Hledám dům holubí

Při vší úctě k paní Šimkové, která má jinak dobré filmy, tohle byl totální úlet. Tak za prvé bych začal muzikou. Já osobně nemám Pražský výběr rád. Můj názor je takový, že nemají kvalitní písničky, jejich texty jsou jednoduché a podobné si jako vejce vejci a hudba je soubor nesourodých hlasitých mixů pro mě něčeho nepochopitelného. Ale slyšet je prakticky celý film, to pro mě bylo doslova utrpení. Herecké výkony snad nejde komentovat, když k žádným pořádným výkonům nedošlo. Scénář byl doslova příšerný, ale vůbec nejhorší bylo, že herci-neherci na sebe dialogy nekřičeli, ale doslova vyřvávali. A to tak, že jim po většinu času nebylo ani rozumět. Byl to prostě jeden velký uřvaný rámus. Ať už řvala dvaasedmdesát minut neposlouchatelná muzika nebo herci, bylo to přes sedmdesát minut utrpení. Takže již nikdy více. (21.07.2016)

Sotva prumerny detsky film o venkovske kapele, vedene ukricenym teenagerem/bubenikem. Ten sice bubnuje ve stodole, ale kdyz se do toho pusti, zni to jako nejaka kapela z Prahy, coz pusobi trochu nepatricne. No, bodejt ne, kdyz se natacelo ve Svobodove studiu a do nastroju hrabnul Electrovox neboli Prazsky vyber po zakazu ziveho hrani. Vsak jsem taky mazal koupit si EP z filmu, i kdyz texty jsou hrozne a chut po nevydanem LP Straka v hrsti se nespravila ani nahodou. A proc probuh vsechny postavy ve filmu desne krici? (01.12.2010)

"Ne, ne, ne, ne, není to fraška, nesnáší mě, můj vlastní bráška"- line se z úst Miroslava Čermáka hlasem Vildy Čoka. Tak to je asi to první , co mě při vzpomínce na Holubí dům napadne. Podobných snímků pro děti a potažmo teenagery nebylo až tak moc, takže nebyla bych asi vděčná za všechno, ale tohle mě bavilo a na bubnujícího Dana asi nikdy nezapomenu, (puberta/tehdy/ dělá své). (15.11.2011)

K tomuhle filmu je tezke neco psat. Je to pro mnoho mych vrstevniku celkem kultovni film, ktery se musi chapat v souvislosti doby, kdy byl natocen a taky promitan. Vzpominam si na to kino zaplnene detmi ve veku 6 - 10 let a mezi nima skupinka sedmnactiletych blaznu, kteri prisli na muziku zakazaneho Prazskeho vyberu, ukriceneho Vildu Coka a Misu Kuklovou na koni. Takze pro mne hodne dobre vzpominky na detstvi a dospivani. Jinak to do sebe vse tak nejak zapadalo a dokonce na to slo i koukat. Takze melancholicky LIBI 80! (28.10.2014)

Taková hovadina tu má 60%? To myslíte vážně? Co mě na filmu nejvíce odpuzovalo, že jej po celou dobu provází příšerná a primitivní hudba (nutno podotknout, že obecně hudebním filmům zrovna neholduji). Když k tomu připočtu takřka naprostou absenci děje, nesnesitelnou uječenost všech postav včetně vzteklého čokla (naštěstí ho v půlce filmu odkrágluje kůň) a fakt, že za celý film jsem se pořádně nezasmál ani jednou, nanejvýš asi ve dvou scénách mírně pousmál, nelze tomu udělit vyšší hodnocení než 1 * a 20%, což u normalizačních a tím spíš rodinných filmů běžně nedělám, ale tady nelze jinak. V podstatě se shoduji s názorem uživatele ostravak30. (28.02.2022)