La Gomera

Rumunskou kinematografií jsem byla dosud nepolíbená a z tohohle kousku mám dost smíšené pocity. Zaujalo mě využití skutečně existujícího hvízdavého jazyka (o čemž jsem neměla ani ponětí), smyslnou Catrinel Marlon bych okamžitě obsadila do role nové bondgirl a uchvátila mě závěrečná sekvence v singapurských zahradách (po vizuální i hudební stránce). Vadil mi ale těžce necharismatický hlavní hrdina a zvláštní způsob vyprávění znemožňující divákovi se snadno orientovat. (23.12.2019)

Polícia, mafia, všetko jedno. Každý vedel o každom, ale všetci sa tvárili akoby nič a niekedy sa chovali fakt nelogicky. Miestami to strácalo dych a aj moju pozornosť, ale vzápätí prišla výborná scéna. A mám pocit, že ten hvízdavý jazyk Cristi vo svojej profesii nakoniec ani nevyužil, to skôr v súkromnom živote. (16.10.2019)

Pochmurná že prý komedie. 1)  44letý scenárista a režisér (někdy i producent) Corneliu Porumboiu je pro mě zárukou buď kvalitního nebo alespoň zajímavého filmového zážitku. Dokázal to v předchozích filmech a znovu potvrdil i v tomto._____ 2)  Dost dlouho mi trvalo, než jsem se ve filmu zorientoval - kdo je kdo, na čí straně stojí a jaké má úmysly a zájmy. Tvůrci očividně sázejí na to, že divák neví, možná ani netuší a je proto napnutý._____     3)  Poněkud bizarní zápletka založená na hvízdacím jazyku silbo_gomero ozvláštňuje jinak tuctový příběh o 30 miliónech € z drogového byznisu a zkorumpované policii. Nikomu nevěř!_____ 4)  Výstižný koment: Stanislaus***. (14.08.2023)

Vlad Ivanov v hlavní roli mi sice přišel poněkud nevýrazný, ale bohatě to vyvážila Catrinel Marlon, na kterou se velmi dobře kouká, a je to správná femme fatale s božským tělem. Děj filmu je vlastně docela jednoduchý, ale kvůli poměrně komplikovanému způsobu, jak je to vyprávěno, se v tom člověk může trochu ztratit - na druhou stranu právě v tom zvláštním rytmu a střihu je to zajímavé. Trochu mě zamrzelo, že ačkoli se to odehrává na zajímavých místech, není toho z nich vlastně moc ukázáno, a pokud jde o soundtrack, je složený takřka výhradně z notoricky známých skladeb (Iggy Pop - Passenger) a operních árií (Casta Diva z Normy), což nepůsobí dobře; výběr skladeb mohl být mnohem kreativnější, když zde má soundtrack takovou váhu. Celkově se mi to ale veskrze líbilo, a ten hvízdavý jazyk mě vyloženě nadchnul! (01.12.2019)

Kanáři jsou opravdu zvláštní žánrovou směsicí - v tom pozitivním, ale i negativním slova smyslu. Námět s pískanou řečí je vskutku nevídaný, a i když nejde zrovna o hygienický způsob dorozumívání, tak i přesto má svoje kouzlo. Příběhově mi film přišel z počátku poněkud unylý a nekonzistentní, což se naštěstí změnilo v druhé polovině, kdy vlastně člověk nevěděl, kdo je s kým a kdo proti komu - v tomto směru si cením nepředvídatelnosti vývoje postav, byť už to chvílemi působilo možná až moc zmateně. Úplně nechápu zařazení filmu do komediálního žánru, protože film neobsahoval žádné vyloženě humorné momenty. Jak už jsem říkal - hodně zvláštní film! (11.06.2020)