Tridsať prípadov majora Zemana

Potíž se Zemanem neleží jen v hnusné záměrné agitce, která převrací v prospěch totality nejznámější případy její zvůle, ale především je to naprostá nezáživná nuda. Pro většinu lidí to v 80. letech byla jen detektivka s politickým pozadím – nevěděli, či spíše si neuměli zasadit Zemana do souvislostí. Totalita nejen potlačovala informace, ale i myšlení. (25.10.2006)

Viděn pouze díl Studna. Zábavné. Ovšem pokud tento je ze všech nejlepší, tak je to pořád hodně hluboká mizérie i po stránce kvalitativní, i navrch tomu že po stránce ideologické jde o prolhaný hnůj a trestuhodnou propagandu. Srovnatelné s projevy Fidela Castra - dlouhé, nudné, a vzbuzující ve mně hluboký odpor a nenávist vůči všem lidem za toto zodpovědným. (14.02.2013)

No jo, je to propaganda. Jak poleno, ale když se nad tím zamyslíte, každý film nebo vůbec jakýkoliv pořad nebo tv projekt je propaganda něčeho. Občas lepšího, občas horšího, ale vždycky propaganda. Za lepší životní prostředí, za svobodu, propaganda školy hrou, za Ameriku jako pravlast svobod, za lidskou přirozenost, za právo dělat si co chci občas dovedené až do absurdity. Každé dílo je pramenem o době svého vzniku. A jako takové ho taky musíme hodnotit. V hodnocení filmů a seriálů nezáleží na tom, jestli komunisti byli ve skutečnosti hodní strejdové nebo zlí zmetci, ale na tom, jestli film posloužil svému prvotnímu účelu, jestli nás pobavil a nebyl dějově hloupý. Účely jsou samozřejmě různé, někde pobavit, někde přinutit zamyslet, někde zrelaxovat a někde posloužit režimu. Tento seriál má samozřejmě hlavně posloužit režimu, ale i tak se tam občas najde pár zajímavých věcí. Ten seriál se mi jako celek nelíbí, ale některé díly jsou podle mě opravdu dobré. A to hlavně ty, kde vyšetřují nějakou vraždu apod. Které nejsou spojené s protikapitalistickými žvásty a politikou (alespoň ne tak okatě, jako jinde). Díly, které považuji za hodně dobré:15, 17, 26, a tyhle za obstojné: 6, 10, 13. Jinak to obvykle nestojí za moc, ale tyhle se mi líbily. Je jedno, jestli si pravdu upravili podle svého, stačí se podívat, jak si dneska kdokoliv upravuje děje filmů podle skutečnosti. Nechci to obhajovat, tuhle dobu jsem skoro nezažil a to co jsem zažil si moc nepamatuju, ale přesto i tady se dají najít díly, které stojí za víc než odpad. Přesto ale víc jak dvě hvězdy nedám, protože na 30 dílů je šest dobrých a bez politiky hodně málo. A ještě něco. Díl Studna jsem viděl při poslední repríze před revolucí, mohlo mi být tak pět, nevím přesně kdy to dávali a pamatuju si to dodnes. Myslím, že ten kousek je opravdu nejlepší. A ještě, jen tak mě napadlo, jestli tenhle seriál Sequens nenatočil proto, aby si dál mohl točit, co chtěl. Chápete, prostě udělat tohle, aby se vlk nažral a koza se dala dál dojit. A poslední věc, vzdávám hold Petru Čepkovi za odmítnutí hrát v tomto seriálu. Musela to být neuvěřitelná odvaha, přestože velmi sebedestrukční. (12.02.2006)

Jeden z nejprofánnějších komunistických seriálů nejtemnější normalizace v sobě se značnou přesvědčivostí zrcadlí jeho protikladnost. Ryze zprostituovaných dílů je v třiceti dílech překvapivě málo. Mnohem více je těch, které ruší zadané stalinistické dogma a přímo či nepřímo se vztahují k tradicím prvorepublikové kriminální policie, této tradiční elity našich policejních sborů. V tomto ohledu se jen se zdánlivou nečekaností major Zeman propojuje s prvorepublikovým PANOPTIKEM a HŘÍŠNÝMI LIDMI, ale i s mnohem pozdějšími ČETNICKÝMI HUMORESKAMI. Je těžké se dohadovat, nakolik se tak dálo úmyslně a nakolik tu působila váha přirozeně daných souvislostí. Jisté je jedno: proklamativní fráze a plakátovost už pro svou povrchnost a mělkou zakotvenost ve skutečnosti podléhají obecným souvislostem, tomu, co se často ne zcela přesně nazývá vlastním životem díla (postavy). Sequensova protiřečivost přetrvává, ale v tomto nazírání se jeví v značně odlišné podobě. A tak i tady řemeslo, které nemá daleko ke skutečnému umění, přemáhá svěrací kazajku dogmatu, a ačkoliv je daleko vrcholu, je stejně vzdáleno propasti kýče a podbízivosti. Jeho svědectví o komunistické době pro poučeného diváka vyznívá mnohem složitěji, než by se byl původně nadál. Což ovšem není a nemá to být chvála této také neblahé dějinné epochy. (27.08.2007)

Honza Zeman, nesmrtelný a asi nejrozporuplnější český (československý) kriminalista. Myslím, že jsem zhlédl všech jeho 30 případů, některé dosahují velmi vysoké úrovně, jiné jsou průměrné či podprůměrné. Pročítám si ostatní komentáře zdejších uživatelů a aniž bych chtěl někomu brát jeho názor, musím se pousmívat nad tím, jak převážná většina tento seriál odsuzuje. Mnozí z nich totiž podle mého totalitu zažili jen velmi krátce a tudíž nemají osobní zkušenosti s minulým režimem. Nevadí. Nepopírám, že díly jsou napsány tak, aby vyhovovaly tehdejší vládě a jejich ideologii, přičemž mohlo docházet k přetváření skutečnosti. Pokud se dokážeme od těchto faktů oprostit, můžeme sledovat kriminální seriál, který nám ukazuje průřez dob minulých. Začíná se v roce 1945 a končí 1973. Já osobně Zemana sledoval se zájmem a politiku, která je cítit v minutách každého dílu, jsem bral jako obraz tehdejší doby se vším všudy, tedy i s případným předěláváním skutečných událostí. Ať je to jak chce, major Honza Zeman je legendou a snad každý by měl vidět minimálně díl Studna. Toto je ovšem ten nejprofláknutější, za zmínku stojí také Tatranské pastorále, Mimikry nebo dvě epizody z Jižní Ameriky s Jirkou Hradcem. Seriál je nabitý tehdejšími hereckými esy, které dnes tvrdí, že jim 30 případů nic "neříkalo", já jim nevěřím a zvlášť ne Vladimíru Brabcovi, který kdyby tuto roli nedostal, tak není zdaleka tak známý, jako je...Toť tak vše, (btw) dlouho jsem se k napsání tohoto komentáře neměl a opět podotýkám, nejsem komunista, ale nemám rád, když se z principu zavrhuje vše, co bylo do revoluce (ano, jsou i výjimky). (10.11.2006)