Oteckova sláva

Marcel Pagnol by si mohl rozumět s Otou Pavlem. Tatínkova sláva je nostalgickým oživením rodinného alba a spolu s ním i starého světa. Vzpomínka na opravdovost dětství, které je šťastným řízením osudu spojené s únikem z města na celé dlouhé prázdniny. A i když i ty jednou skončí, v srdci už něco zůstává. A i tady je postava uctívaného tatínka, který je svými chybami v očích vypravěče spíš zlidštěn a o to víc milován. Vlastně Smrt krásných srnců by se taky mohla jmenovat Tatínkova sláva a ten název by naprosto seděl. Kolorit Provence na začátku 20. století, dobří herci a jemný humor. (29.01.2021)

Když vidím filmy z Provence, tu krajinu, bodrý lid, říkám si že tam se musím někdy zajet podívat. Jak tyto snímky o Tatínkovi a Mamince, tak dramata o hrbatém Jeanovi a nádherné Manon jsou krásné nejen kamerou, scénářem, ale i "duší" kterou vyprávějí své příběhy. K takovým se moc rád vracím. A i když byl příběh o Tatínkovi a jeho slávě vyprávěn velmi příjemně a vtipně, raději mám ty dva později zmiňované, hlavně pro to drama, které obsahují. (01.03.2023)

Film jsem viděl poprvé v předvánočním období v prosinci 2003. Náhodou jsem to tehdy přepnul na ČT1 a tam byl tento film. A já se do něj zakoukal a byl jsem nadšený. Nyní, v květnu 2008, jsem viděl tento snímek podruhé, kdy se mi ho povedlo sehnat na DVD. Za těch necelých pět let jsem absolutně nezměnil názor. Film je dokonalý, je perfektní, je geniální, je tak úžasně poetický, je prostě svůj. Literární předlohu bohužel neznám, ale tenhle film je udělaný opravdu výborně. Z filmu na mě dýchla doba dětství, doba bezstarostnosti, doba radosti a her, a samozřejmě i doba léta a letních prázdnin. Chválím výtečně zvolené exteriéry francouzské Provence, díky nimž jsem zatoužil být na místě malého Marcela a prožívat tyto prázdniny místo něj. Jedním slovem nádhera! Herci jsou vybráni opravdu skvěle a musím říct, že tenhle film řadím spolu s Maminčiným zámkem k jedněm z nejlepších snímků vůbec. Neznám příliš lepších filmů, než je tento. A o to více je smutné, že o tomto filmu ví málokdo a že je u nás prakticky neznámý. Přitom se jedná doslova o skvost. Bez váhání dávám plných pět hvězdiček a určitě doporučuji ke zhlédnutí! (14.05.2008)

Roztomilý, úsměvný příběh malého chlapce ve vzpomínkách pojatých ve filmu formou nezvykle zajímavého humorného vyprávění. Zážitky malého předškoláka se snoubí s poznáváním narození svého mladšího bratříčka (rozpínání pupíků) a následně v odrostlejším věku objevování velkého dobrodružství o prázdninách s rodiči ve skalnaté oblasti Provence. Lov motýlů, cikád, tatínkův lovecký úspěch a tatínkova střelba na kadibudku má na chlapce takový vliv, že když nastává doba odjezdu, volí před návratem domů raději poustevnický život hluboko v horách. :-) Příjemné pokoukání pro děti i vyspělé dospělé. (28.12.2008)

Hlavní dětský hrdina vypadá jako vystřiženej z nějakýho podpultovýho časopisu pro pedofily, takovej bezpohlavní nažehlenej kluk, co hledá ztracený lízátko. Nicméně, kromě tohoto zásadního záporu film celkem zdařile balancuje na hranici mezi oslavnými tóny nad scenériemi Provence a přeslazeným dojímáním nad všední krásou dní. To druhý díl Maminčin zámek už tenhle balanc ustát nedokázal a zapadl hluboko do rozmělněné přeslazenosti, kterou někteří zaměňují za poetiku či snad lyriku. (23.06.2012)