Polárny expres

Velmi sporný film. Na jednu stranu je to cukrkandlovitější než nejsladčí výrobek Willyho Wonky, na druhou to dokáže zvláštně okouzlit a vyvolat družné vzpomínky na veselé reklamy společnosti Coca-Cola. Jde si však Polární expres opravdu zamilovat? Odpověď by jeden pohledal. Dobře, jedním jsem si jist: Silvestriho hudba mě velmi pozitivně poznamenala. Skládejte tak všichni a na Zemi bude Ráj a mír a klid a všechny zbraně se promění ve vysílačky! (06.04.2007)

Podařený animák s vcelku pěkně zachycenou vánoční atmosférou. Pro děti je to jasná volba, ale i nezaujatý divák z řad dospělých se nudit nebude. Některé kreslené okamžiky jsou opravdu kouzelné a v pohodě vynahradí slabší mimiku postaviček (ikdyž tady je i dnes po 5ti letech na čem pracovat:-)) 75% (26.12.2008)

Možná, že svým hodnocením Polárnímu expresu křivdím. Jenomže už nepatřím do kategorie těch nejmenších, Santa Claus je mi vcelku volný a navíc jsem jej nesledoval ve vánoční atmosféře, nýbrž pohodě letních prázdnin. Nelze mu určitě upřít to, že pro malé děti a fanatické uctívače digitální animace, bude působit jako vánoční dárek. Režisér Robert Zemeckis přesně ví co chce a výsledek tomu taky odpovídá. Vše je dotáhnuto do nejmenších detailů, ať už se jedná o vizuální stránku samotnou, tak i o dějovou jednoduchost, která v sobě skrývá mnoho mravních ponaučení pro malé caparty – a rozhodně to není jenom to, že Santa Claus existuje. Tom Hanks svých X rolí hlasově zvládnul skvěle a to je taky jeden z důvodů, proč se svým hodnocením nejdu níž. Proč to ale opravdu nedělám, je tedy, krom Hankse, špičková audiovizuální stránka. Už vzpomínaná animace, ale taky poctivě odvedená práce zvukařů, kteří se opravdu vytáhli. Duní to opravdu skvěle, sníh „křupe“ přesně jak má no, je to prostě radost poslouchat. A hudební doprovod Alana Silvestriho je zase radost poslouchat, i když ani tady (ve filmu pro děti) si Silvestri neodpustil své obvyklé „uřvané“ pasáže – ale je pravda, že se to do těch „akčních“ scén vcelku hodí. Inu, Polární expres není špatný film, rozhodně ne, ale je to můj subjektivní názor na to, že jsem se u něj nepobavil tak dobře, jak tomu bývá například u výtvorů z Pixaru nebo u (těch lepších) kusů studia DreamWorks. (08.08.2005)

Animovaná pecka. Úplně jsem cítila tu snovou úzkost nejen ve vagónu plného rozbitých hraček. Své sny si občas pamatuji a některé jsou podobné. Ne, ještě jsem v nich nejela ve vlaku na Severní pól, ale už mě v nějakém skalním městě honil Mickey Mouse a chtěl mě zabít! Některé hračky jsou fakt nebezpečné ... Polární expres se mi líbil opravdu velmi moc. Žádný sob mi sice nesmí doma přes práh, ale tyhle filmečky plné fantazie mají své výjimečné kouzlo. (18.12.2016)

Při vší velkorysosti, animák s tak hloupým příběhem jsem už léta neviděl. Připadá mi směšně, když se film zaštiťuje revoluční technologií a myšlenku má jako z roku raz dva. Snad je to tím, že dávno nejsem dítě a že se u nás nenosí extatické vzývání Santy Clause, nevím. Ale onen výdobytek jménem performance capture mě taky nenadchnul.Všechny ty děti působí velmi umělohmotně a jejich pohyby jsou sice realistické, ale jaksi nekompatibilní s ošacením, vlasy a pohybem předmětů. Například knír Toma Hankse vypadá, jako by mu ho pod nos přižehlili. ;-) Arthur Schopenhauer kdysi napsal, že každá nová myšlenka musí projít třemi etapami konfrontace s veřejným míněním. V první je vysmívána jako holý nesmysl, ve druhé dokázána v praxi, ale odmítána, ve třetí chápaná jako samozřejmost, dokud se neobjeví nová myšlenka se stejnou perspektivou. V tom duchu kdysi proběhl přerod němého filmu ve zvukový a černobílého v barevný. Performance capture se s filmy Polární expres a Beowulf nachází ve druhé etapě. Možná, že až se časem vyléčí z dětských nemocí, jednou skutečně z finančních a technických důvodů převálcuje "živé" filmy. Jen nevím, jestli chci být u toho. 40% (06.03.2008)