Reklama

Reklama

Československo, (1974–1975), 9 h 49 min (Minutáž: 52–66 min)

Predloha:

Oldřich Železný (poviedka)

Kamera:

Václav Hanuš

Hrajú:

Vladimír Brabec, Rudolf Jelínek, František Němec, Miloš Willig, Ladislav Mrkvička, Vladimír Ráž, Josef Větrovec, Pavla Maršálková, Josef Beyvl, Jiří Bruder, Vlastimil Čaněk, Jaroslav Cmíral (viac)
(ďalšie profesie)

Epizódy(10)

Zaujímavosti (85)

Tridsať prípadov majora Zemana - Medirytina – 1950 (1975) (epizóda) (S01E07)

  • Přídělový (lístkový) systém se poprvé objevil na našem území za 1. světové války v dubnu 1915. Za druhé světové války byl v Protektorátu Čechy a Morava od října 1939 zaveden přídělový systém, který přetrval až do května 1953 s provedením měnové reformy. (sator)

Tridsať prípadov majora Zemana - Medirytina – 1950 (1975) (epizóda) (S01E07)

  • Renáta Doleželová vzpomínala: „Se mi z produkce ozvali s tím, jestli bych nechtěla hrát jakousi Lídu Brůhovou. V té době jsem ovšem byla vdaná a čerstvě v jiném stavu. Bylo mi to strašně líto, odepsala jsem tedy, že to z důvodu mého těhotenství nejde a popřála jim hodně štěstí. K mému překvapení mi bylo odepsáno, že to nevadí a k rukám se mi dostal další scénář, kdy paní Brůhová byla provdána za Jana Zemana a točit se začíná v porodnici. Takže mě nemuseli ani vycpávat. Když hrajeme v Mědirytině scénu, kde paní Hegerová zpívá, tak sedím a mám ubrusem zakryté břicho. Potom jsem odletěla, za týden se narodil syn a postsynchrony jsem točila po porodu.“ (Ganglion)

Tridsať prípadov majora Zemana - Loď do Hamburgu – 1952 (1975) (epizóda) (S01E09)

  • Nákladní loď, na které se odehrával děj příběhu, stojí zapomenutá v přístavu na pražském Smíchově a nese jméno Sabina, chybí ji ale můstek. Pod vrstvou laku je dodnes patrný původní nápis ČSPLO MN 7312. (sator)

Tridsať prípadov majora Zemana - Vrah sa skrýva v poli – 1953 (1975) (epizóda) (S01E10)

  • Případ nebyl nikdy řádně vyšetřen policií, řešila jej státní bezpečnost jako politickou kauzu na objednávku. Už deset dní po činu byl vyhlášen rozsudek, ve kterém byly desítky lidí odsouzeny na stovky let odnětí svobody a k sedmi rozsudkům smrti. Později probíhaly ještě další soudy, kdy padly další tři rozsudky smrti a mnoho let žaláře. Historici vidí příčiny v Babicích takto: Jednalo se o kraj nezávislých, hluboce věřících sedláků, kteří už byli aktivní v odboji za druhé sv. války, kterým se nelíbilo, co se po roce 1948 v republice děje, ať už persekuce věřících či násilné odebírání majetků, proto založili odbojové skupiny po roce 1948. Vládnoucí moc věděla, že musí potenciálně nebezpečná ložiska rozmetat a všechny ostatní zastrašit. Skupiny byly infiltrovány pracovníky StB nebo jejich konfidenty a ti snažili se do oprátky nahnat co nejvíce lidí a jejich činy radikalizovat. (sator)

Reklama

Reklama