Letec

Pro mě výjimka mezi všemi těmi životopisnými dramaty "based on a true story" především proto, že je o opravdu zajímavém člověku. Přiznávám, že jako fanda letectví jsem o Hughesovi věděl maximálně konstruktérské úlomky z jeho života, samozřejmě především zkonstruování Herculesu. Co se čistě filmové stránky týče, jde o naprosto vyprecizovaný film s dokonalým obrazem, zvukem a vizuálně i dramaticky propracovanými scénami, např. natáčení Hell's Angels. BTW jde o film, od kterého jsem začal uznávat Leonarda jako dobrého herce, Cate Blanchett za dobrou herečku a vlastně jde o první viděný film od Scorseseho. I když se mi Skrytá identita líbila, jestli měl dostat Oscara, spíš za tohle. (04.10.2005)

Cesty k životnímu úspěchu mohou být různé. V našem povědomí zdomácněly životní příběhy osobností bližší i vzdálenější minulosti, ale jaksi opomíjena je nepozlátkově podávaná americká oblast. Novodobá americká Atlantis - jak ji kdysi pokřtil Anatole France - je v našem prostředí pověstná rázností a dravou důrazností svých protagonistů. LETEC přibližuje zvláště významné životní okamžiky jednoho z nich. Silná, současně mimořádně rozporuplná osobnost Howarda Hughese (1905-1976) je en passant poněkud atypickým ztělesněním amerického snu, který v tomto případě začíná ne v příslovečných chudých poměrech, ale naopak z více než solidních zazobaných milionářských východisek. Na dramatičnosti to Hughesovu životu rouhodně neubírá; dá se říci, že spíše opak je pravdou. Pozoruhodná syntéza stříbrného plátna, konstruktérského prkna, pilotní kabiny, podnikatelské odpovědnosti a ojedinělé hypochondrie velmi často na pokraji psychického normálu však současně nikdy nebyla planým žvatláním, ale především skutečnou tvůrčí prací s prokazatelnými výsledky. Soukromý život v této idealistické sebestřednosti nemohl nestonat. Letadlo HERCULES, jedno z Hughesových nejdospělejších dětí, bylo ve výzbroji americké armády - pokud se dobře pamatuji na dobové zprávy - ještě v osmdesátých letech minulého století. Okouzlit ženu tak náročnou a v pravém slova smyslu emancipovanou, jakou byla geniální herečka Katherine Hepburnová, nebylo snadné. Je jasné, že vedle Spencera Tracyho byl její další životní láskou. Velký život si vyžádal i nevšední filmové zpracování. LETEC režiséra Martina Scorseeho je i není typickým hollywoodským velkovýtvorem. Hvězdná výprava a nesporné okouzlení velkým příběhem jsou víc než vyváženy zvolenou formou filmu-ságy, pro niž je důležitější téma než timing za každou cenu. Hughes je tu bez zbytečného moralizování zobrazen ve všech rozporuplnostech svého americky totálního lidství. Výborný výkon Leonarda Dicapria je však podle mého názoru přebit ještě skvostnější a propracovanější kreací Hughesovy osudové ženy v strhujícím podání Cate Blanchettové, která i tady potvrdila, že na tehdejším prahu svého zralého ženství vyzrála ve světovou herečku mimořádných kvalit. Stranou by neměl zůstat ani senátor Brewster v neméně strhujícím podání kultivovaného herectví u nás ne zcela doceňovaného Alana Aldy. Opěvovat kameru i výpravu by po tom, co jsem již o filmu napsal, bylo nošením dříví do lesa. LETEC je hlubokým, zasvěceným pohledem do nitra amerického snu. Pohledem věcným, nic nezamlčujícím, současně však pohledem uctivým a láskyplným. A pro nás nadmíru zajímavým. (18.05.2009)

Marty nám zreje ako víno. Od krvavých, drsných až živočíšnych príbehov z ulice cez občasné mierne zakopnutie až k filmu, ktorý z hľadiska štýlu rozprávania možno brať za jeho najčistejšie dielo. Voľba jeho ako režiséra Aviatora, ktorý rozpráva životopis človeka s vášňou pre lietani a film, bolo tým najlepším rozhodnutím. Svoje cinefilské nadšenie prenáša na plátno už od prvého záberu a my, rovnako "postihnutí ľudia" mu to s radosťou a nadšením kvitujeme. Pomaly budovaný, ale o to precíznejšie vrstvený charakter (čo niektorým môže vo výsledku pripadať ako zbytočné naťahovanie stopáže) človeka, ktorý nepozná slovo "nie", rovnako ako aj vývoj ostatných postáv, stojí vo veľkej miere na hereckých výkonoch zúčastnených. Snáď až na Kate Beckinsale (ktorá mne osobne do úlohy Avy Gardner nesadla) odvádzajú všetci špičkový výkon. Po formálnej stránke filmu nie je čo vytknúť a možno iba s radosťou sledovať, ako detailná štylizácia obrazu a zvuku - zasadzujúca dej do kontextu svojej doby, príbehu iba napomáha (pričom v sebe kĺbi šikovne výtvarné aranžovanie a rámcovanie záberov filmov tedajšej doby s možnosťami dnešnej trikovej techniky). Skvelá práca Marty a ĎAKUJEME! :-) (18.01.2005)

Vyhol som sa tomu v kine, nepožičal som si to na DVD, pozrel som si to až v telke... a vychutnal som si to dvakrát v priebehu jedného týždňa a zakaždým som si hovoril, že Marty mal dostať toho Oscara za tento precízny filmíček, kde sa jeho réžia hladko snúbi s 2,5-hodinovým Leovým hereckým sólom, nie za stupídne Departed. Cate Blanchett ma uchvátila, Kate Beckinsale definitívne predsvedčila, že či hrá v Underworlde alebo v Letcovi, furt je rovnako nezaujímavá. (15.04.2007)

Co Scorseseho sakra v posledních letech tak změnilo? Ano, Letec je vizuálně úchvatné dílo, na které se zatraceně dobře kouká, ale kam sakra zmizela ta komorní poetika jeho scén? Kdysi dávno, když Bobby De Niro ještě neoslavil ani třicáté narozeniny, Scorsese natočil Špinavé ulice. Použil několik zaprášených newyorských lokací, postavil na ně pár herců a zrežíroval scény, které se vám zapíší svou atmosférou do paměti. Dnes má milionové rozpočty, točí scény s desítkami komparzistů, ale kde je sakra ta bezchybná atmosféra? Kde je barová rvačka za zvuků nějaké známé písně, proč proměna Howarda Hughese trvá tak krátce? Osobně mám tuto osobnost americké historie spojenou s jedním z nejzáhadnějších politických manipulátorů šedesátých a sedmsesátých let, který rok nebyl spatřen a posílal peníze na konta významných lidí. A tak trochu bych čekala, že Scorsese jeho příběh dokáže podat více zajímavě a osobitě, zvlášť když DiCaprio zvárnil svou roli nesmírně suverénně. (06.07.2008)