Oko za oko

Paco Plaza, který stojí například za trilogii Rec natočil Španělský Thriller s oblíbeným Luisem Tosarem. Příběh se zaměřuje na šéfa drogového kartelu, který je propuštěn z vězení a je vydán do péče ošetřovatele, který se mu bude pomalu mstít ( V tomhle směru jsem však čekal větší a vypiplanější naschvály) a byť film buduje pomalejší tempo, tak samotný závěr je vyloženě šokující a má i fajn nečekaný zvrat. Není to sice taková šleha jak jsem od Španělů zvyklý, ale jsem rád za každý jejích snaživý počin a film si rozhodně zaslouží pozornost.6.5/10. (21.01.2020)

Už je to nějaké doba, kdy jsem se setkal se scénářem, který by kladl důraz na náhodné osudové setkání, které může životy dvou lidí totálně změnit. Nevím proč, ale tenhle námět mě obecně hrozně láká a ve filmech neskutečně baví. No a stejným námětem se může pochlubit i tento španělský thriller Oko za oko. Škoda ale, že průběh není úplně na pěti hvězdu, jinak bych neváhal. Pořád se ale jedná o nesmírně zajímavý thriller, který svým herectvím jednoznačně ovládl Luis Tosar. (22.07.2020)

Docela jsem se na tento film těšil. Paco Plaza je můj oblíbený režisér – natočil několik velmi slušných filmů, stejně jako Luis Tosar je kvalitní herec, který mi to již nejednou dokázal. Toto spojení vypadalo slibně, strohý popisek k filmu taky nevypadal špatně – ale finální podoba už tak úchvatná nebyla. Oko za Oko není špatný film, leč dost průměrný a to je škoda. Našlo by se tu hned několik zajímavých momentů – automobilová honička, porod, drsnější závěr – nicméně je tu i spousta nelogických kiksů – hlavně nechápu, proč mu svoje úmysly prozradil tak brzo – jasně, byl si sakra jistý, že po těch drogách bude mít z mozku bramboračku, ale i tak se zachoval jako chuj – více méně si svůj osud zasloužili oba stejně – a ti dva synkové – pěkní kokoti – se nedivím, že na ně ten starý nebyl hrdý a nechal je se v tom vymáchat…Čekal jsem od toho rozhodně víc… (16.12.2021)

Zdejší stručná synopse nezmiňuje jeden důležitý fakt, a to ten, že paralelně s dějovou linií "starý drogový El Jefe & jeho ošetřovatel", sledujeme i příběh bossových synů, kteří by se dali zjednodušeně nazvat jako "hloupý & hloupější", a kterážto linie filmu navíc dodává i rozměr kriminálního dramatu. Pravda, scénáristicky je film sice strašně přeplácaný, kostrbatý a nevěrohodný, ale to se u tohohle žánru snad jaksi předpokládá. A rozhodně to není film ani trochu nezáživný nebo nudný, ale naopak napínavý a nesnadno předvídatelný. A několik jeho scén je i silně zapamatováníhodných, ať už pro jejich bizarnost (čínský dámský gang), syrovost (porod), nebo brutalitu (závěrečný obraz kojení, u kterého mi poněkud ztuhly rysy). (30.03.2022)

„Žílu za žílu, oko za oko, rány na duši... příliš hluboko.“ Nejprve otevřeme OKÉNKO POZITIV: [][] Jak vaří v pečovatelském domě, jaká je nutriční hodnota oběda? 1) Polévka: čínská kriminální, s kapáním kulek a ve vlastní šťávě rozvařenými dealery. 2) Hlavní chod: výživná psychologická sonda do hlubin duše obětavého pečovatele. 3) Dezert: výborný mufFin, s mateřským mlékem a čůrkem krve právě zastřelené mámy. Jen pro silné žaludky. [][] Pomsta ti nikoho nevrátí, jen duši naruby obrátí! Poselství filmu, čiré jak fyziologický roztok v kapačce. A zlý mafiánský geront neměl chybu, včetně výdrbu s dědictvím. Tak proč mu do žíly vstřikuji jen dvě hvězdy? Kvůli hlavní postavě. Autoři scénáře nemají očividně ani šajn, kolik úsilí stojí dostat se z pekla závislosti. Feťák Mario musel mít obrovskou vůli, motivaci i inteligenci, že to dokázal. Teď už je roky čistý, má práci (pomiňme, že v ní používá injenkční stříkačky, něco jako by abstinující alkoholik dělal barmana) a spolu se ženou se těší na miminko. Ví přesně, co od života chce a kudy vede cesta. A takový chlap teď začne (stejně již umírajícímu!) viníkovi trávit tělo, sobě duši a manželce radost ze vzájemné lásky? To neberu. (21.08.2023)