovovom Faustovi, a ktorú som inde ako v ruských filmoch nevidel.) ()
Odvážné nabourání sovětského černobílého úzusu o ruských gerojích a zlotřilých Němcích. Až na podkopání celé této snahy v závěru, kde se vše navrátí do starých "dobrých" kolejí. Snímek, který je více zajímavý, než opravdu dobrý. On ostatně není ani dobrý, pouze ostudně průměrný. Pár výtečných pasáží nedokáže dostatečně vykoupit fakt, že střední část se táhne jak dobře namražená vodka. Akorát to není tak lahodné. Prověrka osudem je sice relativně silná v detailech (především těch zachycujících bezútěšnou zimní krajinu), ale s působivostí celku je to již horší. Podstatně horší. ()
Našroubovávať poetiku blízku ruským umeleckým, pomalým a ťaživým filmom do partizánskeho príbehu je úplne mimo misu. Českí distribútori primerane tomu dali dielu názov Previerka osudom, hoci pôvodný názov oveľa lepšie prekladovo uchopili angloamerickí filmoví súdruhovia. Проверка на дорогах (Pravérka na darógach) je niečo ako Overenie na tratiach. Príbeh samotný nie je márny, no jeho formálne spracovanie k partizánčine vôbec nesedelo. Poznámka: Ale možno som len niečo nepochopil a možno si Germanov debut overím na pravidelnej ceste vlakom na trati Bratislava-Brezno. ()
Film, který ukazuje partyzánskou válku v době, kdy Sověti ustupovali před německou armádou a kdy v Bělorusku probíhala vyhlazovací válka proti celému území mnohdy i s jeho obyvateli. Do této doby přichází na scénu německý voják, který je vlastně bývalý desátník Rudé Armády a který zběhl k Němcům. (Film neřeší a nevysvětluje, proč to udělal). Hnán svědomím se nechá dobrovolně zajmout mladým partyzánem a doufá, že jej partyzáni mezi sebe přijmou a že mu bude odpuštěno. Film řeší otázku, zda má člověk, který udělá chybu, dostat ještě druhou šanci, aby vše odčinil. Závěr filmu je strhující a já jsem pochopila, že osud v podobě infarktu, dostihl viníka v nepravou chvíli. ()
Spíš než válečný film mě zajímala cesta, kterou ušel Alexej German k Chrustaljovovi. Tedy jakási Проверка на дорогах. Za fakt, že jsem z bojů Druhé světové války dost vyčerpaný, vděčím převážně ČT, která nás jí překrmuje; ne že bych se na každodenní válečné dokumenty fyzicky díval, stačí si jen pravidelně číst programy jednotlivých kanálů. Abych se v současném světě zorientoval, nepotřebují "zprávy", stačí mně "programy". ()
Galéria (6)
Fotka © Mokép
Reklama