Straw Dogs

Tak nějak divný film, z kterého mám celkem zvláštní a zmatené pocity...První dvě třetiny je to takové pomalé rozjezdové, což by mi ani tak nevadilo, kdyby se postavy nechovaly místy celkem absurdně, ale nakonec vše vykrystalizovalo v promyšlené puzzle. Jednotlivé epizodky, postavičky a jejich podivné chování, to vše začalo dávat smysl. A to smysl takový, že musím dát 5 hvězd, přestože mi film jako takový nepřišel možná tak zábavný či pohlcující jako jiné, které jsem hodnotil stejně. Ale pointa, ba co víc, celý shluk point, které divákovi přichází na mysl každou minutou v poslední cca půlhodině, to je něco nepopsatelného. Peckinpah opravdu dokázal vytvořit film skvěle pojednávající o násilí a lidských pudech, o motivech lidí k činům, o kterých by je za normálních okolností ani nenapadlo uvažovat a o tom, že nic není černobílé (postava Henryho Nilese).Jak si tak čtudalší komentáře, tak asi nemá moc cenu připomínat, že finální dobývání domu, resp. spíše boj Dustina Hoffmana s vetřelci a koneckonců i se sebou samým, je skvělé. Vizuální ztvárnění s použitím bullet-timu dnes vyznívá možná kýčovitě, ale přecijen, todle je z roku '71! Tehdy to rozhodně bylo velmi zpestřující a neobvyklé, skoro jako naturalistická explicitnost násilných a sexuálních scén, které mi (narozdíl od většiny ostatních asi) do celku filmu zapadaly a z mého pohledu film dostaly trochu jinam, zřejmě přesně tam, kam Peckinpah chtěl... (05.07.2007)

Pro mě jsou Strašáci asi nejlepší film od Sama Peckinpaha. Hned za ně pak řadím Jízdu vysočinou. V tomto filmu si pro nás režisér připravil jednoduchý příběh, který má ale obrovskou sílu. Úvod snímku je pomalý, byť nenudící, skvěle připravuje půdu pro drastické finále. Podmanivý anglický venkov s vesnickými "balíky" skýtá nejedno nebezpečí a režisér skvěle stupňuje napětí a brutalitu. Scéna znásilnění je výborně natočená a konečné bránění domova v sobě má opravdu mnoho zvrhlosti, surovosti a krve, přičemž bych rád ocenil perfektní zpracování této pasáže (kamera, střih, hudba). Susan George byla skvělá po celou dobu a Dustin Hoffman taktéž, avšak já osobně ho až tak moc nemusím. (27.11.2012)

STRAW DOGS ... jsou LEGENDA!! Na začátku 70. let spolu s DELIVERANCE udělaly nesmazatelný zářez do dějin kinematografie a postavily v podstatě nový žánr. Oba filmy mají mnoho společného, ale přesto se v mnohém rozcházejí a hlavně, vytvářejí v divákovi naprosto odlišný pocit. Avšak, co je na obou filmech naprosto geniální, pocit z obou filmů je naprosto ničím neopakovatelný!!! U obou filmů jsem od jisté chvíle seděl v sedačce jako přimrazený a nedokázal jsem spustit oči z toho, co se ve filmu odehrává ... Nemyslel jsem, nepřemýšlel, nebál se jako u běžného "horroru" ... byl jsem přimražen ... Deliverance je pro mne osobně o něco více ... Nejsou tolik temní, ale pocit z neustálého ohrožení, neznáma a nebezpečí se zde zavrtává do morku kostí. Straw dogs jsou násilní, brutální, hnusní a špinaví ... ovšem díky všem hercům, kteří zde podávají fantastický výkon, stejně tak vyvolávají nepříjemné mrazení v zádech ... První polovina filmu jasně patří herečce Susan Georgové, druhá polovina pak jasně Dustinu Hoffmanovi. Oba hrajou dokonale. Legendární scéna znásilnění je pro mne osobně druhá (po Ireversible...) nejvýstižnější, nejpůsobivěhší a nejsilnější scéna znásilnění, jako jsem ve filmu viděl (a myslím, že ty "důležité" jsem viděl již všechny ...). V tomto případě mi bylo oběti opravdu líto, celé to bylo podáno naprosto reálně a neuvěřitelně sugestivně. Prvního násilníka Susan Georgová dobře zná a když cítí, že není vyhnutí, snaží se podvolit a znásilňuje tak v podstatě sebe sama ... Je zmatená, zdrcená, zničená, plná bolesti a hořkosti, ale také vzrušení ... Druhé znásilnění, již jasně sráží ji i diváka na kolena... V tomto filmu není nic černobílé. Postavy nejsou jen dobré nebo jen zlé. Každý zde má, stejně jako tomu bývá ve skutečnosti, svoje dobré a špatné stránky. I matematik, kterého hraje Dustin je v podstatě podivín, chladná kalkulující člověk bez hlubšího citu ... jeho manželka je zase naopak střeštěná koketa ... A pak tu máme bandu opravdu šílených vesnických buranů a alkoholiků, ovšem každý z nich jasně vyjadřuje jistou povahu, osobnost, styl atd. Straw Dogs jsou mistrovským dílem, kteří stejně jako Deliverance neztrácejí naprosto nic na své kvalitě svým stářím. K takto odvážným, špičkově zpracovaným a přitom již několik desítek let starým filmům mám jen slova chvály a pocit obdivu ... (Poprvé jsem Straw Dogs viděl náhodou v odpoledních hodinách na některém běžném programu TV jako opakování večerního vysílání!! Bylo to asi před 8 roky. Nechápu, jak něco takového mohli odvysílat v odpoledních hodinách ....) (10.12.2007)

Peckinpah z Peckinpahů nejpeckinpahovější. Režisér na naprostém vrcholu své tvorby nám předvádí svoji studii o agresi a násílí a obraně proti nim. Komornost snímku a jednotvárnost místa děje (dům, hospoda, náves) na působivosti přidává. Od samého začátku, kdy film připomíná rodinnou pohodovku se s narůstajícím časem mění v drsný psychothriller, který na konci filmu propukne v neskutečné orgie. Dustin Hoffman podal v roli Davida svůj možná nejlepší výkon. A prosím, žádné ocenění. Susan George byla velice krásná a až neskutečně přesvědčivá. Banda vygumovaných buranských násilníků byla do jednoho přepychová (nejvíce ten starý a krysař). Dost bylo slov, ale čtyři stejně ještě přihodím na závěr: Nejlepší film Sama Peckinpaha! 100%. (06.07.2007)

Neserte ušlápnuté astrofyziky, nebo vaše časoprostorové kontinuum bude trvale narušeno! Psychologický boj o teritorium (manželské i společenské) a v něm srab myšák zatlačen do kouta skupinou buranských kocourů z Cornwallu - jakmile však spustí skotské dudy, mění se neschopnost komunikace v násilí a hlodavec v nelítostnou šelmu.. Ani oslava násilí, ani jeho odsouzení - jen studie toho, kterak se v každém z nás ukrývá vulkán, jenž čeká na svou erupci a v případě Straw Dogs je zajímavé, že se vlastně ani jedna strana nedostala k informaci, která by to všechno ještě více eskalovala (znásilnění manželky / osud dcery). Holt, temná zákoutí lidské duše uměl Peckinpah vykreslit přesně a nejspíš při tom hodně čerpal ze své vlastní.. Není bez zajímavosti, že jsou Strašáci natočeni ve stejném roce jako Mechanický pomeranč a při jízdě chichotavého krysaře na tříkolce mi v hlavě bleskla myšlenka na crossover v podobě souboje Charlieho chlípné partičky opravářů garáže a Alexovy bandy. Pěkně si to rozdat na řetězy a nože před barem Moloko až do poslední kapky blažky - kopání do járblí dovoleno.. (14.12.2011)