Better Days

Ja neviem, či som vadný ja alebo tie nové filmy, ale zase ma to vôbec nebavilo. Téma šikany na škole je zaujímavá, ale v tomto podaní to pôsobilo nudne. Ani tá romantická línia ma nebrala a z prístupu Čínskych úradov k šikane mi je na zvracanie. Proste taký nemastný neslaný film o vážnej téme, ktorý nezachránili ani herci, ktorí sa snažili hrať jak o život. 4/10. (29.06.2021)

Mix sociálnej drámy, teenagerskej milostnej melodrámy a klasickej kriminálky. No a prekvapivo zmes žánrov dokopy skvele koexistuje. Je to ale dané tým, že zvraty sú zmotivované tým, čo sa pred nimi odohralo a tým pádom aj prechod medzi žánrami pôsobí prirodzene. V centre záujmu je stále šikana na školách. Jej priebeh a jej následky. O príčinách sa až tak veľa nedozvieme, ale tvorcovia nezabudli sem dať aj zopár nápoved, ako napríklad krátka scéna "bitky" dcéry na chodbách školy, ktorá s dejom nemá nič spoločné, ale s témou určite áno. Druhá polovica, kedy sa z Better Days stáva kriminálka, už väčšinu divákov priková k sedačke a film sa usadí. A mohol by pokojne pokračovať aj ďalej, istá informácia v potitulkovej sekvencii vyznie dosť šokujúco a vy by ste si radi pozreli napríklad hodinku venovanú súdnemu procesu. (28.12.2020)

V prvom rade upozornenie. Pokiaľ máte melancholickú náladu a ste dosť smutne naladený, rovno sa v takomto prípade tomuto snímku vyhnite, nemusí to pre vás dopadnúť dobre. Začal som ho sledovať v pomerne pohodovom móde, a na konci som už plakal ako malý chlapec. Takže tak. Emocionálne drásajúca romantická dráma, kde sa ukáže ako to vlastne všetko chodí v láske a porozumeniu a ako stále nieje zažehnaný, a zrejme ani nikdy nebude, problém šikany na školách. A nielen na nich. (13.02.2020)

Ta záplava emocí, ale i filmařská neotřelost a drásavě uchopená témata mladé lásky, dospívání a šikany vyvolávají dojem, jako bych se znovu ocitl skoro o dvě dekády zpátky. Asijská kinematografie tehdy přinášela dech beroucí filmy, které skýtaly podívanou mnohonásobně intenzivnější, originálnější a progresivnější oproti západní produkci. Už dlouho jsem ale u asijských filmů to zjitření a nadšení nepocítil - ať už kvůli vlastní okoralosti, ale také protože dálnovýchodní produkce zabředly do stereotypu a neobjevil se žádný strhující nový talent, který by otřásl monopolem etablovaných jmen a jejich očekávaných standardů (Jistě, třeba "Parazit" je dílo ryze geniální, ale u Bonga taky už člověk nic jiného nečeká). "Better Days" navozují stejné nadšení a pohlcují svou náloží absolutních emocí jako kdysi "Go" Isaa Jukisady nebo "All About Lily Chou-Chou" Šundžiho Iwaie, se kterými vedle uvedených témat sdílí také bezmeznou empatii ke svým postavám, popovou formální energičnost a uhrančivé vyprávění. To konkrétně nepodléhá chronologii, ale řídí se podle emoční a dramatické dramaturgie. Film divákům zatajuje určité informace, ale prostě i jen křehké momenty ze vztahu ústřední dvojice a vyrukuje s nimi, až když mají náležitý emocionální dopad. Díky tomu také "Better Days" neustále přidávají nové vrstvy svým postavám a současně vnášejí do půdorysu středoškolského dramatu a teen romance elementy thrilleru. ________ Škoda vyloženě agitačního závěru a příliš plakátového vykreslení policie, které okatě zpřítomňují nutnost uchlácholení čínských cenzorů. Ale na druhou stranu to nesmaže to všechno dobré a ono citové napětí předchozích dvou hodin. ________ Derek Tsang Kwok-Cheung vyrostl v Hongkongu v rodině čínských migrantů, prosadil se jako herec vedlejších partů a nyní za pomoci předních hongkongských tvůrců v roli producentů vytváří skvělé koprodukce, které bodují u kritiky a hlavně u diváků v Číně i Hongkongu. Takový úspěch napříč hranicí obou diametrálně odlišných trhů a publik bývá velmi vzácný. Tsang tak nejen že potvrzuje svůj statut zásadního vycházejícího talentu, ale spolu s např. čínskou režisérkou Bai Xue, jejíž sociální drama "The Crossing" se stalo v Hongkongu hitem, naplňují letitého příznivce kinematografie této geografické oblasti nadějí do budoucna. (11.01.2021)

Citlivý a po všetkých stránkach skvelo spravený film. Kopec krát má možnosť skĺznuť do prehnanej popisnosti alebo do samoúčelných emócií, ale nestane sa tomu tak. Každá jedna postava tu má svoje miesto, charakter a úlohu. Každá jedna postava sa snaží vysporiadať s problémami a každé zakopnutie a nezdar cítiť. Hoci ten je tu často vecou náhody. Šikana tu graduje a stáva sa zlovestným obrazom spoločnosti aplikovateľný na každú jednu školu. (Aspoň si to myslím). Výhoda je, že film tým nastavuje určite morálne zrkadlo, ktoré nás núti premýšľať o správnosti niektorých konaní postáv a tak nás stavia do ich pozície. Zároveň to má veľmi silnú katarziu, stojacu práve na fakte, že herci aj tvorcovia postavám rozumeli a vďaka tomu ich mohli spraviť viac žijúcimi a viac dýchajúcimi. Za mňa vec o ktorej budem ešte pekne dlho rozmýšľať a rozoberať si rôzne emócie, čo vo mne vyvolala. (01.08.2021)