Bonnie a Clyde

Dohromady koupili 81 kulek, jejich kára (Ford V-8) zhruba 217.__ Bláhově jsem si myslel, že v 60. letech mohla být nejakčnější scéna (či nejkontroverznější) ta, kde hlavní postava zapálí auto či žena neuvaří svým dětem pravidelnou dávku přesnídávek (čest Silvii Plathové, která šoupla hlavu do trouby). Nějak jsem si nedokázal představit film, který by zvedl puritánské američany ze židlí. Bonnie a Clyde to dokázali a nejen-že zvedli zaprděné konzervativce, ale i mě, což považuji za mamutí klad. Příběh o dvojici, která kradla pro radost a následně si uvědomila, že chtějí mít vlastní akvárko, vlastní balkón, je nejvděčnějším tématem pro lidi, kteří si chtějí užívat. Užívat v mezích. Ta dvojka nebyla nijak výrazná ve svém chování, ale jejich naivní a do jisté míry dětinský uvažování jim zaslepilo mysl, což je nakonec dokopalo k činům, které by se i v dnešní době daly považovat za "ulítlý". Moc se mi líbila ta atmosféra bezstarostnosti. Takový to: "Hele, támhle stojí auto, šlohneme ho, abychom si zvedli adrenalin.", je prostě lahůdka a pochybuju, že se dožiju podobné. Arthur Penn se vykašlal na konvence, natočil to tak, jak chtěl a já jsem šťastnej, což dokazuje i to, že jsem si po konci filmu musel zatančit po bytě (což je docela paradox vzhledem k tomu, jak to dopadlo :D) Fíííha!!!! (30.05.2009)

Bezstarostná a odvázaná jízda jedné zločino-milenecké dvojice za dobrodružstvím, penězi a zkázou. Výborný Warren Beatty a krásná Faye Dunaway, která si rolí v tomto filmu vysloužila čestné místo v žebříčku mých deseti nejoblíbenějších hereček, dělají z tohoto výrazného krimi ještě daleko víc. Potěší i Gene Hackman v jedné ze svých prvních rolí a možná taky (ne)potěší uřvaná Estelle Parsons, která za své neustálé stěžování a řvaní dostala oscara. Na rok 1967 je tenhle snímek pořádný nářez a tak to má být! (27.07.2011)

Outlaw westernová gangster-romance posazená na jihozápad kolem Krize, na kterou jsem čuměl s hubou dokořán a nechápal, že jsem to už dávno neviděl. Je to jedna velká střelená jízda před zákonem, která předznamenává ujetý šaškárny Johna Waterse, nebo modernější klasiky typu NATURAL BORN KILLERS, DEVIL’s REJECTS, Tarantina (půjčování odtud bylo jistě dost). Nevybavím si, kdy bych viděl tak intenzivní mix rebélie, svobody a lacinýho násilí už tak brzy jako právě zde. Herce nezapomenete a korunku nasazuje rozverná banjo muzika, jo, bezesporu Americana kultovka až navěky. Docela přesně shrnuto slovy Rogera Eberta: "Years from now it is quite possible that Bonnie and Clyde will be seen as the definitive film of the 1960s, showing with sadness, humor and unforgiving detail what one society had come to." [Noir Film Fest 2020] (30.03.2017)

Není vůbec jednoduché pochopit, jak věrně a úplně křiklavý formát tohoto díla odráží rozporuplná a fantaskní dobrodružství i zoufalství dvojice psanců, kterou představovali v době prožívané ekonomické, a tedy i morální krize Bonnie a Clyde. Nakonec ona roztěkanost, překotnost, bezradnost a hysterická krása naivních a lehkomyslných vzbouřenců svědčí o době, kdy bylo blíže k činům než reflexi a člověk mnohdy umřel dřív, než si stihl rozvážit, jestli mu to, do čeho se pustil, za to stojí. Byť by se tedy zdálo, že film nesleduje vnitřní vývoj hrdinů, jak ve vztahu mezi nimi, tak ani směrem k vnějšímu světu, a že místo ucelené a přehledně srovnané filosofie jejich jednání předvádí jen vytržené barvité a za vlasy přitažené výjevy, jimiž si divák nestihne postoje jednotlivých postav srvonat a utřídit, ve skutečnosti se právě takhle skutečnému osudu i povaze těch dvou psanců, jejich pronásledovatelů i přelévajícím se symaptiím a nenávisti veřejného mínění přibližuje nejpoctivěji. Byl to ráz doby, kdy se nová morálka, etika i reflexe teprve znovu začínaly rodit z popela minulé éry, krizí na prach spálené a zpronevěřené, a Bonnie a Clyde byli svérázní průkopníci, stejně nevědomí o tom, co se nesmí a smí, jako všichni ostatní, jen o rozhodující chlup víc odvážní. Byla to doba, kdy i nablblá mamina, upjatá dáma nebo zamaštěný mechanik cítili, jak nepatrný krůček je dělí od překročení hranice, rozesmáté a údivné rozjívenosti a pocítění větru ve vlasech, vlajících na útěku před žluklou zakolejeností se zatejeným dechem kdovíkam do nehostinného neznáma. Bylo tak svůdné a snadné spustit se a lehkovážně se přidat k elegantním banditům, že se to kolikrát stalo dřív, než si člověk všiml a přeříkal, co že to dělá. Nebyla to doba moralizování a hodnocení, ale bláznivého vytváření kultů zkoumáním vlastní svobody, za pomocí pstolí a fotografických přístrojů, kdy sebeokouzlení, mediální sláva a nově ocenovaná elegance pomáhaly bořit starý svět. Arthur Penn obdivuhodně dokázal o třicet let později to kouzlo nezlomit a nevykreslit příběh Bonnie a Clyda a všech ostatních psotav kolem nich z filosoficky či morálně ujasněného hlediska, nevnutil žádné rázné životní postoje a cílevědomost svým hrdinům, a naopak svým bravurním vhledem do divoké, dětinsky nakažlivé okouzlenosti i arogantně přehlíživé rychlosti tehdejší doby znemožnil hodnotící soud jak svým tehdejším, tak i dnešním divákům. Fenomenální citlivost a rozmyslnost dala vzniknout skvostnému dílu - svůdné rozbušce. (24.09.2014)

Bonnie & Clyde jsou nejslavnější dvojící v historii, kam se na ně hrabe třeba Chip a Dale nebo Brat s Angelinou, proto si filmové zpracování zasloužili - a lépe to snad dopadnout nemohlo. Warren Beatty byl možná pro roli až moc přesládlý, ale nad Faye Dunawaovou jsem se rozplýval celou dobu, její krása byla nadčasová a určitě to nebyl můj poslední film s ní, opravdu nádherná ženská, a proto ten konec mně mrzel. Vztah mezi oběma zločinci byl strhující a poslední scéna jak kamera střídá pohledy to ještě umocnila. Celkově je to výborná gangstera, kde se kradou auta častěji než v GTA a poslední přestřelka byla jednou z nejbrutálnějších a trošku semnou pohnula. Neskutečně silný zážitek! (09.06.2008)