Jak se točí Rozmarýny

No, mít kolem sebe tu uřvanou partu dva dny, volím dobrovolně odchod z tohoto světa. Jen nechápu, co tím chtěla paní režisérka Věra Plívová-Šimková ukázat. Jak to má těžké? Nikdo ji nenutil. Z tohoto filmu jsem měl hnusný pocit už jako mladík. Ale po těch letech bylo velmi milé připomenout si některé scénky. Jenže za to plusové body dát nemohu. Takže mé hodnocení snímku i názor je stejný jako kdysi. Jen tu dvacku dávám za to, co jsem tehdy neviděl. Holt tehdy byly jiné zájmy. Takže deset má Dáša v tom pěkně přiléhavém odění, a druhou ta malá žába za výkon. (26.10.2019)

Pravda je, že je to hodně schizofrenní film, jednoznačně zaměření na zábavu okamžiku, ne na celkový děj. Normálně bych takovému dílu dal sotva dvě hvězdy, ale filmy režisérky Věry Plívové - Šimkové na mě vždycky působily okouzlujícím dojmem, prostě snímky, ze kterých přímo září pohoda a to přitom rodinné filmy ani nemám rád. K titulům, pod jejichž režisérskou taktovkou je podepsána tato žena se vždy rád vracím, ne kvůli ději, ale kvůli pobytí v krásném idealistickém dětském světě. Jenom škoda, že Pavlína Mourková, která tu excelovala v hlavní roli, později vymetala (vymetá) více méně už jenom nejhorší televizní seriály. (25.10.2011)

Věra Plívová - Šimková dokázala vlastní scénář umně zrežírovat. Jednoduchý nápad připomínající hraný film o filmu nebo - jak píše historik Trhák oživují nápaditá taneční čísla zasazená do natáčení Rozmarýnů. Vedení dětských herců je výborné. Zajímavé je, že např. Miriam Chytilová, známá jako hlavní představitelka ze seriálu Tajemství proutěného košíku, se v tomto filmu přirozeně zařadila mezi vedlejší postavy. Výkon Pavlíny Mourkové v roli Růženy je parádní. Škoda, že její postava nebyla o trošku líp prokleslena ve vztahu k rodičům. (19.09.2010)

Je to film pro děti, které v koutku duše touží stát taky před kamerou. Jako já, když jsem byla malá. Nahlédnutí pod pokličku (za kamery) je vždy lákavé a zajímavé. Stejně jako slavo75 si z děje pamatuju jen pár okamžiků - ostříhání hlavní hrdinky (mráz po zádech, kvůli tomu jsem se nikdy neodvážila jít na žádný casting, který se u nás ve městě konal), tvorba plešaté hlavy na normální vlasy a věta "Já se v tom točit nebudu." :D No a ještě přidám jednu větu nadrženého hošánka "Dej mi pusu, jsme tu sami." Uznávám, že film není žádná extratřída, ale jedná se o pěkný film pro děti se zajímavou tématikou. (05.12.2013)

Nevím, nevím. Kdyby to byl alespoň takový ten film - Jak se točil... bla bla. Jenže pokud vím, tak k tomuto filmu žádný hlavní film Rozmarýny nejsou. A tak jen koukáme jak se cosi natáčí. Zábavné to není, napínavé také ne. Sice z toho trochu čpí retro končících sedmdesátek a tudíž leckdo zavzpomíná na mládí či dětství za totáče, kdy svět kolem byl nesvobodný, ale my to tak necítili - ale to je tak všechno. Když jsem tak přemýšlel koho může tento film oslovit, tak asi jen tehdejší dětské hvězdy, jichž je film plný. To ony na úkor školy se účastnily všech těch komparzů, zkoušek, natáčení, pobytů s filmovým štábem a natáčecích dní... Leckdy vznikly legendární snímky dětmi dodnes oblíbené jako Bota jménem Melichar, nebo mnou milovaný Ať žijí duchové ! Tenhle film ale nemá šanci oslovit ani rodiče, natož dospělé. Dávám za dvě paruky. * * (19.03.2017)