Môj príbeh

Žádná režie, žádný napětí, žádný emoce. Místo toho dostaneme exhibici nejotravnějších postprodukčně dodělaných lens flarů v horních rozích obrazovky všech dob. Tam to svítí i když tam prostě žádný světlo neni. S časovou posloupností vyprávění si taky nikdo hlavu nelámal. Jeden den ženská oznámí, že je těhotná. V další scéně je už v osmym měsíci, ale ostatním postavám uteklo sotva pár hodin ... 3/10 (13.01.2020)

No tak tohle bylo strašný. Neříkám to často,  ale tohle byla kompletní ztráta času. Předvídatelný příběh se všemi možnými předvídatelnými rádoby zápletkami. Celé se to točí kolem nějakého kultu krásy, neustále "holčičko", a "princezno", což samo o sobě je odpuzující. Lidé, které příběh zahrnuje, včetně vedlejších rolí, jsou banda nudných, šedých postaviček v čele s hlavní hrdinkou a Křížem. A jsme u toho - proč proboha ten Kříž tady? Navíc, nevím, jak se to tvůrcům povedlo, ale Kříž zde vypadá na 70.  Přičemž má hrát asi čtyřicátníka, což s sebou nese několik problémů: za a) na čtyřicátníka zde nevypadá ani omylem,  a za b) opět tu máme schéma, kdy postarší seladon loví ve vodách dvacetiletých holek, a je samozřejmě úspěšný. Je poměrně nepravděpodobné, aby mladá žena,  bývalá baletka, které sice ve filmu má být 31, ale vypadá mladší a i její životní zkušenosti, postoje a názory také  odpovídají mladšímu věku, by šla s Křížem, pardon, s "Hvězdářem", aspoň tedy v té formě, v jaké zde Kříž vystupuje. Musel by mít prachy, což možná i má, ale hrdinka, jak nám ji tady vylíčili, má být naladěna na romantickou notu a nehledat jen sponzora. Výborná byla ovšem jeho rekce, když se mu hlavní hrdinka svěří :"Zemřela mi teta. Nejbližší člověk!", a Kříž opáčí během setiny vteřiny :"To je mi líto, chcete víno?"  Hudba plytká a rádoby dramatická. Četla jsem tady v recenzích několik pochval na Cibulkovou; nesdíleno. Akorát je tady klasicky hysterická, a to celý film!, tak jak to ona umí.  Jo, a kolem 59.miuty filmu si užijete naprosto příšerný vnitřní monology. Příšerný.  Ještě dodám, že Saša Rašilov byl už nyní mimo veterána z Afghanistánu i násilníkem, co chrstá holkám do obličeje rozpálenej olej. (10.03.2023)

Pamatuju si, jak jsem bědoval, že nestihnu tenhle film v kině. Vlastina Svátková na něj tak hezky lákala a i námět zněl zajímavě, že to skoro vypadalo, že přijdu o kvalitní české drama v kině. Nakonec jsem ale rád, že jsem nebyl. Už první scénou, kde hysterická Vilma Cibulková zasahuje do plastické operace doktorovi je patrné, že tenhle film se ponese v duchu nesmyslů, ordinací a modrých kódů…a i když za to herci vlastně ani nemůžou, protože byli fajn, tak by mě zajímalo, proč se takové filmy v Česku vůbec točí… ze Skandinávie jsem těch dramat viděl tucet, dobrých, i špatných, ale nepamatuju si, že bych někdy zažil takovouhle béčkovou slátaninu…myslím si, že nikdy. (03.09.2020)

Ako samotný príbeh o týranej žene s trvalými následkami na tom najviditeľnejšom mieste, to nie je zlý námet. Čo film dáva dolu je nelogické správanie sa postáv. Tie jej kamošky jej zírajú na ksicht a hovoria: "Ty vole, to si s vráskami fakt nespleteš!", alebo "Tak to je nářez!". A ona ich ešte za to chváli, aké sú úžasné. Ktoré ženské by sa takto chovali? Veď tam musí byť nejaký odstup, dekórum, slušnosť. A bez tých blbých kecov všeobecne by som sa tiež obišiel, každý scenár akoby chcel stvárňovať ženské, ktoré sa bavia len o tupostiach. Každopádne Kříž príjemne prekvapil, niektoré citlivé pasáže boli veľmi silné a happy end je dobrou motiváciou pre všetky týrané ženy. (11.06.2020)

Emotivní snímek odvyprávěný komorním stylem za podpory působivé kamery. Další křižovatka života, kde si hlavní roli zahrála Vlastina Svátková. Příběh o domácím násilí mající své následky a životní nejistotu. Pocit osobního zoufalství a smíření s osudem zároveň vede až k divácké diskuzi o daném případu. Hrdinka příběhu se statečně pokouší poprat s nepřízní osudu a to se zájmem svých rodičů i za pomoci přítelkyň. Prostředí baletek nijak nepřekvapí, ale je vkusné.  Příběh se zaměřuje na problematiku domácího násilí na ženách a typické ženské přirozenosti danou problematiku řešit. Snímek je natočen v uměleckém dojmu, což přináší i vizuální koncept na celém zpracování, i když to poměrně dost často zadrhává. Tvůrci se zřejmě snažili natočit atmosféricky a emočně něco podobného, jako je ´Příběh '88´ (1989), ale i když je snaha hodně znatelná, jakoby tomu chyběl ten správný tah na branku.  Milan Knažko v roli otce vyznívá přirozeně, ale dva bodyguardi u něj, kterými si s násilníkem vyřídí mafiánským způsobem účty, aniž by jeho postavení bylo vysvětleno, je hodně laciný výjev. Nejedná se tedy o komedii, romantiku či drama. Jedná se jen o pouhou zpověď mladé ženy, jejichž osud je reálnější, než by si kdo myslel. (01.09.2021)