Tridsať prípadov majora Zemana

Protože se mi už asi nepodaří Honzíka procpat do Expendables 3, vyznám mu nehynoucí lásku alespoň zde. Tento český rambič ztopořil nejednoho eléva Veřejné bezpečnosti, nalil mu do žil víru, odhodlání a touhu chránit socialistickou vlast až na věky, nikdy jinak a v bratrské součinnosti s Rusákem, Bulgarem či Kubou. Seriál samotný nemožno považovat za odpad. Natočeno na místní poměry i dobu vzniku fešně, hudbu dodnes považuji za špičkovou. A právě solidní kvalita díla pomáhala - a věřím tomu, že se jí to daří doteď - vymývat palice inteligenčně slabší části populace. Tedy většině. Neboť, pokud se vrhneme do komparace, když srovnáme kupříkladu Jendu, jak šetří nedostatek inzulinu na předvánočním trhu, a Onura, který tlačí do Šeherezády tisíc a jednu moč, máme o preferencích jasno. A hle, kolik oligofreniků tu tatarskou sračku adorovalo.... Dobrá. Především oligofreniček. A ukecaly starého, aby je tam vzal na dovču. Teď mají doma přičmoudlá, křivonohá děcka. (22.07.2013)

Hodnotit se to pravda nedá, ale pár perel: Návrat vyžraných vězňů z koncentráku. Budoucí plukovník Kalina má vanu, že nezapne pruhovanej mundůr. Agent Bláha, Zemanova Nemesis. Všichni faráři a mniši jsou fanatici, nebo kolaboranti (no, na tom něco bude). Všichni vysokoškoláci, kromě absolventů VUMLU jsou potencionální agenti CIA. Český James Bond Jirka Hradec a jeho Hradecgirl Hanka (jinak též Stardust). Flesh puzzle v Kvadratuře ženy. Industriální soundtrack v Prokletém dědictví. Mimoidní Vlach+Lábus jako smažky v Mimikrách. A je toho určitě víc. Navíc všichni víme (na rozdíl od Japonců), že do studny nepatří vlasatá holčička v bílejch šatičkách, ale Brůnovic chlapi. (28.07.2009)

Už Vladimír Iljič Lenin správně odhadl prognózu mediálního věku, když prohlásil, že film je nejdůležitější umění. Pochopily to nejen všechny diktátorské režimy, ale i mocní dnešního globálně spravovaného světa. Dejte lidem zábavu, pokud možno plebejskou, primitivní a lidovou, aby si lidé postupně sami utlumovali své mentální aktivity a odnaučili se myslet. Proto byl jak čas Protektorátu, tak i 50., 70, i 80. let minulého století, časem estrád, bezduchých filmových komedií a později stejně bezduché televizní zábavy. (Nejinak je tomu ale v komerční éře nejen filmového průmyslu dnes, málo se ptát a hodně kupovat, to nás učí komerční české (samozřejmě i světové) televize.) Když chcete ale lidem do vymytých mozků nepozorovaně voperovat implantát, který bude ovlivňovat jeho mozkové vlny směrem k politické pravdě, použijete propagandistickou sílu filmového média. Přepíšete historii. Změníte a upravíte fakta. Dobře to maskujete žánrovým balením, třeba detektivním. Povoláte do mediální zbraně hereckou a uměleckou špičku. Natočíte propagandistický seriál. Stvoříte postavu sympatického majora Zemana... (03.05.2007)

Nehledě na "lehkou" a "nevtíravou" propagandu a na to, že všechny oběti zastřelení zřejmě zemřely na šok (žádná díra po kulce, žádná krev, nic - vzpomeňte si třeba na jeden z prvních dílů s Banderovci), jde bezesporu o zajímavý počin. Přece jen jakože třicet let sledovat vývoj jednoho hrdiny, i když tam toho kvalitního herectví moc není, to si zaslouží ocenění. A některé díly opravdu stojí za vidění, i když zrovna ze Studny jsem moc na větvi nebyl. Zkrátka a dobře legenda, která filmových kvalit v "globálním" srovnání zas tak moc nepobrala, a těží z dobového kontextu, "uměleckého záměru" a okolností svého vzniku. Atmosféra se "Majoru Zemanovi" upřít nedá, i když je vždy dosti značně tendenčně upravena. Prostě ať se na to podíváte z jakéhokoliv úhlu, je tam vždycky to velké ALE nebo I KDYŽ. (20.05.2003)

Viděn pouze díl Studna. Zábavné. Ovšem pokud tento je ze všech nejlepší, tak je to pořád hodně hluboká mizérie i po stránce kvalitativní, i navrch tomu že po stránce ideologické jde o prolhaný hnůj a trestuhodnou propagandu. Srovnatelné s projevy Fidela Castra - dlouhé, nudné, a vzbuzující ve mně hluboký odpor a nenávist vůči všem lidem za toto zodpovědným. (14.02.2013)