Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Bone (Jeff Bridges) je trochu smolař. Rozbije se mu auto a stane se svědkem vraždy roztleskávačky, ze které ho pak policie obviní. Se svým dobrým kamarádem Cutterem se rozhodnou, že skutečného vraha vypátrají na vlastní pěst. Cutter je ovšem zmrzačený válečný veterán z Vietnamu a příběh o spravedlnosti se pomalu začne měnit v příběh o pomstě. Vrahem je totiž jeden z prominentních a spořádaných občanů a Cutter by ho rád osobně potrestal jako představitele systému, který ho poslal do války, a zničil mu tak život. Čtvrtý americký film Ivana Passera vznikl podle románu Cutter and Bone od Newtona Thornburga a stal se jeho prvním titulem, který se výrazně prosadil mezi diváky a kritiky. (Febiofest)

(viac)

Zaujímavosti (2)

  • Režisér Ivan Passer vzpomínal na spolupráci s kameramanem Jordanem Cronenwethem (který, mimochodem, brzy poté nasnímal jeden z vizuálně nejobdivovanějších filmů všech dob - Blade Runnera, 1982): "Každý dobrý kameraman něčím vyniká. Já jsem tehdy hledal někoho, kdo by uměl zachytit to zvláštní kalifornské prostředí. Objevil jsem ho náhodou při sledování nějakého televizního filmu a hned mě zaujala jeho práce. Já jsem Jordana vlastně vytáhl z televize, nikdo s ním totiž nechtěl dělat, protože měl pověst, že je hrozně pomalý. To se potvrdilo, ale jinak to byl opravdu génius, vypadal jako Groucho Marx, měl vykulené oči a naprosto ignoroval produkční tlaky. (...) Dlouhé záběry byly vlastně produkční nutností, protože Jordanovi trvalo nasvícení několikavteřinového záběru stejně dlouho jako nasvícení záběru tříminutového. On maloval skrze kameru - seděl u ní, deku přes hlavu a koukal do objektivu třeba deset minut. Myslel jsem, že usnul, ale on se najednou odvrátil a velmi pomalu dal ke kameře druhé oko a uběhlo dalších deset minut. Byl to ten nejpomalejší člověk, jakého jsem kdy poznal... mluvil pomalu, chodil pomalu, pracoval pomalu." (NIRO)
  • K vizuální stránce filmu režisér Ivan Passer řekl: "Hloubka pole byla součástí našeho záměru, chtěli jsme dosáhnout napětí mezi krásným prostředím a postavami, které žijí mizerný život. Abychom prostředí učinili součástí děje, nemohlo zůstat pozadí záběrů neostré. Používali jsme proto širokoúhlý objektiv, a to v širší škále, než je obvyklé. Mám rád, když divák vnímá pocit místa, kde se film odehrává. S tím souvisí i problém s barvou. (...) V Cutterovi jsme vyloučili modrou: je to 'studená' barva, kterou kameramani obecně nemají moc rádi, a nám se navíc nehodila do záměru vytvořit protiklad 'vřelého' prostředí a 'chladných' vztahů postav. Potlačit modrou v bylo v Kalifornii obzvlášť obtížné, protože tam je nebe pořád modré. Kameru jsme proto umísťovali nad úroveň očí, do pozice mírného nadhledu, a s tímto záměrem jsme také vybírali lokace." (NIRO)

Reklama

Reklama