Ulička nočných môr

Pokračování cyklu povídek, které se stejně jako Purpurový vrch a Tvář vody válelo zaprášené na půdě, až přišel Guillermo del Toro a s pomocí hvězdného obsazení z něj udělal obrazovou nádheru, na kterou kritici slyší a diváci ne. Od výše zmíněných počinů je ale Ulička o třídu vyzrálejší, přemýšlivější, sebevědomější a výpravou i tématy rozmáchlejší. Hraje si s psychologií, noirem, detektivkou nebo téměř sto let starými horory a i přes příliš brzy viditelnou pointu opisuje vypravěčský kruh téměř dokonale. Snad jen scenáristický zvyk nechávat hlavní postavu dělat přesně ty chyby, před kterými ji vedlejší charaktery (často opakovaně) varují, mi přijde zbytečný už od Faunova labyrintu. Pro milovníky mrazení v zádech a propadání se do obrazů, které vypadají jako by stárly desítky let je ale manipulativní výlet sázka na jistotu a pro mě i nejlepší del Torův film od druhého Hellboye. (11.03.2022)

Velevážené odditorium, přistupte blíže a pak zase odejděte.. Del Toro škrtnul nadpřirozeno a nechal vystoupat na povrch temnou lidskou stránku. Příběh o chorobné ctižádosti a dvojitém potěšení, když podvodník podvede podvodníka, se sice rochní ve formálních postupech a detailech mizanscény, ale očekávaná proměna dramatického oblouku v kruh a neproduktivně využitá délka expoziční části hatí nějaké větší ambice neo-noirově udeřit. Na místě Coopera bych si dokázal představit někoho herecky flexibilnějšího, protože takhle mu šly nejvíc věřit scény, po kterých vytahoval zbytky cizího chrupu z kloubů na ruce.. (11.05.2022)

Ach jo, tohle mě fakt mrzí - tak moc je tu vidět o co se del Toro snažil a že to mohl být zatraceně silný příběh, tak nádherně je natočený v jednotlivých detailech, a přitom tak tragicky se mu z nich nepodařilo složit přesvědčivý celek. První polovina je ještě docela parádní, nádherně ukazuje prostředí meziválečného cirkusu a na del Torovu poetiku naladěného diváka dokáže silně zaháčkovat, je čirá radost v něm jen tak chillovat mezi dobře napsanými a hlavně fantasticky zahranými postavami. A finální návrat do jeho polosvěta by hezky mohl fungovat jako depresivně katarzní vyvrcholení příběhu hlavní postavy... ...kdyby jen se k němu nedospělo přes násilně vložený noirový mezipříběh, který se kostrbatě snaží ukázat její vývoj až k závěrečnému pádu. A snad i lehce filosofovat nad paralelami mezi zneužíváním vědy a zneužíváním víry ve snaze pokřivených charakterů ovládat ostatní lidi. Tahle noirová vsuvka zabere skoro hodinu a je hrozně otravná a předvídatelná, nezachraňuje ji ani to jak krásně se v ní kamera mazlí s Cate Blanchett, která se pro role femme fatale snad narodila. Vůbec nechápu jak del Toro mohl tak minout, že mu nedošlo že tohle dramaturgicky nebude fungovat. 6/10 (15.02.2022)

Hrozně jsem tomu chtěl přijít na chuť, ale podařilo se mi to jen částečně. Nightmare Alley je snímek, který má rozhodně parádní výpravu a po většinu času i působivou atmosféru. To vše navíc doplňuje i herecké obsazení, ve kterém je to jeden sympaťák vedle druhého. Obzvlášť Bradley Cooper zde předvádí jeden z nejlepších výkonů své kariéry. První polovina se ale hrozně táhne. A i přestože si udržuje poměrně působivou atmošku, párkrát jsem si uvědomil, že se vlastně docela nudím. Film nabere mnohem lepší tempo poté, co se v něm představí postava Cate Blanchett. Vlastně si říkám, že kdyby snímek ubral na karnevalových sekvencích, zlepšilo by se mu nejenom napětí, ale určitá struktura vyprávění. Jakmile začne Cooperova postava jednat více za sebe, tak rázem jsem se na to koukal s mnohem větším zájmem. Guillermo del Toro tam dává hodně symbolů, občas se k nim ale natolik upne, že tím trpí samotný děj, který v rámci toho může připadat zmatečný. Ve výsledku je to krásně natočený film, který ale s člověkem vlastně příliš nehne. Ovšem konec to má parádní, to jako jo.  Lepší 3* (14.03.2022)

Ač nemám v lásce kolotočáře z první půle 20.století, ten podivný bizár kolem nich, to jejich trápení zvířat a chlubení se deformací postižených osob, tak jinak zasazený časový rámec přelomu 30. a 40. let mi konvenuje. Ale přijde mi, že ten příběh a jeho dějový oblouk není tak výživný a nosný, aby obhájil tu obludnou stopáž. Úvodní kolotočářskou linku bych zkrátil o polovinu, možná i o víc, a nic by se přitom nestalo a nechal bych takový střípky, jako sblížení Bradleho a Rooney Mara a pak pro závěrečnou (mimochodem hodně vtipnou) pointu důležitý monolog principála (opět démonický Willem Dafoe) o tom, jak verbujou lidskou spodinu do role odpadlíků, co jsou zavření premanentně v kleci a žerou zaživa kuřata. Naopak být Del Torem upnul bych větší pozornost na intriky ve velkém městě, jeho ponurost a zkaženost, protože Cate Blanchett je skvělá femme fatale a jiskření mezí ní a Bradleyem je až elektrizující. Celkově mě to bavilo, ale nůžky střihačovi by fakt bodly. Ale ono je to těžký, když si uvědomíte, jak del Toro tak miluje ten bizárek starých poutí a kolotočářů, v jejich kulisách si musel připadat jak malý kluk v cukrárně. (17.06.2022)