Intimate Lighting
Obsahy(1)
Jeden z významných snímků tzv. nové české vlny 60.let, který byl zařazen mezi desítku nejlepších domácích filmů všech dob. Celovečerní debut scénáristy a režiséra Ivana Passera je současně jeho jediným dlouhometrážním filmem, který natočil v tehdejším Československu. V této osobité smutné komedii se na malém městě po deseti letech setkávají dva spolužáci - hudebníci: jeden je členem oblastního symfonického orchestru, druhý to dotáhl na ředitele městské hudební školy, staví rodinnou vilku a hraje na pohřbech...
Na námětu a scénáři s Passerem spolupracovali Jaroslav Papoušek a Václav Šašek. Hlavní role zde vytvořili Karel Blažek a Zdeněk Bezušek, dále hrají mj. Věra Křesadlová a Jan Vostrčil (Černý Petr, Hoří,má panenko, Svatba jako řemen). V 70. a 80.letech musel tento snímek "odpočívat" v trezoru... Tento příběh obyčejných českých lidiček se odehrává na malém městě, kam přijíždí jako sólista na koncert amatérského symfonického orchestru bývalý spolužák ředitele místní hudební školy Karla Bambase. Na příhodách několika hodin jsou konfrontovány osudy těchto dvou konzervatoristů, kteří se setkávají po deseti letech. Jeden z nich má kariéru a krásnou přítelkyni, druhý hraje na pohřbech, staví dům, pěstuje angrešt a vychovává děti. Řeklo by se o ničem, že? Nicméně je to biják s velkým B, který představuje jediný český snímek Ivana Passera, který později natočil mnoho velkých filmů v zahraničí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (241)
Film, jehož mírné vlny nedokáží unést každého po vizuálním zážitku lačnícího diváka, proto je českou masou spíše opomíjen. Děj je výsekem cca 24 hodin jednoho sobotního dne v rodině amatérského instrumentalisty čítající jeho srdečně-kyprou ženu, paní matku (vysloužilou artistku), bujarého pana otce Vostrčila, dvě děti a dvě kočky. Přidejme o něco úspěšnějšího instrumentalistu bez závazků s jeho naivně-milou krásnou přítelkyní a o situační hořko-sladké gagy nemůže být nouze. Celé osazenstvo hledí vstříc očekávanému nedělnímu koncertu oblastního orchestru. Nezapomenutelné scény: vyhánění slepic z garáže, slzy starého Smetáčka, akce se stehnem, hádky při virtuozním tréninku... "Nemáš barák, nemáš auto, nejsi ženatej... tak to nejsi vyřízenej!" ()
Ještě nikdy jsem neviděl zachycení všech specifik venkova tak autenticky jako v Intimním osvětlení. Neuškodilo by tomu trochu prostříhat, protože se to místy vleče. Ale ty hlášky jsou super "Vona Maruš neni žádná intelektuálka, ale čuchni..., domácí...", nebo scéna s babičkou v ložnici... to je potřeba vidět. Pro mě narozdíl od "Slunce seno..." mnohem stravitelnější. Především asi proto, že to není tak hysterické... ()
Zajímavý snímek, jemuž hodně pomáhá příjemná stopáž. Typický český film 60. let "o ničem", s neherci a skvělou Věrou Křesadlovou, která mezi ostatními vyčnívala v pozitivním slova smyslu. ()
Fakt intimní dávka tragikomické všednosti na venkově. Pohladí po duši) Podobenství nevim, ale Vostrčilovi věčná sláva! ()
LFŠ 2009: K filmu mě napadá jen slovo "obyčejnost". Chvíli jsem se bavila, chvíli neskutečně nudila, ale ve výsledku to ve mně nenechalo nic. Možná na tom má zásluhu i předlouhý úvod polsky hovořící slečny, která to sice asi myslela dobře, ale spíš nás otrávila předem. ()
Jak se teď říká o Hřebejkových filmech: je to o lidech, trochu mrazivé, chvílemi velmi úsměvné. Rozhodně to není hloupé. ()
Proc uz netocime takhle nadherne jednoduche filmy? ()
Když já tyhle "obrázky z českého venkova" (včetně Hoří, má panenko nebo Homolků) nějak nedávám. ()
Geniální. Nemám slov. Spolu s MARKETOU LAZAROVOU a VTÁČKOVIA, SIROTY A BLÁZNI moji tři osobní favoriti československé nové vlny. ()
"Ženská a vona ráda plzeňský!" Úžasná poetika (ano, tohle je poetika) a skvělé záběry. Jednu hvězdičku ubírám za ty přejeté slepice, pardon, ale kvůli filmu nesmějí umírat zvířata, přes to nejede vlak...nebo auto. ()
Ať mi nikdo neříká, že se Pelíšky nenatáčely podle tohoto snímku, který se akorát odehrává během rodinné sešlosti na vesnici. Brilantní česká komedie, místy řachanda, nabitá osobitým českým humorem a překypující étosem všemožných rodinných oslav. 90 % (viděno spolu s dalšími 1200 diváky v plném Velkém sále v Thermalu na KVIFFu). ()
V dobách, kdy jsem ještě tahal kačera kdoví kde a přesto tak důvěrně známé..chce trpělivost, ale za to je dobrej. 70% ()
Velmi intimní osvětlení, až prosvětlení vztahů, či celých životů. Navíc trefně okořeněné dávkou řekněme lidového humoru a stejně tak (možná i více) dramatu. K tomu klasicky silné dialogy a výborně přirození herci, ve většině případů neherci. Jednoduše klasická nová vlna, klasická až příliš, přes všechny klady bych čekal více, především druhá polovina občas lehce nudí. To naštěstí spolehlivě zachraňuje závěr, poslední scéna a nejlépe ten úplně poslední záběr kamery. Nová vlna však z mého pohledu nabízí lepší kousky. 65% ()
Tenhle skvost české nové vlny mi dlouho unikal a nakonec jsem byl nadšen. Osvěžující minimalistické dílko s nádhernou atmosférou a příjemným humorem. Vlastně je to spíš mírná ironie než humor a vyvolává spíš lehký úsměv než záchvaty smíchu. Ovšem někdy je to tak lepší. Jen je trochu škoda, že se nijak neliší od filmů Formanových. Kdybych nevěděl kdo je režisérem, věřil bych, že jde o nějakou zapomenutou ranou formanovku. Má i tu zvláštní schopnost Formanových prvních filmů přinutit mě fascinovaně zírat na naprosto banální výjevy...Mohlo se to víc lišit, ale co? Pro tenhle styl mám slabost. ()
Výborný... ()
"On je trochu hustší, ale dobrej!" "Takhle tady budeme stát do soudnýho dne." "To chce trochu trpělivost, ale zato je dobrej!" Poetická černá komedie zachycující život na venkově. Dokonalé ve všech ohledech! ()
Vidět Passera před téměř padesáti lety je asi jiné než ho vidět dnes. Anebo není pro mě. Zatímco Formanovy výlety do civilnosti, s neherci postavenými často do hraničně trapných situací, mě dodnes uvádějí v úžas a nadšení, Passer,přes všechnu moji ochotu vnímat jeho pohled na šedesátá socialistická léta, ve mě vzbudil jen slabý zájem. Jakobych viděl Homolku a Tobolku, ovšem s naprosto nevýraznými neherci a málo napadnutými motivy. Výborně zachycené zastavení času? Když mě velkou část snímku prostě nudilo... ()
Zajimavý česká komedie. Chvílemi možná nudná, ale za to dýchající venkovskou atmosférou. Ale některé scény opradu stojí za to. Třeba scénka se stehýnkama, nebo s předválečnou pérovkou, ale nejlepší byl stejně Jarouš. Výborně jsem se bavil, a to si zaslouží 4*, protože jsem to od tohoto filmu, na který jsem narazil náhodou, vůbec nečekal. Moje hodnocení: 80% ()
Tak jednoduché a tak dobré. O tom se snad nedá ani nic napsat. Jsem spíš Bambas nebo Peťar? Určitě Bambas! ()
Takovéto filmy mám rád: v tomto případě melancholický pohled na obyčejné lidičky z venkova. Velmi se to podobá Formanovým filmům 60. let - tolik pravd, skutečností i názorů, nad kterými by musel i filozof uznale pokývat hlavou, se v žádných jiných filmech neobjeví. ()
Súvisiace novinky
Miroslav Ondříček 1934 - 2015
Ve věku 80 let zemřel dnes již legendární kameraman Miroslav Ondříček. Na Barrandově začínal jako laborant, aby se přes pomocné práce v dokumentárním filmu dopracoval až k filmu hranému jako asistent… (viac)
Česká nová vlna opět boduje!
Česká nová vlna trvala v rozmezí od začátku 60. let až po jejich konec, respektive nástup normalizace. To, že se jednalo o opravdu zlatý věk československého filmu, snad dostatečně dokazuje čtyřleté… (viac)