Rad nešťastných príhod

Podobně jako novější filmová adaptace Stopařova průvodce po galaxii i Řada nešťastných příhod trpí dosti podobným problémem, který je poměrně silná provázanost s knihou. Ať už Lemony Snicket napsal co chtěl a jak chtěl, je jisté že toto „oživnutí písmenek“ si užijí spíše čtenáři, kteří se asi mnohem lépe vyznají v charakterech jednotlivých hrdinů a hlavně v ději, který snad jako by byl dosti necitlivě sestříhán se odvíjí sice rychlým tempem, ale při jeho vnímání jsem občas musel díky vlastní fantazii překlenou poměrně dost „děr“. Rozhodně však nejde zatratit celková audiovizuální forma, v níž se vyřádili hlavně výtvarníci, kteří se dle poněkud dekadentně odvíjeného režisérova taktu (a pravděpodobně i knižního, když se hlavní hrdinové jmenují Baudelairovy) vyřádili hlavně na viktoriánských budovách a hned za nimi zase trikaři, kteří připravili velmi opulentní scénografii, která jako by z oka vypadla Adamsově rodině – na postu výkonného producenta najdeme Barryho Sonnenfelda, takže každý si dá dvě a dvě dohromady. A už vůbec nejsou k zatracení samotní herci, ať už trojice malých Baudelairovců, hlavně malá Sunny je dokonalá, a samozřejmě Jim Carrey, který si opět dokázal svým mimicko - pohybovým uměním získat diváka na svou stranu. Inu, Řada nešťastných příhod je sice hezké pokoukání, ale absence logicky odvíjeného děje jí vysloveně škodí. (17.08.2005)

Nádherná výprava, ponurá atmosféra, povedený plakát, sympatická Emily...To, co je na tomhle filmu pěkné je ale bohužel jen ten "obal". Co se týče příběhu, hned na začátku zaujal a měl slušně našlápnuto na plný počet. Postupně jsem se však přejedla tím opakováním toho samého dokola (děti přijedou k novému poručníkovi, vše se zdá ideální než se opět ukáže hrabě Olaf) a trapných póz Jima Carreyho, kterého uznávám spíše jako herce vážných (no, vážnějších) rolí. Děti jsou tak neskonale dobré, chytré a vynalézavé, že už to v polovině filmu přestane být roztomilé. Škoda, škoda, škoda. (02.11.2012)

Pri výbere hercov mali tvorcovia tejto snímky pomerne šťastnú ruku. V prípade predstaviteľa diabolského majstra prevlekov, grófa Olafa, padla jasná voľba na Jimma Carreyho. Film pozostáva z troch epizód, ktoré viac-menej fungujú aj samostatne. Práve táto roztrieštenosť mnohým ľuďom prekáža; je len na vás, či ju budete ochotní prijať, alebo vás bude rozprávanie "po kapitolách" rušiť. Mne určite neprekážalo a vzhľadom na to, že rozprávačom filmu je sám Lemony Snicket píšuci svoju knihu - hlas mu prepožičal výborný Jude Law, je mierne literárna forma plne akceptovateľná. Rad nešťastných príhod je snímka, v ktorej sa snúbi nesmierna príbehová hravosť s podarenou filmovou formou; je to film, ktorý si užijete, ak budete ochotní akceptovať neobvyklé skoro-fantasy prostredie a neobvyklý dobrodružný príbeh. Aj keď sa mu dá vyčítať prílišná priamočiarosť. (05.03.2019)

Tento typ snímků, tj. míchaninu mezi rodinným, dobrodružným filmem, komedií a fantasy, obecně nemám rád. V hlavní roli vystupují přemoudřelé a po americku typicky hezounké děti (zpravidla obklopené extrémně hloupými a nechápavými dospělými), které musí čelit nějaké modifikaci zla a přitom zažijí n-e-u-v-ě-ř-i-t-e-l-n-á dobrodružství. Tihle hlavní "hrdinové" mi lezou na nervy, a tak se mi nezřídkakdy (přesněji řečeno skoro vždy) stane, že fandím záporákům (a spolu nimi chci dát těm spratkům lekci; což teda nikdy, vůbec nechápu proč, neprojde, ale čím víc špatností se jim stane, tím líp :-) ). Jenže těžce a nevtipně přehrávající Carrey si moje sympatie nezískal (já ho snesu asi opravdu jen v dramatu), tím pádem už nebylo fandit komu a všechny postavy (možná snad kromě tetičky v podání Meryl Streep) mě brzo přestaly zajímat a spolu s nimi i děj. Takže mi zbyla zase jenom formální stránka filmu, ale ta mě bohužel taky nijak zvlášť neohromila (dokonce ani hudbu jsem moc nevnímal). K tomu si připočtu moralizující a velmi "poučný" konec a na průměr (třeba i slabší) to ze svého pohledu už fakt nevidím. (11.12.2011)

Na filmu se najde hodně pozitiv: především je nutné vyzdvihnout skvěle stylizovanou (ano, jistě - burtonovskou) výpravu, které jakoby byl podřízen celý způsob vyprávění. Výborné jsou herecké výkony - hlavně bych vyzdvihl obě děti (ty větší) a pak třeba ještě skvělou Meryl Streep. Jim Carrey mě po chvíli tím přehráváním spíš už štval. Mně se docela líbila i hudba Thomase Newmana, i když je pravda, že předvádí to, co v posledních letech všude jinde. No a kde je problém filmu? Ačkoli jsou mnohé scény skvěle vygradovány (zvláště scény zachraňovací), velice brzy jsou měl pocit, že se dívám pořád na to stejné. To co uvidíme v prvních asi dvaceti minutách je pak znovu variováno s jinými postavami a v jiném prostředí. Především toto způsobilo, že jsem se po nějaké chvíli docela slušně nudil. (06.07.2005)