Princezna a půl království
Réžia:
Karel JanákScenár:
Petr HudskýKamera:
Jan ŠťastnýHudba:
Aleš BřezinaHrajú:
Matouš Ruml, Eva Podzimková, Marek Eben, Jakub Prachař, Maroš Kramár, Veronika Freimanová, Martin Myšička, Pavla Tomicová, Ondřej Malý, Peter Kočiš (viac)Obsahy(1)
Humorne ladená rozprávka o tom, čo sa stane ak draka neporazí udatný princ ale obyčajný Janko. Radosť zo záchrany princeznej netrvá dlho, ženíchom sa má stať miestny dedinský chlapec, ktorému okrem záplat chýba aj slušné správanie. Pricezná utečie za skutočným princom Egonom, zisťuje však, že nie kráľovský titul, ale dobré srdce, je to, na čom záleží. (RTVS)
(viac)Recenzie (485)
Boze boze,nejuveritelnejsi byl prachar,eben at zustane radsi u moderovani a tohoto rejzu uz radsi priste neplatte.nejpovedenejsi z novodobych pohadek je andel pane,jinak to stoji za prd. ()
[2019-12-26] * Ze začátku velmi vtipné. Bohužel asi po čtvrt hodině pohádka zajíždí do běžných kolejí. Ruml kupodivu moc nevadí, ale Eben opravdu není herec. Celkové hodnocení kladné, i když zdaleka to není taková výhra, jak by se podle některých kritik mohlo zdát. ()
Na hodnocení pohádek, zejména těch, které mají premiéru o vánocích, jsou Češi určité největší odborníci na celém světě. Mnozí se doslova těší, jak ihned po odvysílání nové pohádky podrobí tento kus zdrcující kritice, protože to zase nebylo ono a s Popelkou (myšleno Tři oříšky se Šafránkovou…) se to vůbec nedá srovnat… A v tom je právě ten problém. Přestože se za posledních řekněme 70 let u nás natočily stovky pohádek, které se hlavně o vánočních svátcích reprízují stále dokola, máme jaksi podvědomě zakódováno poměřovat každý nový kousek s těmi úplně nejlepšími, které za tu dlouhou dobu vznikly. A těch, které většinově považujeme za téměř dokonalé, za jakýsi etalon žánru (již zmíněné Tři oříšky, Pyšnou princeznu, Byl jednou jeden král…) je opravdu jen pár. A pak jsou tu hromady dalších – více či méně povedených, i naprosto příšerně nepovedených. Takže se pokusím být spravedlivý a co nejvíce objektivní, a s mírným časovým odstupem hodnotím letošní štědrovečerní pohádku jako solidní průměr. Oceňuji celkem neotřelý nápad začít vyprávět děj tam, kde zpravidla jiné pohádky pomalu končí. Spíš pozitivně lze hodnotit akční Šťastného kameru, tradičně dobrou Březinovu hudbu a i přes dílčí výhrady celkem kompaktní Hudského scénář. Zkušený režisér Karel Janák to pojal na můj vkus poněkud teatrálněji a vedl herce k mírnému přehrávání, což u některých postav už dost vadilo. Drhlo to u princezny Evy Josefíkové, které mnohem víc sluší herectví civilní, trochu i u Marka Ebena, jenž sice hrál víceméně sám sebe, ale přesto působil lehce prkenně, a také u královny Veroniky Freimannové, která bohužel neměla moc co hrát, protože její role stála výhradně na soustavném zděšeném údivu. Maroš Kramár jako král byl zcela nevýrazný, až kožený, Matouš Ruml jako Honza celkem sympatický, ale typologicky poněkud nevhodný (rušilo mě, že hlavní hrdina, který zabil draka, je snad dokonce menší než drobná princezna…). Přehrávání mě kupodivu až tolik nevadilo u postavy samolibého krále Egona, kterého si zahrál Jakub Prachař. Nejlépe svoje vedlejší role zvládli Ondřej Malý, Pavla Tomicová a Martin Myšička. Ve filmu naštěstí zcela chybějí vřeštící a blekotající pohádkové bytosti, na které jsem poslední roky už dost alergický. Trendem posledních let je, že pohádky už nejsou primárně určeny hlavně dětským divákům, ale tvůrci se snaží do nich zakomponovat mnoho skrytých vtipů a narážek pro dospělé. Takže takové vtípky najdete i zde – některé se povedly, některé moc ne. Atmosféra celého filmu mi přišla jakási nedomrlá, chvílemi až neživá – ve většině scén zpravidla mluví jen jedna postava, zatímco ostatní jen statují a to včetně komparzu v pozadí, který jen stojí a čučí. Naopak pochvalu zaslouží vybrané lokace. Abych to tedy shrnul – v kontextu posledních let patří tahle pohádka k mírně lepšímu průměru, neurazí, ale ani příliš nenadchne. Slabých 60%. ()
Jedním slovem: katastrofa! ()
Po dlouhé době film, který by se mohl i opakovat. Není bez chyb, chtělo by to zapracovat na částech, kdy se vlastně nic neděje, i toho dramatu je tam relativně málo, někdy jsem měl pocit poslepovaných, ale povedených samostatných skečů. Naopak se vyvedl casting, a neotřelá zápletka, kdy pohádka začíná tak, kde ostatní obvykle končí. Možná by pomohlo netočit na Vánoce pohádky 3, ale jen jednu, zato pořádnou. Po investici do scénáře, triků a dramaturgie by výsledek mohl být super. ()
Konečně svěží vítr v pohádkové tvorbě,škoda jen slaboučké pointy.Eben skvělý. ()
Hvězdička za Prachaře, jediný světlý bod pohádky. Janáka už k ničemu nepouštět, a ten kdo dělal hudbu ať jde někam na zkušenou. Celkově to působí jako amaterský studentský film. ()
První Janákův film, ze kterého mi není trapně. A Ebenovy hlášky pobavily. ()
Dalo se nato dívat. Asi tak. ()
Tak po dlouhé době docela dobrá pohádka. Bez triků a bez příšer, když pominu draka, který hned na začátku byl zabit v jeskyni a ani nemusel vystrčit jednu z hlav. Celý film měl spád, byly tam docela dobré narážky a také výprava a lokality hradů byly krásné. Taktéž herci perfektní. A ztvárnění Egona bylo zahráno úžasně a Prachař zářil v negativní roli na 10* :-). A pohádka u mne na 5*. ()
Pohodová pohádka, která neurazí. ()
Nebylo to špatné, zvláště chválím nápad o Egonovi, tedy Jaromíru Soukupovi, který se stal jistě předobrazem pro postavu ztvárněnou Prachařem. Silně vyniknul i Eben a dva hlavní mladí představitelé. Březina trochu polevil, Janák asi neměl čas více pracovat s herci, rozhodně to neodflákl. Lepší průměr. ()
Opět zase dílo pro konzumního diváka československé televízie pro období vánoc (no... "něco" přece tahle tzv. nezávisle závislá televize musí vyprodukovat, aby si obhájila těch 16mil.kč vybraných na výpalném od nediváků-diváků, ne??), které opět zdárně ukázalo českému diváku (záměrně nepíši - celému světu, protože TOHLE svět vůbec, ale vůbec nezajímá), že dnešní filmaři neumějí natočit pořádkou pohádku.... Jooo kde ty zlaté časy socialistických pohádek jsou.. Za posledních 27let od pádu totality jsem viděl snad jen pouze dvě pohádky, které se tak nějak alespon přibližovaly dřívější kvalitě a to: Anděl Páně a Princezna ze mlejna... Ale to bylo... bylo a hned tak něco nebude ;-) Loni "kraloval" ve stupidních pohádkách Kouzelník Žito a před tímto "skvostem" další skvost - Slíbená princezna.... Obé k pláči. A co TOHLE??? Taxe na to podívejme: Táta a paní z Ulice předvádí jak by se neměli chovat rodiče chalana, zvaného Hloupý Honza... (on totiž, abyste rozumněli - není hloupý, ale trapný... ale to zřejmě tvůrci neměli v plánu... No stalo se. Dále tu máme velitele královské gardy alá Gestapáka Hanze, no a na konec královského "rádce" v podání M.Ebena, který se na tuto roli vůbec, ale vůbec nehodil (spíše by tam sednul Nárožný, nebo Sobota, aby to byla sranda), protože -sranda- v jeho podání je taková...no...křečovitá (teda světlé vyjímky tam byly jako třeba v kočáře...ale těch bylo méně než šafránu) Jak tak nějak děj šel, měl jsem pocit, že je úplně, ale úplně jedno jak TO celé dopadne, protože jsem nakonec nefandil ani jedné straně. Herecké výkony byly silně podprůměrné, hudba takisto. A vůbec??? jak to vlastně dopadlo??? Asi si to budu muset ze záznamu oživit.... teda, pokud vůbec někdy budu mít na TO náladu ;-) Takže hodnocení - dvě, ale přemýšlel jsem dloooouho zda dvě......... a ten drak byl kde??? ()
Dynamická pohádková parodie - Egonství......role pekfektní, dokonce chytlavý hudební motiv.... Jenom aby se z tohodle nestal mustr a nevyváželo se to jako česká pohádka. To bych si připadal jako v Německu minulé dekády s jejich Nibelungovými náměty. ()
Nejpřekvapivější na celé pohádce je to, že Česká televize po několika letech natočila rozumnou štědrovečerní pohádku, ve které je klíčem k úspěchu jednoznačně milý humor. A v závěru dokonce i malinko překvapí, no o moc víc jsme asi chtít nemohli. ()
Rozprávka s netradičným začiatkom, či vlastne koncom? Nič prekvapivé, ale ani nudné, stálo za pozretie. ()
Co dělat, já v téhle "princezně" už navěky uvidím Miss Kurník asi to bude jen dobře. Pro naivní pitvoření má dokonalé předpoklady a dost mě překvapí, jestli někdy v budoucnu zjistím něco jiného. ()
Tahle pohádka se mi moc líbila. Byla vtipná a i výběr herců byl povedený. ()
No, ať si kdo chce co chce říká, je to jedna z nejlepších pohádek z poslední doby. ()
Pohádka Princezna a půl království se stala objektem mé pozornosti hned ve stejný rok, co byla natočena, tedy léta páně 2019. Pohádky jsem jako dítě pochopitelně miloval a v období socialismu se vždy těšil na nový štědrovečerní přídavek a samozřejmě také na opakování těch starších, protože v době dvou televizních programů se na obrazovkách objevovaly jen vzácně. V dospělém věku pro mne pohádkové příběhy představovaly hlavně únik z reálného světa, jehož pochopení pro mne bylo s přibývajícím věkem čím dál složitější. Ale vraťme se k pohádce Princezna a půl království na kterou jsem byl zvědavý hlavně z toho důvodu, jak si povede v konfrontaci kvalitních starých pohádek. Při pohledu na herecké obsazení mne potěšilo, že jsem viděl většinou známá jména, zvláště u princezny Evy Josefíkové to byla sázka na jistotu, když už měla podobné role za sebou. Přítomnost Marka Ebena pro mne byla překvapením, ale myslím, že se pro roli dvorního učitele etikety hodil dokonale. Obavy ve mne vzbuzoval Honza, protože Matouš Ruml byl u mne ve škatulce komiků, jenže jak se ukázalo, tak pohádka byla pojata vtipnou formou, takže k žádnému průšvihu nedošlo. Záporné role se zhostil Jakub Prachař, který svého namyšleného prince sehrál dokonale. Mimochodem on a Matouš Ruml spolu o dívku svých snů soupeřili už podruhé, když své souboje sváděli předtím ve filmu 10 pravidel jak sbalit holku. V průběhu sledování pohádky mne potěšilo, že se hodně natáčelo venku a hodně míst jsem poznal, protože jsme jej s rodinou navštívili v rámci našich výletů. Tak třeba království krále Štěpána sehrál hrad Bouzov, exteriéry království krále Egona zámek Hradec nad Moravicí a interiér zámek Hrádek u Nechanic, kostel svatého Egona vytvořil kostel sv. Jana Křtitele v Sudicích, město Egonův Hradec byl Kolín, vesnice Egonova Lhota pak krásný skanzen Betlém v Hlinsku, jako Honzova vesnice posloužil skanzen Veselý Kopec u Hlinska, hospoda byla Hamerská krčma ve Svobodných Hamrech, drak bydlel v jeskyni Pekárna, hranice mezi královstvími, cesty, Egonské hory či gloriet v zahradě nabídl zámecký park Veltrusy. Bohužel děj pohádky se často zadrhával a nebyl příliš záživný. A co mi vadilo asi nejvíce, byla absence pohádkových postav, kde chyběli moji oblíbení čerti, vodníci, víly a další potvory, protože ani toho draka jsme vlastně neviděli. Když jsem tak nad dějem přemýšlel, zdálo se mi, že vlastně sleduji takový rodinný příběh z minulosti, nikoli pohádkový příběh s nadpřirozenými bytostmi. Později jsem si uvědomil, že celých 92 minut pořád hrála hudba, až to bylo otravné. Stále jsem zvažoval, jaké hodnocení pohádce potom dám, váhal jsem mezi 2-3 cípatými, nejlepší by bylo asi číslo 2,5, ale nepředbíhejme. Pohádka začala přečtením knihy o tom, jak Honza zachránil ze spárů draka princeznu, vzal si ji za ženu a žili spolu šťastně dlouhé roky. Jenže vypravěč nám sdělil, že tak jednoduché to mladík neměl a tak nám filmaři nabídli svou verzi příběhu, což mne docela zaujalo. Honza (Matouš Ruml) totiž opravdu kladivem zabil draka a osvobodil princeznu s dlouhým jménem Kateřina Adriana Markéta Eliška (Eva Josefíková), ale obyčejný sedlák se jí nelíbil. Stejné pocity měli i její rodiče král (Maroš Kramár) a královna (Veronika Freimanová), kteří nedokázali překousnout Honzovo chování u stolu i k nim samotným, které mělo daleko ke dvorní etiketě. Jenže král svému slibu půlky království a celé princezny chtěl dostát a svatbu přijeli na zámek domluvit i Honzovi rodiče táta (Ondřej Malý) a máma (Pavla Tomicová). Princezna si zoufala, král s královnou taky, jenže královský slib byl královský slib. Snad jediný, kterému bylo Honzy líto byl rytíř Valerián (Marek Eben), který se mladíka ujal a stal se jeho ochráncem. Následně se na zámku objevil bývalý princeznin nápadník, panovník sousedního království, sobecký král Egon (Jakub Prachař), který princeznu nechal napospas drakovi. Ta se nechala obelstít jeho výmluvami a odpustila mu, když si vymyslel historku o nemocné babičce, o níž se musel postarat. Honza měl princeznu upřímně rád a když pochopil, jak je z celé situace nešťastná, svatbu zrušil a vrátil se do rodné chalupy. Vzápětí princezna odjela s Egonem, rodiči a doprovodem do jeho království, jenže tam teprve poznala jeho pravou povahu. Když se ukázalo, jak namyšlený princ Egon je a že si historku s nemocnou babičkou (Marie Durnová) vymyslel, chtěla královská výprava zase odjet domů, ale Egon je nechal uvěznit. Jeho vojákům v čele s velitelem (Leoš Noha) naštěstí unikl princeznin rádce a učitel dvorské etikety rytíř Valerián. Ten věřil, že jediný, kdo může princeznu zachránit, je Honza a tak za ním přišel do jeho vesnice a požádal o pomoc. Honza samozřejmě neodmítl a vydal se s rytířem do Egonova království. Během putování se dokázal Honza naučit dvorské mravy tak, aby mohl nepozorován vniknout na Egonův zámek a už podruhé princeznu zachránit. Samozřejmě to nebyl žádný jednoduchý úkol, protože zatykače na Honzu s Valeriánem visely na každém rohu. Pomohla jim výměna šatů s dvojicí kominíků (Jáchym Pittermann, Vladimír Hauser) a vlastní důvtip. Přesto se svatba Egona a Kateřiny konala, jenže když chtěl nevěstu políbit, pod závojem se místo princezny ukrývala její osobní služebná (Ivana Uhlířová). Vzápětí na obřad vtrhl Honza a svedl závěrečný souboj o princeznu i o království. Bylo jasné, že vše dobře skončilo, jak se na pohádku slušelo a patřilo, detaily už však neprozradím. Z dalších rolí bych ještě jmenoval poustevníka a oddávajícího na svatbě (Martin Myšička), ministra v Egonově království (Peter Kočiš), kapitána Egonových vojáků (Martin Siničák), drobnou roličku učitele (Arnošt Goldflam) a barona Sysla (Mojmír Maděrič). Pohádka to tedy byla netradiční a mne mrzelo hlavně to, že byla bez kouzel a čar. Suma sumárum, pohádka Princezna a půl království ode mne získala tři rozpůlené hvězdy ***. () (menej) (viac)