Hříšní lidé města pražského

panelákové nedělní dopoledne plné dětské deprese. a smrad cibule z kuchyně. ještě vynýst bordel do kontejneru. ne po schodech, přes jeho odpornost pojedu pochcaným výtahem. ty tři patra se to dá. snad se tuhle neděli zase dožiju oběda. léto v prdeli. co víc než ta vlezlá melodie z televize, pod kterou si vždy vybavím tyto dny pouště. stejně na mě působí i Cirkus Humberto. totálně nepříjemné věci! (25.02.2007)

"Trpělivost je prvním zákonem kriminalistiky." A trpělivý rada Vacátko rozhodně je. Máme v Praze mord? Tak si pošle pro pivo, aby to jeho týmu ze Čtyřky pořádně zapálilo. A pak už jen zbývá, aby si společně s pány Boušem, Brůžkem a Mrázkem nasadili buřinky a za společného pískání na píšťalky v poklidu vyrazili za pachatelem. Mě tato stará škola vždycky bavila a i když mám k některých archaickým způsobům vyšetřování jisté výhrady, tak atmosféru to rozhodně má. (04.12.2015)

Sequense už jen za atentát adoruju... tady je vidět, že seriál vznikal v osmašedesátém, protože z něj vyzařuje glorifikace první republiky. Herci jsou skvělí, provedení výborné, člověk se tou černobílou Prahou krásně pokochá.. Jenže ony případy, které kriminalisté řeší, se mi zdají takové jednoduché. Prostě i Četnické humoresky měly víc zapeklité případy a člověk byl vždycky překvapen, z koho se vrah vyklube. Tady tomu tak v mém případě není, nicméně fajn podívaná kdykoliv a kdekoliv. (27.03.2012)

Jó to bejval zločin ještě specifický. Všichni mněly všechny vobčíhlý a pokud k nějakejm zločinům došlo, hned se vědílo vo koho kráčí, páč všichni mněly svůj osobitý styl. Kulhavej Tonda, šilhavá Mařka, 4prstej Vomáčka a další ESA posvětí. Rada Vacátko prostě mněl svůj rajón zmáklej po všech směrech. (29.03.2014)

Tenkrát se ještě vyšetřovanému neříkalo soudruhu, ovšem tykalo se mu tak jako tak. Nebyl-li to ingeňjerž, dochtor, nebo jiný poddruh ,,lepšího člověka". A tak to má být, na dělný lid platí přísnost, pane rado. Kouzelná směska téměř humorných a skoro děsivých příběhů, z nichž na observanta dýchne atmosféra Prahy let třicátých (točená s občasnými renoncy v pokročilých šedesátkách). A právě onen hlavnoměstský genius loci přehluší toporné šaškarády některých herců, kupříkladu úprky podezřelých.... bych zařadil spíše do dokumentu o tanečnících svatého Víta, že. Snad jen chorea minor může zajistit, aby se zasloužilý vrah vrhal čtyřmi směry současně a když už se mu cukatůrou vykloubené údy konečně pohnou kamkoliv, překvapeně se po několika krocích zastaví a záchvat vypukne nanovo. I ten blbej šprt Mazánek by Vám na to dal razítko z brambory, že takhle se skutečně neprchá, leda pokud nechcete vyběhnout rejžovi ze záběru. Konec blábolení, klasika z největších, milujme ji. (24.07.2014)