Portrét ženy v plameňoch

| Neon | Vskutku zaujímavé. Akože, bol som zaujatý a presvedčený, že to bude dobré a ono nakoniec bolo, ale neodstrelilo mi to dekel. Zahraničné recenzie hovoria skoro o filme roku a o emočnom granáte. Nevidím to tam. Sciamma maľuje nádherné obrazy (haha) a ja som si to užíval, ale jednoducho ma to nezasiahlo tak, ako som dúfal, alebo chcel. Určite je to nádherne natočené a zahrané, ale že by som to nedokázal predýchať po titulkách, to nie. Viac TU. | Hodnotenie: 8/10 | (27.07.2022)

Hoří, má panenko. Hoří láskou. Láska je paleta tebe, plná jisker. Pohár s oharky v srdci prvosenek. Srdce kape na štětec vřelost Erósových barev. Pálí lemy šatů, letmý rám rozumu. Odhaluje oheň něhy těl. Smetanová v ruměná proměňuje. A naopak. Červánkové milování v labutí polibek. Zbývá už jen mysli dát tušit, tuší zachytit,  vykreslit onu emoční pózu touhy v lóži. Osudový dotek jedněch horkých let. Nevěstu popela, z pěn scénického moře. Na pomerančových mezích, mezi zlatavě nachovým závojem země, zapálené impresionismem. (08.01.2023)

Portrét dívky v plamenech je velice ženský a pozvolně natočený film o krátkodobé, ale o to více spalující vášni mezi dvěma ženami, které svedl dohromady obyčejný portrét. I když je dějové tempo pomalejšího rázu, film nenudí a vedle milostné linie nabízí exkurz do technik malby a tehdejšího vypořádávání se s typicky ženskými problémy, což mně přišlo nadmíru zajímavé. Nesmím opomenout zmínit pěknou práci s kamerou - mnoho záběrů tamní přírody a obyvatel bylo tak esteticky nasmímaných, že připomínaly samotné malby. Vizuálně podmanivý, místy ba dokonce poeticky laděný filmový zážitek. (04.02.2020)

Filmům s homosexuální tématikou se zásadně vyhýbám - přesto nějaký očas proklouzne ("Call Me by Your Name ", a především "Before Night Falls") . Ženy režisérky (i přes svoji anti-genderovsou "orientaci") naopak vyhledávám - často se pak ptám: "byl by tohle schopnej natročit nějakej chlap?". A když jsem si našel, že Céline Sciammová je ročník 1980, ještě jsem dodal: "a taková mladá holka:? Jenže ve čtyřiceti a po zkušenostech, které už nasbírala, bude nejspíš oním tvůrcem (dříve se říkalo "odpovědný vedoucí"), který je k tomu stvořen. (Přesto, že sloveso, od kterého je její jméno pravděpodobně odvozeno "sciamannare", udělat něco ledabyle, nepořádně", tu určitě není na místě.) Málokdy si všimnu (nebo spíš dovedu ocenit) práci herců či kamery, ale i zde (samozřejmě opět ženy) to bylo opět výjimečné. Jedinou mužskou záležitostí je zde hudba, ta stará i nová. Kdyby film pokračoval celým koncertem (klipem) Vivaldiho "Léta" (Čtyři roční období), tak by se jen trochu protáhnul...... Chtěl jsem si o filmu i něco přečíst, ale jak explikace autorky samé (kritika pojmu "Můza"), tak recenze typu "Portrét dívky v plamenech je fatální romance i lekce z dějin umění" (ČT24), jsou spíš odrazující. (15.05.2020)

Ne, nefunguje to. To vzplanutí jsem jim nevěřil ani na vteřinu. Děvčata jsou krásná a snaží se, ale ta chemie je tam uměle naroubovaná a nezachraňuje to ani oslnivý vizuál 8K kamery. Je s podivem, že zrovna toto (spolu s podobně problematickou Carol) bývá citováno jako nejzdařilejší představitel subžánru, přestože takový Ammonite a The World to Come jsou úplně, ale úplně jinde. ___ edit 2023: Nedalo mi to a ke snímku se opakovaně vracím. Po několika dalších projekcích dojem postupně sílí a zraje, podmaňuje si mě to víc a víc. Začínám už snad lépe rozumět, o co Sciammaové šlo. Opatrně a nesměle přihazuji čtvrtou hvězdičku a těším se na příští setkání v soustředěném pohroužení, které už téměř jistě vyústí v plné souznění. (05.06.2021)