Portrét ženy v plameňoch

Ráda sleduju dlouhé a tiché filmy, ve kterých se zdánlivě nic neděje a zároveň trpím sledováním dlouhých a tichých filmů, ve kterých se opravdu nic neděje. V případě Portrétu dívky v plamenech jde o druhou variantu. To, co činí tenhle film zvláštním, je to, že nepojednává o milostném vztahu mezi mužem a ženou, ale vykresluje milostné vzplanutí mezi dvěma ženami. Zbytek je pouze esence červené knihovny - stačí si představit, že jednu z těch dvou žen hraje muž a dojem jalovosti celého příběhu se dostaví okamžitě. Na tomhle filmu nevidím vůbec nic převratného ani v ohledu jakési emancipace lesbického vtahu, protože film vznikl v roce 2019, což je na takovej biják docela pozdě. (19.03.2020)

Píše se rok 2019 a máme tu další homogenní snímek, tentokráte to je vyprávění o dvou dívkách v 18. století. Příběh je prostý , přijede malířka, která má za úkol namalovat svatební portrét mladé dívky. Dívka se nechá namalovat až poté, co se intimněji sblíží a nakonec spolu začnou spát. Ende. Je to vlastně strašně jednoduché, tomuto filmu chybí vášeň, chybí dravost, tah na bránu. Po hodinu a půl se díváme na dvě herečky, které se procházejí po pobřeží a občas si něco i řeknou. To mi nestačí a když srovnám snímek s filmy jako Moonlight, Blue is the warmest colour, či Call me by your name, tak je toto opravdu nejhorší a k vyrovnání tomu chybí právě již zmiňovaná vášeň a vlastně emoce obecně. Až moc jemně a hladce natočeno. 70% (15.06.2020)

Nasnímané je to krásně, hlavní herecké duo, Adèle Haenel (ta obvzláště je úžasná, stoic face into full emotion) a Noémie Merlant, hraje přesně a věrně. Ale to pomalé tempo, co obsahově vlastně moc neodkryje film absolutně zabíjí a přitom dvě hodiny v rámci současných snímků je pomalu ještě bráno (alespoň podle mě) jako krátší stopáž. Dlouhá zdrženlivost postav. Ale ve výsledku nepřináší 'Portrait of a Lady on Fire' nic, co by tu už mnohokrát nebylo. Zapovězená láska dvou lidí, kterým chvíli trvalo, než k sobě našli cestu. V mnoha ohledech velice dobrý, intimní snímek, který ale mohl mít i daleko vyšších kvalit, ale jeho tvůrkyně se rozhodla jej natočit v téhle víc 'loose' podobě, která k francouzské kinematografii patří. Definitivně si to najde svoje publikum, má to takový ten nesmrtelný háv a provedení, co dělají klasiky. 7/10. Draw me like one of your french gellss. (03.01.2020)

Ušlechtile se tvářící banalita, v níž mnoho chytrých lidí vidí (pro mě nepochopitelně) film roku. Dvě hodiny jsem se (velmi znuděně) snažil přijít na to, čím má tenhle film být tak skvělý a výjimečný. A kromě pěkné kamery a solidních hereckých výkonů jsem nepřišel v podstatě na nic... Takhle nějak si představuju červenou knihovnu pro snobské intelektuály. #sorryjako (01.01.2020)

Ženské, malující, milující, komorní. Hodně zvláštní (opět dlouhý) film o ženách, dívkách, obrazech a lásce. Bohužel jsem nepochopila sdělení filmu, vytáhla bych asi oslavu ženství, řešení nechtěných problémů, které muži nepoznají, přátelství, důvěra. Jako romanci bych to asi nenazvala. Nicméně co do uměleckého dojmu, hlavní hrdinka se mi moc líbila, herecky dobré. Nádherné byly scény tvořící obraz (kouření dýmky před ohništěm, trojice dívek u krbu v kuchyni, ...). Takový ten film pro vyšší dívčí. ..dovolenou bych tam klidně trávit mohla, nebo karanténu.. (03.05.2020)