Železný kríž

"Then I will show you, where the Iron Crosses grow." Nejvíc mě dostaly úvodní titulky (už při nich poznáme, že jde o Peckinpahův film) a závěrečná scéna aneb "Jak se to nabíjí, Steinere?!" James Coburn tady dokazuje, že je to herec přesně pro tenhle typ filmů (tvrďák a sympaťák k pohledání) a teprve ve filmech od Peckinpaha ze sebe vydal to nejlepší. (25.08.2008)

Docela zajímavý pohled na východní frontu z německé strany. Ne moc často člověk ve filmu vidí tento pohled na válku. Akce je tam dost dobrá. Z filmu jde cítit bezmoc a zoufalost německých vojáků, kteří až na výjimky na žádnou Říši nevěří a jde jim jen o to zachránit si svůj vlastní krk. Vše se změní nástupem aristokratického kapitána, který je pro získání ono Železného kříže ochoten udělat téměř cokoliv. Možná bych filmu vytkl trochu pomalejší tempo. "Jak se přebíjí?" (05.04.2019)

Peckinpahova tvorba je zajímavým způsobem rozkročena mezi minulostí a budoucností. Právě na Železném kříži se to dá velmi dobře vysledovat. Technickými postupy, především ultra-rychlým střihem, střídajícím se s efektními zpomalovačkami, předbíhá film dobu bezmála o několik desetiletí. Avšak v rovině narativu se ohlíží zpět. A teď nemám na mysli zasazení příběhu do období 2. světové války. Hlavní postava Steinera, symbol autorových názorů, postojů i životní filosofie, jako by snad ani nebyla z dvacátého století. Je přenesena do válčícího Německa z dob dávno minulých, téměř zapomenutých. A ať již její vidění světa založené na cti a pevném charakteru sdílíte, či je vám proti srsti, stejně ve vás nakonec vzbudí určitý druh obdivu. Jako ostatně vše, co je ve své jedinečnosti vzácné. (01.06.2016)

"Železný kříž" jsem poprvé viděla jako děcko - byla jsem morbidní děvčátko, film se mi líbil a ještě víc se mi líbil "ten vrhač nožů ze Sedmi statečných";-). Po dlouhých letech už zážitek nebyl tak intenzivní - chvílemi trochu nuda, lehce matoucí střih, některé válečné záběry nechtěně pobavily, ale syrovost zůstala, myšlenka se prohloubila (coby mládě jsem protiválečné poselství tolik nevnímala, hlavně že se střílelo:-)) a vyžilý ksicht Jamese Coburna mi stále dokáže zacloumat hormonama. Na svou dobu slušný kousek, i dnes ještě má co říct. 75% (11.05.2010)

Tak jako nebylo to špatný, ale zase moc nechápu všechny ty chvalozpěvy o tom, že se jedná o jeden z nejlepších válečnejch filmů všech dob a že je to naprostá "must see" záležitost. Některý bojový scény jsou opravdu hodně brutální, hodně povedený a hodně se mi líbily. Ani mi moc nevadilo, že jsou natočený poněkud chaoticky a zmateně. Akorát snad hromadu zpomalenejch záběrů si moh Peckinpah odpustit. Na zbytek se dá koukat, chvílema jsem teda postavám některý ty jejich pohnutky a nejrůznější kecy moc nevěřil, ale budiž. Jinak na filmu je znát, že opravdu vznikal asi ve skormnejch podmínkách a byl spíchnutej tak trochu horkou jehlou. Jsou tam takový stupidní chyby jako konvoj americkejch náklaďáků na východní frontě (byl jsem upozorněn, že tohle chyba neni) + naprosto nesmyslná technika jako Fiat Campagnola nebo poválečný Saurery (v tomto případě teda spíš nějaký jugoslávský licenční výrobky). Celkovej dojem z filmu je spíš pozitivní, ale víc jak 3 hvězdy fakt nedám. P.S. Nejvíc mě dostalo, když jsem asi 5 minut po skončení filmu zapnul televizi a tam zrovna Kyslík se Zounarem vystupovali z vlaku a mašírovali si to do kasína. Jako podívat se bezprostředně po sobě na Železný kříž a na epizodu ze seriálu Chlapci a chlapi je opravdu zajímavá kombinace :-) (05.07.2012)