Obsahy(1)
Detektivní příběh S. S. Van Dina odehrávající se ve dvacátých letech minulého století v New Yorku. Příběh je velice zajímavou a efektní detektivní konstrukcí s mnoha zvraty a nečekanou základní pointou. Zpracování _ (adaptace) této zajímavé literatury se ujal zkušený dramatik Petr Zikmund, který přinesl příběhu originální a především přesnou dramatickou strukturu, která tomuto žánru sluší. Režisérem byl Jiří Strach, který vedl herce jako Josefa Somra, Jiřího Dvořáka, Viktora Preisse, Aloise Švehlíka a další, k ukázněným a zároveň sugestivním kreacím. Za zmínku stojí i výtvarná složka díla a výkon kameramana Kristiána Hynka, který dal filmu výtvarný rozměr, umocňující autetičnost celého díla. Jedná se o nadprůměrný příspěvek k tomuto oblíbeném žánru. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (32)
„Dům je poznamenaný, v rozkladu. Samo srdce domu zahnívá a s ním i všichni jeho obyvatelé. Tajemné hlubiny, černá nenávist, chorobné tužby, úchylné pudy, nemravná ctižádost…Téměř cítím jejich nasládlý pach“ Nasládlý pach jsem tedy necítil, zato dusnou atmosféru jako stvořenou pro zločin ano. A jak říká někdy cynický jindy sarkastický soukromý detektiv Vance v podání výborného Jiřího Dvořáka „atmosféra a činy spolu souvisí.. “ Nad některými jeho dedukcemi stejně jako nad samotným konáním vraha resp. některým jeho použitými prostředky, lze maličko nevěřícně kroutit hlavou. Co by to však bylo za detektivku, kdyby v ní nebyla troška té mystérie. Pro mě je zas trošku tajemstvím, jak to bylo s použitím velmi věrného obrazu Rudolfa Hrušínského pro účely tohoto televizního snímku. Obrazu představujícího postavu zesnulého nejstaršího z rodu Greenů, od nějž se celá zápletka tak trošku odvíjí. Od Jiřího Stracha (pokud to tedy byl jeho nápad) to každopádně byla hezká posmrtná pocta mistrovi Hrušínskému. ()
Chválit herecké představenstvo je už dávno zbytečné, protože tady zkrátka vidět je, co za talenty se skrývá v našich končinách. Jenže po technické stránce jsem na rozpacích (kroužení kamery kolem postavy nepochopitelně přerušené střihem v půlce, či rozmazaná postava v pozadí, která momentálně mluví) a v té dramaturgické zklamán. Adaptovat totiž knižní strukturu je vždycky sázka do loterie, ale zrovna tato jen v podstatě trochu variuje a vykrádá proslule známého Sherlocka Holmese, přičemž možná se zasazuje do prostředí amerického, ale i to je tady málo. Celkový zločin totiž místo aby někam směřoval, jen v zásadě pomalu plyne, detektivové se vrací neustále na místo bez jakýchkoliv řešení a nakonec to celé má možná ten pomyslný plot twist, kdy hlavní hrdina vypustí ego do éteru naplno, epilog ukončí to, co konec nestihl dořešit a titulky hlásí, že venku je taky život. Na mě je to až příliš tuctové, co se sice snaží chytře tvářit, ale přitom jde o nepravděpodobnou a hlavně naprosto zaměnitelnou věc. Jasně, může za to předloha, ale tvůrci s tak jednoznačným talentem před i za kamerou by si mohli uvědomit, zda něco má, či nemá cenu adaptovat. ()
Český detektivní film natočený podle románu S. S. Van Dina odehrávající se v New Yorku ve 20. letech 20. století. V domě zámožné rodiny Greenů dochází k záhadným vraždám, policie si neví rady, a proto je k případu pozván soukromý detektiv D. P. Vance v podání výborného J. Dvořáka, jenž diváka ihned zaujme svým vystupováním, mluvou a dedukční schopností. Spolu se svým přítelem a zapisovatelem J. Somrem (snad sám autor S. S. Van Dine?) začnou bydlet v domě rodiny Greenů, aby lépe poznaly vztahy mezi rodinnými příslušníky. Velmi podivná rodina sestává ze staré paní Greenové upoutané na lůžko (J. Jirásková), jejího nejstaršího syna Chestera (M. Táborský), velmi přecitlivělého Rexe s oblibou se skrývajícího pod postelí (R. Holub), sebevědomé a cynické Z. Stivínové a osvojené Ady D. Jurčové, mezi nimiž bylo jasně patrné nepřátelství. V okamžiku, kdy byla vyloučena teorie o vrahovi zvenčí, bylo nutné vybírat podezřelé pouze mezi obyvateli domu, neboť začalo být zřejmé, že se záhadná úmrtí dějí v souvislosti se zvýšením podílu z dědictví. Ačkoli se vrah snažil smýt ze sebe podezření důmyslně tím, že se záměrně sám zraňoval a podával nepravdivé svědectví, přiznám se, že intuitivně jsem jeho totožnost odhalil velmi brzy. To však nic nemění na zajímavě a poutavě napsaném příběhu. Ve filmu J. Stracha, jenž byl velmi dobře obsazen, se kromě výše zmíněných herců objevil V. Preiss coby veřejný žalobce, který povolal k objasnění případu onoho charismatického detektiva, představitel neúspěšné policie A. Švehlík a rodinný lékař L. Vaculík. V každém případě se jedná o velmi příjemnou detektivku s vynikajícím J. Dvořákem. ()
Detektivka s lehce komedialni nadsazkou, ktera, ac asi vypliva z predlohy, ji tak moc neprospiva. Jiri Dvorak hraje sebestredneho egoistickeho soukromeho detektiva, ktery jakoby vypadl ze vsech stereotypu zanru, taková směsice Sherlocka Holmse a Hercula Poirota. Obdobně jako rytir sveho trubadura sebou vsude taha spisovatele ve ztvarnení J. Somra, ktery o nem pise oslavne knihy. Nejedna se o Watsona, spisovatel do vysetrovani vlastne nezasahuje, jen je pozoruje, dokumentuje, komentuje a tim pripravuje svou odu za chodu na vydani. Za zminku stoji i skvely V. Preiss, Z Stivinova, M Taborsky. I další herci odvaději svuj nadstandard, citime zde kvalitni vedeni reziserovo. Zapletka je uchazejici, takova normalni domaci zabijacka. Lehce nadsazenych 70 pro. ()
Podle mne vynikající ranná práce Jiřího Stracha podle slušného scénáře. Podařilo se podle mne zvládnout hranici mezi vážnou krimi s až shakespearovským vyvražděním každého-koho-je-možné s určitým nadhledem (ono taky brát to dneska vážně je obtížné). Vzniká hezká hra na vraždy s vypravečem van Dinem (to se scínáristovi povedlo) a, roztomile cynickým mladým Jiřím Dvořákem (mimochodem tehdy měl hrát Exnera, myslím). Špičkové herecké obsazení kolem přidává dobrou oporu od silnějšího přehrávání paní Jiráskové po civilnější pojetí ostatních. Podle mne by se autor nezlobil, a je to roztomile strávený čas, pokud máte rádi klasické whodunity. Myslím, že i výprava je zvládnutá slušně a člověk si ani neuvědomuje televizní rozpočet a kulisy. ()
Galéria (4)
Zaujímavosti (2)
- Na obraze zesnulého zakladatele Greenů je vyobrazen portrét Rudolfa Hrušínského, ten ale ve filmu nehraje, protože v té době byl již osm let po smrti. Dá se to vykládat jako pocta zesnulému herci od režiséra Stracha. (sator)
Reklama