Železný kríž

Nemělo to vůbec špatný námět ani scénář (z německých pohledů se většinou WWII filmy netočí, že), ale zpracování bylo úděsné (naprosto nelogické zpomalovačky na místech, kde neměly co dělat - zpomalovačka běžící slepice???), nevhodně a blbě udělané flashbacky a bohužel jsem měl tu čest s českým dabingem - dabéři se snažili, ale zvuk upravoval debil. No, čekal jsem víc. (17.05.2011)

Už jsem viděl i lepší válečné filmy. Jedna slušnější akce na začátku a pak až do Stranskyho podrazu ticho po pěšině (i v zákopech), což pro válečný film není nejlepší vizitka. Při postupu skrz obsazené (resp. znovudobité) území se sice něco děje, ale umím si představit líp vypointovaný konec. Je to přesně mezi třemi a čtyřmi, ale za ty blbosti ala při bombardování řešíme podpis kvůli vyznamenání kapitána, při ústupu zase nemá německý colonel na práci nic lepšího než filosofovat. A rozkazy asi udílí papoušek... (24.07.2008)

Peckinpahův rukopis naprosto zřetelný i ve válečném filmu.  Místo ód na hrdinství tu máme sice hrdinu, ale válkou unaveného a otráveného.  Kdo viděl finského Neznámého vojáka, mohl by si říct, že Aku Louhimies čerpal inspiraci právě v Železném kříži. Ale neřekl bych, válka je idealistickou hrou o spravedlnosti či právu jen v mysli těch, kteří ji rozpoutají nebo o ni diskutují v klidu kaváren.  Na bojišti je  to úplně něco jiného.  Ale to je tak vše, co k tomu řeknu, páč jsem v žádný nebyl,  tak držím hubu.  Krok zatím tedy držet nemusím, díkybohu. Jako protiválečný výkřik pochopitelně vynikající a závěrečná půlhodina (jak je u Peckinpaha zvykem) opravdu velká síla.  Coburn pak jako  Steiner přesný, jen  etudu po zranění bych vcelku i vyškrtl, byť chápu její kontrastní význam.  Železný kříž má čtyři ramena... (24.11.2022)

Mistrný válečný snímek, natočený charakteristickým Peckinpahovým westernovým stylem. Většina bojových scén je zcela bezchybných, a pokud ještě o něčem pochybujeme, prvotřídní dojem v nás utvrdí nečekaný prostřih, zpomalení, symbol, ironie. Z hlediska obsahu se nejedná o žádnou průhlednou záležitost. Stranského chápeme: není to zbabělec, prostě nechce porušit tradici své rodiny a musí se k železnému kříži dostat, ať to stojí, co to stojí. Četař Steiner ale představuje nebývalý oříšek. Bojuje, jak nejlépe a nejčestněji umí, a to proto, že se ocitl tam, kde se octl. Nijak nadšen z toho není, právě naopak: nenávidí důstojníky už kvůli tomu, že jsou důstojníky. Ale nevzbouří se, nerezignuje. Dělá to, co nejvíce nenávidí, dál. Zvláštní a velmi silný existencionálně pesimistický snímek. (10.08.2006)

Našel jsem tady těch pozitiv přibližně stejně jako škod a přesně tak mám ve finále smíšený pocity. Namátkou - zajímavě posazený na východ při obratu ve válce jako nezvyklý pohled do řad nacistů, ale nemluví se tu německy,, anti-válečný tón je jasný, místy bohužel podtržen imbecilně a teatrálně,, akčních scén poměrně dost, ale vyznat se v nich horší,, dvojka Coburn/Schell charismatická, ale spousta herců viditelně vázne, stejně jako chování postav. Všechen ten horor války na mě nedopadl nijak tíživě. Přes všechnu nepřesvědčivost každopádně celkem bavilo, líbilo se zákopový prostředí, sem tam extra násilí a vtipná prusákova honba za křížem. Má svůj smysl vidět. (02.05.2017)