Najväčší dar

Slabé dvě hvězdičky za lokace, určitém poselství o potřebě optimismu i v nejhorších dobách a snahu natočit pohádku o slovanských bozích, protože jsem žádnou takovou ještě neviděl a přitom je to škoda, vzhledem k tomu, že to k dávné historii Česka patří. Jinak to ale je chabý (a už třetí!) pokus Marty Santovjákově Gerlíkově nacpat svoji fascinaci líbivým folklórem, kýčovitou poetikou a ještě kýčovitějšími zpomalenými záběry do něčeho, co by mohlo být komerčně úspěšnější. A tady se o to koncipovaním do pohádky určené pro kina snaží ze všech svých filmů nejvíc, přičemž je to pro ni největším kamenem úrazu, jelikož pro tenhle typ filmů je potřeba příběh a ten Gerlíková neumí dát dohromady. Díky divnému a nesourodému scénáři to občas působí jako sled náhodných scén, kde jsou dvě hlavní dějové linie dějící se nezávisle na sobě a lehce propojené až na neskutečně uspěchaném konci. A mizernější střih aby člověk pohledal, jelikož z nich často není poznat, kde se co odehrává a jak jsou některé postavy daleko od sebe. Postavy jsou absolutně prkenné, bozi se neustále musí oslovovat jmény, aby je všichni diváci jó poznali, příběh nedává smysl ani ve svém světě a vše se děje naprosto hloupě a humor je na úrovni toho nejinfantilnějšího možného, že by se tomu ani Troška s pitvořícími se čerty nesmál. Pocitové filmy jdou Gerlíkové líp, její debut Děda díky tomu, že sázel spíš na to než na děj, celkem fungoval, ale na žánrové filmy tahle režisérka prostě nemá. Těžko ale říct, na co ano, jelikož je tak moc pohlcená fascinací svých trademarků, že její druhý film, Tehdy spolu, který měl být čistě poetickým filmem, se ve svém kýčovitém pseudo-poetickém pojetí až tak utopil, že se dá jen těžko říct, kam by se Gerlíková vůbec mohla posunout. Po Dědovi jí totiž nevyšla ani jedna z hlavních dvou možností, kam dál se svým stylem jít. Ale popravdě mě to moc nepřekvapuje - pokud si nenajde zálibu v jiných záběrech, než ve zpomaleném sněžení za každou cenu a valašských tradicích, tak může jen těžko ještě mít co nabídnout. Slabé 2* (24.12.2023)

Oceňuji tématiku slovanských bohů, která se v pohádkách prakticky nevyskytuje, ale tím jsem klady vyčerpala. Celé je to takové zvláštní, jako by scénáristky do poslední chvíle netušily, jakou příběhovou cestou se vydat, a výsledkem je nuda, u které se mladší (a nejspíš i starší) děti ukoušou nudou. Škoda, protože některé momenty měly potenciál; třeba znovu zapalování životní svíce. (25.12.2023)

Naprostá katastrofa. Obsazení sice na české poměry hvězdné ale role snad nikomu nesedla. Bohové, především Radegast, vypadají spíše jako parodie na bohy. Obzvláště veliké zklamání byl Belzebub... Tu roli Dvořák buď nenáviděl nebo byla příšerně napsaná. Téhle hrozné šarádě dává korunu herečka hlavní role, která je od prvního pohledu nesympatická jak to jen jde. Jediná světlá výjimka byla Vesna. Herecké obsazení a výkony nejsou bohužel to nejhorší na tomto filmu. Suverénně nejhorší je scénář a příběh. Veškeré zvraty se dějí tak nesmyslně hloupě, že je z toho člověku zle. Postavy ví věci, které by vědět neměly, nechápu, proč Jaruška nesmí vědět, proč nikomu nemá dávat své náušnice, vážně má Belzebub dělat takové věci jen kvůli tomu, že ho Vesna škádlí? Bylo zde spousta zbytečných scén, kdy se třeba člověk dozvěděl, že malá holčička neumí říct "R". V jiných scénách jen potřebovali pravděpodobně autorky upozornit na to, že nemají rádi křesťanství, jinak scény nedávali žádný smysl. Celkově se jedná o příšernou a hloupou slátaninu, která zvládne zkazit večer. (01.09.2023)

Tématika slovanských bohů je v české pohádkové tvorbě naprosto neprobádaná. Látka tak představovala jistá úskalí. Morena (Zuzana Slavíková), zlá bohyně zimy, jednoho dne najde způsob, jak zamezit koloběhu ročních období. Aby po celý rok nepanoval jen sníh a mráz, vypraví se Vesna, bohyně jara, Živa, bohyně léta, a Oseň, bohyně podzimu, v lidském přestrojení do vesnice, kam se mezitím Morena se svým synem v přestrojení infiltrovali mezi místní obyvatele, kde se pokusí vše dát zase do pořádku. Námět je svěží. Ovšem výsledná realizace vyvolává tak nějak dvojí dojem. Na jedné straně má vizuální stránka mnohdy filmové cítění. Nemalou měrou ale prosakuje jistá forma laciného amatérismu. Kostýmy nejsou moc líbivé. No, jsou přímo otřesné. Sice vidíme, jak si tvůrci představují slovanské božstvo na čele s nejvyšším bohem Svarožicem (Boleslav Polívka), dostaví se i Radegast (Pavel Nový) a mnozí další, akorát herci v těchto rolích budí nechtěný smích. Buď jim kostýmy plandají pod nánosem tukových polštářů, nebo je výsledné namaskování natolik groteskně vyvedené, až to odvádí pozornost nežádoucím směrem. Vykreslení charakterů jednotlivých bohů je dost překotné. Nebyl moc čas se s tím detailně párat. A nadpozemský domov božstva představuje jakýsi palouk se statným stromem uprostřed, v jehož koruně trůní Svarožic a kolem stromu tančí skupinka víl. Triková stránka je hodně skromná a pár výsledných trikových expozic sotva někoho uzemní. Z herců nejvíce vyniká Zuzana Slavíková jako Morena, i když trochu přehrává, Petr Vančura v roli jejího syna Smrťáka a sympatická je i Sabina Rojková jako Vesna. Režijní duo Daria Hrubá a Marta Santovjáková Gerlíková přišlo s látkou, která má v pohádkové tvorbě ojedinělé zastoupení. Realizační přednosti i slabiny se spolu bijí a režijně je to spíše průměr. Valašský kraj plný božstva tady dlouho nebyl, tak se děti i dospělí mohou s ním seznámit. A být i případně poučeni. 6/10 (01.04.2023)

Největší dar vychází především z lidové slovesnosti, což je jistě veliké plus. Lze to vidět na různých zvycích, slyšíme písně a můžeme zaznamenat různé bohy či proměnu krásné moravské krajiny. Právě exteriéry a hudba je na pohádce vlastně to nejlepší. Děj samotný je neskutečně jednoduchý a dějová linka tragicky slabá. Morena zavede věčnou zimu, kterou ale může zrušit, a ji samotnou potrestat, nejvyšší bůh Svarožic. Jen se o tom musí dozvědět. Takže je vlastně jedno, kdo mu to donese. Stačí, aby to byl někdo, nebo aby si sám všiml, co se na Zemi děje. Vládkyně zimy tak nemá příliš velkou moc. A když se navíc vzbouří i její syn, z ničeho nic jako by náhle prozřel, je její plán zpečetěn. Film je navíc roztříštěn mezi spousty menších postav a jejich příběhů. Poznat je také to, že filmaři děj strašně natahují a prodlužují. Zkrácením by celý příběh dostal spád. Chybí humor, napětí, Morena je poražena velmi rychle a jednoduše, takže její plán od začátku ani nemohl vyjít, tudíž je naprosto nesmyslný. Tvůrci do příběhu zakomponovali i zmínky o globálním oteplování anebo třeba jiných bozích v jiných částech světa. To už bude na rodičích, aby to dětem vysvětlili. (13.11.2023)