Síla psa

Melancholický, pomalu ubíhající western, jehož největší síla je ve tklivých obrazech zasazených do drsné krajiny a atypicky vykreslených charakterech. Snímek The Power of the Dog režisérky Jane Campion rovněž zaujme faktem, že žádná postava nemluví o svých pocitech, nýbrž je nechává pomalu “bublat” pod povrchem, což následně vyústí v neočekávané finále. Bohužel zde ale velmi zamrzí roztěkaný scénář a příběh rozdělený do několika po sobě jdoucích fragmentů, díky čemuž mě nějaký větší dějový oblouk minul alespoň o kilometr. Ve finále tedy dostaneme vizuálně opojný ale zoufale vykleštěný snímek, v němž je největší předností skvěle hrající Benedict Cumberbatch, což je, jak určitě sami uznáte, opravdu tak nějak málo. Škoda. (Netflix) „Bronco Henry told me that a man was made by patience in the odds against him.” (09.02.2022)

Radši tady ani nebudu psát po kolika letech (hm hm desetiletích) jsem si dala čisté a průzračné rande s filmem Jane Campion.... A hleďme ono to zase bylo vcelku intenzivní! Máme tu striktně nedoslovnou optiku, k (anti)hrdinům si hledáme postoj skrz jejich nejednoznačné činy a jen těžce v nich hledáme emoce, a přesto oni v nás ty emoce vyvolávají. Hraje krajina, dobytek, koně, interiéry, banjo, piáno, divná hudba a taky samozřejmě Benedict, kterej mě ve své kreaci s pozérsky ošuntělým honák feelingem spolehlivě přesvědčil o tom, jakým lidským monstrem se jeho hlavní zmetek díky drásavé vnitřní samotě stal, jak dokonale si dokázal objektivizovat svůj vnitřní mindrák a s jakou klidnou krutostí si na něm pochutnal. Ale co už, spravedlnost si ho naštěstí našla! (18.03.2024)

Rázna metafyzická báseň o znepriatelených bratov na piesočnom ranči. Prelínavé charaktery dvoch bratov si nič nedarujú, hoci príbeh nevrcholí záverečnou prestrelkou ale chorobou z hygienickej nedbanlivosti, psychickej tiaže a nešťastia. Vizuálne Sila psa pripomína Malicka, avšak kamera i zmysel podania naratívu je stoickejšia, čo je možno kľúčová devíza, prečo film nie je výnimočný, hoci má potrebnú psychologickú nadstavbu a zaujímavú chémiu. Benedict je takmer rovnako fenomenálny ako Lewis v Až na krv (2007), jeho prejav vo vás doznieva aj po projekcii, ale trpí aj vatou resp. neurčitosťou, ktorá nepramení v mnohorakosť výkladu osudu postáv ale vo vykalkulovanej rezervovanosti, ktorej chýba lepšie prekreslenie rysov postáv, ich ambície a realizácia skutkov. (01.02.2022)

Příjemně znepokojivý film. I přestože Síla psa v podstatě není thriller, tak dokáže v divákovi vyvolat pocit úzkostlivého napětí, které si mimo jiné snímek udržuje téměř po celou dobu. Vlastně jsem se i sám přistihl, že jsem při sledování dlouho nervózní, protože jsem čekal na to, až se tam stane nějaká strašlivá katastrofa. Svým ponurým/depresivním pojetím a vztahy mezi jednotlivými charaktery se ten film častokrát vlastně přiblíží blízko hranicím psychologického hororu, ale nikdy ji nakonec nepřekročí. Celé to dost připomíná Andersonův film Až na krev, přičemž se vlastně není čemu divit, hudbu k tomu totiž také dělal Johnny Greenwood, který se v těch depkařských skladbách asi fakt vyžívá. Atmosféru to má jak prase. A to nejenom kvůli zmíněné hudbě, ale i parádní kameře, u které je ta nominace na zlatého plešouna rozhodně zasloužená. A Cumberbatch taky skvělej. Letos je ta kategorie Nejlepšího herce v hlavní roli teda pěkně silná. Až na nějaký zbytečně utahanější sekvence a možná i trochu uspěchaný konec hodně dobrá podívaná, která ale rozhodně nebude pro masy. Průměrné 4* (15.02.2022)

Vynikajúco vybraní herci. Jesse Plemons aj Benedict Cumberbatch vynikajúco zapadli do tohto prostredia, netreba však čakať žiadny typický western. Westernové je len prostredie, inak ide o drámu s dobrou atmosférou a naozaj hlavne ten Cumberbatch tu herecký vyčnieva svojou odpudivosťou. Ale dve hodiny sú trocha priveľa a obávam sa, že niektorých zastihne po čase aj nuda. (20.09.2021)