Dravci a vrabci

♫ Spievajúce TITULKY: hneď na začiatku, ale zároveň i na konci? ♫ • Prečo, nie; aspoň i konečne poriadne privítam nejaký poriadny inovatívny prístup, ktorý sa určite každý deň len tak kdesi [vo filmových tituloch] nevidí, resp. nepočuje! A v podstate už iba kvôli tomu by si Pasoliniho, zväčša: experimentálne dielko, kľudne podľa mňa zaslúžilo i plný počet hviezdičiek, ale samozrejme, že to ani nebolo vonkoncom možné; nakoľko blížiaci sa vskutku naprosto »rozmanitý obsah«, akosi teda príliš nekorešpondoval s celkovými očakávaniami z mojej strany, no i napriek určitým výhradám, som väčšinou s týmto titulom i nadmieru spokojným. • Skrátka; «P3», ma zatiaľ príliš ani extra zvlášť nesklamal, pretože čo počin, to ["veľké"] nadšenie, no nasledujúce príspevky už nemusia byť presne také ideálne, ako tomu bolo práve predtým...? • A síce momentálne recenzovaný počin ani nedosahoval samotných kvalít predchádzajúcich, geniálnych titulov: Accattone & Mamma Roma, asi možno aj preto, že sa v jednej z hlavných, či povedzme vedľajších úloh, proste neobjavil: Franco Citti, i keď ani akurátne ponúkaní, »hereckí umelci«: Totò s Ninettom Davolim, sa absolútne nenechali nikým a ničím zahanbiť, keďže mali správny CIT na navodenie prichádzajúcich situácií, ale súčasne sa predsa i trochu prehrávali, čo napokon trošku znižovalo ich herecký kredit... • Ja som vďačný za každý, kvalitný titul, aký sa mi dostáva, a tento rozhodne patrí k jednému z nich. (05.12.2023)

Takhle se mi Pier Paolo líbí. Dravci a vrabci jsou jedinečnou kombinací zdánlivě neslučitelných žánrů (grotesky, satiry, sociální kritiky, podobenství a vlastně i road movie :) umně protkanou mnoha chytrými, ale relativně snadno čitelnými a srozumitelnými symboly a narážkami. Zvláštní dynamiku a rozvernost tohoto filmu navíc podporuje skvělá, občas až westernově laděná Morriconeho hudba (i když mi zpočátku k Pasolinimu vůbec neseděla a musel jsem si na ni chvilku zvykat). No a mnohokrát zmiňované úvodní titulky jsou opravdu parádní. Lehce zdlouhavá a možná i trochu přehnaná mi přišla "mnišská epizoda" Totóa s Davolim a několikrát použité groteskovité zrychlené pohyby taky moc nemusím, ale jinak se tomu nedá moc vytknout, krásný film. (02.05.2013)

Poměrně srozumitelná alegorie, jejíž velkou předností je výskyt groteskního humoru zjm. díky komikovi jménem Toto (raději neskloňuji). Jako celek však film podle mě moc nedrží pohromadě, scény jsou na sebe občas naplácány dost podivně a některé působí zbytečně. Myšlenkově mě to také zrovna neohromilo. 60% a podívám se ještě jednou, možná mi něco uteklo. (08.09.2009)

Skvělá podívaná pro náročné a otrlé diváky. Film je pln skvělých podobenství a metafor, vyobrazující sociální situaci a nerovnost v jednotlivých životních konfrontacích. Dalo by se z toho vyvodit, že každý člověk je svým způsobem někdy dravec a někdy vrabec. Film je protkán skvělou hudbou kouzelníka Morriconeho. (27.05.2007)

Pasoliniho alegorická procházka otce a syna, plná symbolických odkazů. U Pasoliniho je zvykem výrazná stylizace a ne jinak je to i u tohoto groteskního díla. Navíc doplňena úžasnou hudbou mistra Morriconeho. Ta výrazná rytmická kytarová melodie mě jede v hlavě ještě teď. A nejvíc mě rozbila hláška : " Poslechni, to se každé ráno češeš vysavačem? " :D :D (05.07.2016)