Studňa – 1969 (S03E06)

Šaráda pokračuje. Na jednu stranu tu sice je legendární starý Brůna a děsivá scéna na konci doplněná sugestivním projevem Jiřího Zahajského dabujícího Josefa Kubíčka ("K večeru pak strýc odešel A MMYY JSME ZŮSTALII SAMMIIII..." "Nad ní stál otec se sekerou v ruce..."), na tu druhou je tohle vlastně Poučení z krizového vývoje ve filmovém podání. Mluví se tu o tom, že v šedesátém osmém (ten rok se pořád zdůrazňuje) se všechno zbláznilo, málem se věšeli komunisti, a že teď je třeba dát ten bordel do pořádku. Dokonce zazní věta: "Kdo ví, co by se se mnou stalo, kdyby v tom osmašedesátým nepřijeli." Takže za to by si tenhle díl zasloužil naprostý odpad. Ale je tu Brůna, je tu sekera, je tu studna, je tu opravdové napětí a je tu vtipný holič. Takže tentokrát budu hodnej, oddělím politickou a kriminální stránku a aspoň ty tři hvězdičky tomuhle dílu dám. (19.11.2016)

Asi nejlepší a nejznámější díl ze všech třiceti. Hororový, s temnou atmosférou a podle posledních zjištění to neproběhlo tak, jak je v tomhle díle ukázáno. Vrahem byl synek (tohle dokonce vyplynulo z poznámek porkurátora ve době šetření), ale na kvalitě dílu to nemá žádný vliv. Morálně pochybyvší Stejskal z řad statečných příslušníků SNB/STB definitivně mizí, ale díky téhle roli mizí v jeho profesním životě omezení za jeho ne vždy loajalní vztah k tehdejšímu režimu, i když na rozdíl od třeba Michala Pavlaty z televize nezmizel na čas úplně. A Honza se k potěšení všech svých příznivců vrací a Mrkvičku definitivně nahrazuje slovenský pošuk Emil Horváth ml., připomínající Blbce z Penemuende herce Váslava Sloupa. (14.11.2023)

Jeden z nejlepších – no snad i nejlepší díl celého tohoto seriálu. Donedávna to byl taky jediný příběh, který jsem ze Zemana viděl. Ještě dnes si pamatuji, jak se mnou ona „rekapitulace událostí oné noci v domě“ otřásla coby dítětem. Ten šílený úšklebek na tváři starého Brůny a jeho kolébání ze strany na stranu se sekerou v ruce…Já vždycky tvrdil, že Zemanovy případy pokud se v nich vyšetřovaly brutální vraždy, byly velmi dobré a měli správnou atmosféru, oproti tomu ty špionážní a politické stály vesměs za hovno, protože se v nich ledasco překrucovalo. Tady to mělo správné grády, skvělé herecké výkony i mrazivý příběh a proto si Studny cením i po tolika letech… (14.07.2019)

Legendárny  26. diel Majora Zemana - Studna, otriasol kedysi mojim bezstarostným detským spánkom. Večer rodičmi zakázané a druhý deň doobeda tajne pozreté opakovanie u susedov. No, celoživotný zážitok. Ťaživá výpoveď mladého Brůnu, ktorá začínala vetou: „Jen vím, že byl divně tichý. Zádumčivý, uzavřený do sebe.“ – odštartovala vyšpičkovanú atmosféru, ktorú neuveriteľne dotvorili strašidelne vyzerajúci hlavní protagonisti. Hudobný podmaz silný a nepríjemný. Ešte dnes, aj napriek mnohonásobnému pozretiu tejto epizódy mám vždy pocit mrazenia, nechutenstva a obáv z toho, čím sa asi tak bavia susedia. 😊 (30.09.2022)

Asi jediný díl, kde se nachází nějaké to zrnko chtěného humoru, o který se stará upovídaný holič. Pravda, nejprve začne poměrně trapným vtipem (dejte si místo jarních 100 km 100 piv!), ovšem pak se rozjíždí (tuhle břitvu jsem zdědil po tátovi, měl řeznictví) až po vrcholný moment, kdy se vzteká, že pán, kterého při holení právě pořezal, je pěkná držgrešle, páč mu nedal tuzér. Zeman zde opět prokazuje své až nadpřirozené vyšetřovací schopnosti, kdy vyřeší záhadný případ prostě a jednoduše tím, že se svědka událostí zeptá, jak to vlastně tenkrát bylo. Dále zde projeví svou další, doposud netušenou nadpřirozenou schopnost, a to vlézt v obleku do studny a vylézt ve stejném stavu ven, nezmuchlaný a čistý. Jinak jako pro mnoho komentátorů zde, i pro mě tento díl znamenal v dětství trauma. Poprvé jsem ho viděl u dědy a babi na vesnici ve staré chalupě, kde jsem to neměl rád, bál jsem se tam přespávat. Zhlédnutí tohoto dílu mi rozhodně nepřidalo, chvíli jsem se pak díval na dědu ostražitě, připraven utíkat kdyby něco. (09.01.2021)