Přineste mi hlavu Alfreda Garcii

Peckinpah byl exot a filmař s nezaměnitelným rukopisem (Tarantino z něho krade - pardón, inspiruje se - plnými hrstmi), "Přineste mi hlavu..." je pak podivným mutantem mezi road movie, béčkovým exploitation a westernem s bizarní milostnou zápletkou.Sledovat tuhle řežbu je takřka zvrhlé potěšení, ale je těžké nepodlehnou její exotické, žhavé atmosféře. S čtvrtou hvězdou jsem sice hodně váhal, ale nakonec si ji Sam zasloužil díky téměř surrealistické závěrečné jízdě, kdy se čím dál tím domlácenější hrdina vrací do města a povídá si s hlavou, která leží na sedadle spolujezdce. Prach, mouchy, kýbly krve a tequily. Labůžo. (24.03.2013)

Líbilo se mi to víc než slavná Divoká banda, ale stejně mám pocit, že Peckinpah nebude zrovna můj šálek kávy. K atmosféře, syrovosti (likvidace prostitutky mě v dobrém slova smyslu naprosto šokovala:) i Warrenu Oatesovi nemám výtky, pravdou však je, že občas začala prosakovat nuda. Posledních 20 minut filmu bylo tak trochu zadostiučiněním, hlavně nekonečná jízda s hnijící hlavou v autě byla báječná. Samotný závěr filmu, kdy hlavní týpek odmítne milion dolarů a místo toho se nechá radši zabít, mě však akorát pořádně nasral a zkazil jinak velmi dobrý pocit z filmu. (14.08.2010)

Westernový film přepsaný a přenesený do gangsterského žánru postavou Sama Pecpipnaha, který tu nenabízí osobní mytologii, ale doslovnou autobiografii – nikoliv tedy už klasická tragédie kladného hrdiny z divočiny, který má věci pod kontrolou, nýbrž samolibý a násilnický muž je v centru dění, jehož sebedestruktivní porážka pramení z téměř mechanické nevyhnutelnosti. (05.06.2009)

Vo veľmi štýlovej, prachom sýtej a vizuálno-zvukovo perfekcionistickej autobiografii S. Peckinpaha vidíme v metaforickej podobe režisérov útek z vlasti a následné maximálne úsilie v podobe zháňania prostriedkov pre ďalšie megalomanské filmy, ktoré producentov stáli veľké náklady. Film okrem hlavnej línie sleduje road movie zápletku vzťahovej ústrednej dvojice odtrhnutej od civilizovanej dôstojnosti, ktorá si hľadá naspäť cestu k sebe. Určite najsilnejšou zbraňou tohto viacžánrového filmu je zvláštna zmes kombinovanej realistickej surovosti, priamočiareho zápalu a zvláštnej atmosféry samoty a zneistenia. Inak veľmi zrozumiteľný a oddychový biják, ktorý vám pri správnom načasovaní a nálade pripraví recept, ako sa vám všetko rozpadne z rúk, pokiaľ pôjdete až ďaleko za hranu znesiteľného [MFF Cinematik, 2018]. (15.09.2018)

Scénář: Sam Peckinpah, Gordon T. Dawson .. Hořký film. A dlouho bohužel velká nuda. Alfredo Garcia je od začátku mrtvý muž a tak děj spočívá v tom, že se jede na hřbitov pro jeho hlavu. Nebojte se, to není spoilerování, tohle všechno je ve filmu jasně řečeno hned v úvodu - chci vás jen varovat před pekelnou nudou (na úrovni slabých dvou *), která to putování doprovází aneb zbytečné epizodky (ala flashbacky v Lost :-)). Je to dlouho taková nezáživná road movie dvou zoufalých milenců, kteří si chtějí přivydělat na jednom pofidérním kšeftíku. Ani jejich vztah a cesta však nepřináší nijak věrohodné natož zábavné osvěžení (částečného odůvodnění těchto epizodek se přeci jen dočkáme, ale stejně to nepřekryje onu pachuť nudy!). Zhruba po dvou třetinách děje nastává zlom a příběh se promění na klasickou honbu pomateného muže za pomstou. Příběh najednou začne svižně plynout a ostře kontrastuje se zbytečně nevěrohodnou více než polovinou filmu. Ale konečně baví a přináší něco pamětihodného. Suma sumárum, Bring Me the Head of Alfredo Garcia si minimálně jedno zhlédnutí určitě zaslouží, ale doporučuji se obrnit na už zmíněný velice slabý rozjezd. Dodávat, že mi mexické prostředí, kde se Peckinpah nejčastěji pohybuje, vůbec nesedí, snad už ani nemá smysl. (02.11.2006)