Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je květen 1945 a Německo leží v troskách, poražené po bezpodmínečné kapitulaci před Spojenci. Hitler spáchal sebevraždu v berlínském bunkru a celý svět volá po spravedlnosti. Pokusu o vyrovnání se s nacistickými zločiny se ujal americký soudce Robert Jackson, který sestavil Mezinárodní válečný tribunál v Norimberku. Právní základ mu dala tzv. Londýnská charta Spojenců, podle níž má tribunál právo "obviněného, který byl prohlášen vinným, odsoudit k smrti nebo k jinému trestu, který by považoval za spravedlivý". Úkolem tribunálu bylo soudit a potrestat zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Souzeno bylo 22 hlavních válečných zločinců, členů vlády a vrchního velení německé nacistické armády a 7 organizací. Celý proces od příprav soudní síně a stohů materiálů jako podkladů k obžalobám v rozstříleném Norimberku v létě a na podzim roku 1945 až po závěrečný ortel v říjnu 1946 ukazuje film očima hlavního amerického žalobce Roberta Jacksona a říšského maršála Hermanna Göringa. Ten se nejprve pokouší ovládnout průběh soudu, ale pod tíhou svědectví obětí, které přežily, nakonec i pod tíhou faktických čísel a především po zhlédnutí dokumentárních záběrů z koncentračních táborů, které usvědčují nacistické pohlaváry z hyenismu, postupně ztrácí kredit i mezi svými souputníky. Mění se i původní postoj soudce Jacksona, který v rozporu s názorem ruského žalobce Nikitičenka zpočátku odmítá popravy. Po více než 300 dnech jednání, s 5500 dokumenty a 200.000 místopřísežnými prohlášeními, vynese Norimberský tribunál 1. října 1946 dvanáct rozsudků smrti, sedm trestů odnětí svobody a tři zproštění viny. Sám Göring 16. října 1946 několik hodin před popravou spáchá ve své cele sebevraždu. Dvoudílný kanadský film Norimberský proces převzal řadu dialogů přímo ze zápisu soudního jednání a je nejen fascinující rekonstrukcí nejvýznamnějšího a bezprecedentního soudního procesu 20. století, ale nahlíží i do zákulisí politických a osobních zájmů, z nichž už tehdy - těsně po světové katastrofě - bylo patrné budoucí dělení světa na dva protilehlé tábory. Původní záběry z koncentračních táborů jsou zcela autentické a ani po více než půl století neztratily nic ze své otřesnosti. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (119)

Gary 

všetky recenzie používateľa

Film není plný emocionálních a dramatických proslovů. Je totiž naplněn opravdovými, surovými a často i velice krutými výpověďmi, jejichž hlavním příkladem je podle mě výpověď vedoucího tábora v Osvětimy, jak naturalisticky popisuje "krysařské" vyhubování. Všichni zúčastnění hrají skvěle. Nade všechny však převyšuje životní role Briana Coxe v roli Göringa. Jeho podání je tak vychutnané a nadřazené, že byste mu i začali fandit. ()

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Jeden z těch lepších televizních projektů na téma. Srozumitelný, silný, inspirující, v žádném případě laciný. Persicův román Nuremberg: Infamy on Trial česky nevyšel, nicméně k Norimberským procesům jako takovým si lze česky přečíst opravdu hodně. Od monografií, přes populárně naučné až po odborné texty. Skutečně lze najít prakticky cokoli, od Speerových deníků po biografie Emmy Göring. ()

Reklama

lennyd 

všetky recenzie používateľa

Po ukončení druhé světové války stojí před vítěznými mocnostmi závažný úkol. Potrestat zodpovědné za spáchání válečných zločinů, ale - jak je běžné v civilizovaném světě - pomocí spravedlivého soudního procesu s možností obhajoby obviněných. Americký žalobce Robert Jackson (Alec Baldwin) svolává Mezinárodní soudní tribunál do Norimberku, místa, kde byla již dříve podepsána drtivá většina nacistických zákonů. Proti němu bude stát dvacítka zajatých vůdců nacistického Německa, včetně samotného Hitlerova zástupce, Hermanna Göringa ... Jsou filmy a Filmy. Ty první si pustíte a po jejich skončení si pro sebe jen tak řeknete - jó bylo to fajn nebo byla to hovadina. A pak jsou Filmy, které nějakým způsobem mapují historické události, a které nelze - i kdyby byly hodně nepovedené - úplně odmítnout. To naštěstí není případ Norimberku, který kromě velmi poutavého námětu (kromě tříhodinového filmu jsem další hodinu strávil pročítáním různých Wikipedii) je i docela poutavě natočený - při některých scénách mi opravdu hodně běhal mráz po zádech. Ani po herecké stránce nemám filmu co vytknout - ač neobsahuje žádná opravdu velká herecká jména, i tak všichni zúčastnění podávají výborné herecké výkony (snad kromě Aleca Baldwina, který mi moc nesedí - a naopak naprosto úžasný byl Brian Cox). ()

VaHo 

všetky recenzie používateľa

Slušná filmová rekonstrukce jednoho mimořádného procesu. Tvůrcům se podařilo zestručnit a zároveň zatraktivnit mimořádně složitý soud. I když se většina děje odehrává v soudní síni a věznici tak, divák ani při dlouhé stopáži neusíná a s napětím sleduje slovní přestřelky, mezi prokurátorem a Göringem. Nejpůsobivějším momentem je výslech velitele Osvětimi, vzhledem k tomu, že jsem měl možnost tohle místo navštívit, tak je to dost zneklidňují scéna. Je vidět snaha některé scény a situace udělat dramaticky efektní než jak ve skutečnosti proběhly. Tomu se ale těžko šlo vyhnout. ()

Daddko 

všetky recenzie používateľa

X dokumentárnych a hraných filmov na túto tému. Len by ma zaujímalo prečo tam neboli odsúdení takí potentáti ako Miklos Horthy, Ante Pavelic, Stepan Bandera a im podobní spojenci nacistov, ktorí verne kopírovali vyhladzovanie židov, antifašistov, rómov, mentálne postihnutých atď. Horthy si to v pohode dožil v luxuse v Portugalsku, v 1993 pochovaný za veľkej slávy v Maďarsku. Toho Mosad nenaháňal. Ante Pavelič zmizol na Vatikánsky pas do Argentíny kde bol naňho spáchaný atentát s ťažkým zranením. Presunul sa do Španielska kde strávil 2,5 roka  pod ochranou gen Franca a zomrel v nemocnici v Madride. Tam je aj pochovaný na najprestížnejšom cintoríne. Je kuriózne že mu Titova tajná služba/partizáni nevykrútili krk. Atentát naňho spáchal síce Srb ale ten bol len majiteľ hotela kde ho zbadal. Bandera skončil pod USA krídlami v Západnom Nemecku voľný ako vták. Možno by bolo lepšie sedieť v base pre privilegovaných. 15.10. 1959 bol zavraždený agentom KGB kyanidom. Dobrá práca. Na Ukrajine je hrdina, stavajú sa pomníky, premenúvajú sa ulice. Odesa je považovaná za Jeruzalem pri Čiernom mori. Ktovie či aj tam má pomník alebo Banderovú ploščaď. ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (1)

  • Ve filmu dávají Spojenci jasně najevo, že obhajoba ve stylu: „Já jsem jen plnil rozkazy,“ neobstojí. Bohužel kromě výše postavených nacistů právě taková obhajoba většinu německých vojáků (kteří páchali zvěrstva běžně) zachránila, neboť se naučili říkat, že by byli za nesplnění rozkazu ke zvěrstvům popraveni. Bohužel až o řadu let později se ukázalo, že těch pár německých vojáků, kteří odmítli páchat zvěrstva, potrestáno buď vůbec nebylo nebo byli jen přeloženi. Tato poválečná německá lež je známá jako Befehlsnotstand a v Německu se dodnes jedná o formální právní termín používaný pro obhajobu zločinců, kteří byli údajně či skutečně ke spáchání zločinu donuceni pod hrozbou smrti či násilí. (vojtaruzek)

Reklama

Reklama