Člověk proti zkáze

Protivojnové snaženie Karla Čapka bolo síce v tej dobe márne, ale nebolo zbytočné. Jeho protivojnový životný odkaz asi nemohol byť lepšie sfilmovaný. Abrhám je výborný, pri rozhovoch s Masarykom treba hltať každé slovo, a pri scénach s odmietnutím exilu do Švajčiarska vyšlo najavo celé jeho chápanie vlastenectva. Debaty o demokracii majú svoj význam aj dnes, keď ľudia sa dajú kúpiť, alebo ešte horšie, keď je hlúpych ľudí väčšina. –––– Ale úpřimně řečeno: Kdo kdy vůbec zabránil válce? Vždyť všecky války nakonec vždycky byly. ... A já se hlavně bojím, že všecky budou. –––– Jestli ten ledňáček přiletí, bude to dobré znamení. Že to přežijem. (15.12.2018)

Dlho mi unikal tento skvostny film domacej ceskoslovenskej kinematografie od rezisera Stepana Skalskeho /Kdyz rozvod tak Rozvod, Zakazany Vylet / o poslednych dnoch Karla Capka. Teda ako Abrhama /Vrchni prchni/ som nikdy extra nemusel, ale roly sa zhostil skutocne obdivuhodne, vyraznym pozitivom filmu je to, ze ma silny humanisticky a pacifisticky nadych. Dialogy su doslova skvele a reziser Skalsky sa tymto filmom - je to jeho posledny film - rozlucil so svojou karierou skutocne obdivuhodne. 92 % (25.06.2016)

Je velice zajímavé, že pokud vím, tak se o tomhle filmu nikde moc nemluvilo a přitom je to úžasný herecký koncert všech obsazených s Josefem Abrhámem v čele.Viděla jsem drama, které hovořilo o inteligentním člověku s pevným názorem, a přitom spisovateli, který se mi svým postojem k Mnichovské konferenci ještě více přiblížil. A geniální Hana Macuichová se svým šarmem, hodně dobrý Masaryk i bratr Karla Čapka v podání Františka Řeháka. Tvorba, kterou dosud tento vynikající spisovatel oslovuje, je jedinečná,mně se to zkrátka moc líbilo. (03.11.2017)

Příběh ze života Karla Čapka se spočátku odvíjí v trochu netradiční formě volně propojených útržků, které postupně dávají vzniknout celistvému portrétu Čapkovy osobnosti v boji proti „zkáze“ společnosti na sklonku 30. let minulého století. Tvůrcům se do tohoto rámce podařilo skvěle zakomponovat i vývoj a vykřeslení Čapkova vztahu k Olze Scheinpflugové – nedávno zesnulá Hana Maciuchová je v této roli přesvědčivá, fascinující, vyžaruje z ní osobité kouzlo a Josef Abrhám v titulní roli Čapka podal dle mého názoru svůj životní výkon (nepamatuji se, zda mě ještě někde tak hodně dokázal zaujmout). Člověk proti zkáze je ukázkou nádherné filmařiny a herectví v myšlenkově silném filmu. Pravidelné obrazy z divadelních her netvoří jen doplněk, ale promlouvají samy za sebe a dotvářejí obraz Čapkova boje proti rozpoutávajícímu se fašismu, stejně tak přítomnost velkých osobností své doby v lehce intelektuálních diskuzích na zahrádce obdařuje snímek nadčasovými myšlenkami. *** Zopakoval jsem si film po víc než tří letech a opět na mě silně zapůsobil pocity tíhy i obdivu k Čapkově odhodlanosti ve svém boji a tvorbě nadčasového umění (viz. Bílá nemoc). A kterou ze všech těch myšlenek bych vybral jako tu zásadní a pořád aktuální? Nejspíš tu o tom, že „demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby.... a musíme překonávat ty chyby, a ne překonávat demokracii.“ Byť Vančurovo zamýšlení nad souděním člověka dle společenské třídy, do které spadá, má v sobě rovněž obrovskou sílu. 95% (08.02.2021)

Člověk proti zkáze je především one man show Josefa Abrháma. Jeho podání Karla Čapka od uznávaného spisovatele debatujícího s dalšími velikány první republiky na zahrádce až k zničenému a zrazenému člověku je naprosto precizní. Film je jinak především ponuré konverzační drana, které je i v ostatních rolích skvěle obsazeno. Amtmoféra konce první republiky je navozena také přesvědčivě, až na člověka ta ponurost dopadá. Docela mě pobavila rolička Davida Matáska, který si zahrál nanáckovitělého studenta v době kdy se pilně angažoval v Orlíku... (18.11.2008)