Železný kríž

Je to skutečně syrový válečný film, cosi jako "na východní frontě klid" za 2. světové války - vojáci dávno přišli o všechny iluze a snaží se jenom přežít, což se samo o sobě stává čím dál těžším. Problémem tohoto filmového počinu je aspoň dle mne přílišná vypravěčská odtažitost - postavy ve snímku vystupující jsou v podstatě ploché a většina jich umře dřív než se o nich stačíme něco bližšího dozvědět. Ani u prokreslenějšího titulního hrdiny Steinera nejsou uspokojivě vysvětleny motivy jeho činů, a zdá se, že by asi nebylo marné nahlédnout do románové předlohy Železného kříže. Ale i tak, tento netradiční žánrový film potěší všechny fajnšmekry. (26.04.2005)

Tento film som si uložil do hlavy ako "americký guláš". Americký preto, že americký pohľad na vojnové udalosti na východnom fronte je poriadne vzdialený nielen od európskeho pohľadu, ale aj od skutočnosti. Trochu som trpel pri tých deklamáciách, chlapáckych gestách, okázalosti a pátose. Ale pri akčných scénach som sa zasa rýchlo zotavil. A za guláš ho považujem pre zmiešanie najrôznejších motívov, takže konzument na výsledku ťažko odhadne, čo bolo pôvodným zámerom kuchára Peckinpaha. Aj keď tým výsledkom je pozerateľný, ľahko nadpriemerný film. (25.06.2010)

Další film režiséra Peckinpaha který jsem si konečně doplnil a byl jsem velmi spokojený. Tohle je staré dobré válečné umění do kterého je navíc zjevně i vložena myšlenka a protiválečné poselství. Navíc zde exceluje charizmatický James Coburn v hlavní roli. Můj oblíbenec ze Statečné sedmy tu podává opravdu působivý výkon. Strhující výpověď o marnosti a zbytečnosti celé války viděné možná z pohledu těch zlých, ale charaktery v tomto případě rozhodně nejsou ani náhodou černobílé. Velmi kvalitní dobová záležitost.80% (01.12.2019)

Peckinpahova tvorba je zajímavým způsobem rozkročena mezi minulostí a budoucností. Právě na Železném kříži se to dá velmi dobře vysledovat. Technickými postupy, především ultra-rychlým střihem, střídajícím se s efektními zpomalovačkami, předbíhá film dobu bezmála o několik desetiletí. Avšak v rovině narativu se ohlíží zpět. A teď nemám na mysli zasazení příběhu do období 2. světové války. Hlavní postava Steinera, symbol autorových názorů, postojů i životní filosofie, jako by snad ani nebyla z dvacátého století. Je přenesena do válčícího Německa z dob dávno minulých, téměř zapomenutých. A ať již její vidění světa založené na cti a pevném charakteru sdílíte, či je vám proti srsti, stejně ve vás nakonec vzbudí určitý druh obdivu. Jako ostatně vše, co je ve své jedinečnosti vzácné. (01.06.2016)

Tak jako nebylo to špatný, ale zase moc nechápu všechny ty chvalozpěvy o tom, že se jedná o jeden z nejlepších válečnejch filmů všech dob a že je to naprostá "must see" záležitost. Některý bojový scény jsou opravdu hodně brutální, hodně povedený a hodně se mi líbily. Ani mi moc nevadilo, že jsou natočený poněkud chaoticky a zmateně. Akorát snad hromadu zpomalenejch záběrů si moh Peckinpah odpustit. Na zbytek se dá koukat, chvílema jsem teda postavám některý ty jejich pohnutky a nejrůznější kecy moc nevěřil, ale budiž. Jinak na filmu je znát, že opravdu vznikal asi ve skormnejch podmínkách a byl spíchnutej tak trochu horkou jehlou. Jsou tam takový stupidní chyby jako konvoj americkejch náklaďáků na východní frontě (byl jsem upozorněn, že tohle chyba neni) + naprosto nesmyslná technika jako Fiat Campagnola nebo poválečný Saurery (v tomto případě teda spíš nějaký jugoslávský licenční výrobky). Celkovej dojem z filmu je spíš pozitivní, ale víc jak 3 hvězdy fakt nedám. P.S. Nejvíc mě dostalo, když jsem asi 5 minut po skončení filmu zapnul televizi a tam zrovna Kyslík se Zounarem vystupovali z vlaku a mašírovali si to do kasína. Jako podívat se bezprostředně po sobě na Železný kříž a na epizodu ze seriálu Chlapci a chlapi je opravdu zajímavá kombinace :-) (05.07.2012)